Valdický kaplan mluví se studenty vězeňským slangem ****************************************************************************************** * Valdický kaplan mluví se studenty vězeňským slangem ****************************************************************************************** Psal se konec roku 1989, když husitský kněz Mgr. Aleš Jaluška zaklepal na bránu jedné z ne českých káznic ve Valdicích. Čtyřikrát mu zabouchli dveře před nosem, po páté ho vpustili doby tam slouží jako vězeňský kaplan. Své dlouholeté zkušenosti s pastorační prací nyní př Husitské teologické fakulty UK [ URL "http://www.htf.cuni.cz/"] . „Já jsem prostě Jaluška a hotovo,“ ohrazuje se bez okolků vůči své studentce, která ho s ú hned potom, co splnila zápočet z jeho předmětu Pastorační práce s delikventy a jejich rodi Aleš Jaluška svým svérázným a velmi upřímným projevem vybočuje z běžných představ lidí o t chová se kněz. Chodí oblečený v obyčejné košili a džínách, místo moralistických proslovů j k čemuž používá i velmi jadrný slovník, z nějž je jasné, kde tráví velkou část svého času valdické káznice. Jaluškova cesta k víře a poslání kněze nebyla tak docela přímočará. Jako syn prvorepubliko se i přes vynikající prospěch nedostal za minulého režimu na gymnázium, a stejně jako jeho elektrikářem. Protože oba bratři velmi obdivovali svého otce, vydali se v jeho stopách a p vojenské akademii, Jaluška dokonce u paragánů. Vojenský dril však nebyl to, v čem by našel své životní poslání. Věděl, že jeho místo je t pomáhat lidem, proto z akademie odešel a začal studovat teologii. V té době ještě jako nev přijímacím pohovoru jsem profesoru dogmatiky řekl, že nevěřím. On mi řekl, že se to buď zm No a koncem druhého ročníku mi Pán Bůh začal mluvit do života. Dnes to zní jako hrozná frá tehdy začaly dít takové různé věci a já jsem zjistil, že odpověď na ně najdu v bibli. Hlav zákoně,“ vzpomíná dnes. První farnost, kterou dostal do správy, byla v severočeském Držkově. „Tam jsem zůstal patn vesnický farář. A byla to nádherná doba,“ usmívá se Aleš Jaluška a vysvětluje, že měl tak dosah a že se na Tanvaldsku seznámil se svou budoucí manželkou, farářkou Jednoty bratrské. Skutečnost, že ve víře nejde o to, jaké církve je člověk příslušníkem, dokládá hned na tom vysvětluje, že jeho syn Matouš, doktorand komparatistiky na Filozofické fakultě UK, začal také teologii na Evangelické teologické fakultě UK. „Jemu je nejblíže asi Martin Luther, a přeci nejde,“ zamýšlí se. Ke svým největším životním vášním řadí Aleš Jaluška hory. Mezi horolezci strávil na severu svého života a jeho láska k horám ho také několikrát dovedla až daleko na východ od českos hranic. Události konce roku 1989 ho překvapily krátce poté, co se vrátil ze své čtyřměsíčn Himálaji. Když začalo docházet ke změně politických poměrů, hned v prosinci roku 1989 se vypravil ze působiště v Lomnici nad Popelkou (kde žije dodnes) do nedalekých Valdic. Dozorce místní ká vyvedl z míry, protože z Valdic, které za minulého režimu sloužily také jako politické věz spíše ven, než že by se chtělo někomu dovnitř. Jalušku tak několikrát od bran Valdic vykáz však dovnitř přeci jen vpustili. Tak začala Jaluškova déle než dvacet let trvající služba vězni. „Ve Valdicích se mnou v podstatě ve stejný den začal působit také katolický kněz Josef Kor chartista. Ukázalo se, že spoustu věcí neznáme, neumíme, nemáme. K tomu, jak provádět věze práci, tady nebyly žádné materiály, prostě nic. Sháněl jsem informace, kde se dalo, hodně tomu strávil v Německu. Všechno jsme se museli učit za pochodu,“ vzpomíná na složité začát Aleš Jaluška se od té doby snaží narovnat pokřivenou cestu života lidí, které jejich činy let, nebo dokonce na doživotí do vězení. „Snažím se jim ukrátit tu šílenou nudu, která mno je,“ vysvětluje a vyjmenovává řadu projektů, jež ve Valdicích připravil. Pomohl třeba k to někteří vězni doplnili středoškolské vzdělání, zavedl výuku češtiny, angličtiny, španělšti hebrejštiny. S vězni se také pravidelně setkává, aby s nimi probral jejich problémy. S různými tématy a programy do Valdic jezdí společně s Jaluškou také jeho studenti. O tom, chodí a jak se mají k vězňům chovat, zjišťují na jeho semináři. Právě Jaluškovu praktickou pastorační vězeňskou prací studenti oceňují nejvíce. „Snaží se nám to, jak to ve věznicích nejvíce přiblížit. Mluví s námi i vězeňským slangem, což je trochu nezvyk. Je to ale tak p protože nám přesně říká, jaké to tam je, a nemaže nám med kolem pusy. Valdice jsou úplně j je uzavřený tady v našem světě,“ říká studentka bakalářského oboru sociální a charitativní Galambová. Dlouhodobý pobyt ve vězení s sebou nese řadu problémů, kterými trpí nejen samotní trestanc jejich nejbližší. Proto se Aleš Jaluška snaží být v kontaktu i s rodinami odsouzených. Nav po dobu svého odloučení od světa přestanou po návratu na svobodu rozumět tomu, jak „to ven Ze všech těchto důvodů Aleš Jaluška při Husitské teologické fakultě – za podpory bývalého prof. ThDr. Jána Liguše, Ph.D., současného děkana prof. ThDr. Jana Blahoslava Láška a vedo psychosociálních věd a etiky prof. PhDr. Beáty Krahulcové, CSc. – založil poradnu [ URL "h www.htf.cuni.cz/HTF-130.html"] , která pomáhá odsouzeným a jejich rodinám vyrovnat se s je to nejen v době jejich výkonu trestu, ale i po propuštění. Díky této poradně se tak člověk cesty, může znovu vydat správným směrem.