Renáta Tyršová – doktorka filozofie, byť „jen“ čestná ****************************************************************************************** * Renáta Tyršová – doktorka filozofie, byť „jen“ čestná ****************************************************************************************** Renáta Tyršová nikdy nechodila do školy a o studiu na univerzitě si mohla nechat jen zdát. stát docentkou, či dokonce profesorkou, si asi nikdo netroufal ani vyslovit. Přesto k tomu předpoklady – kromě data narození. Přišla na svět 31. července 1854, tedy o celých čtyřice než mohly ženy na filozofických fakultách studovat. Ovšem nakonec Tyršová univerzitních ho roce 1931 jí byl udělen čestný doktorát filozofie Univerzity Karlovy. Renáta Tyršová se narodila jako jediné dítě Jindřicha Fügnera, pražského německy mluvícího později českého národního organizátora a v roce 1862 spoluzakladatele Sokola. Již v roce 1 dvaačtyřiceti letech, ale Fügner zemřel. K rodině měl však nadále blízko jeho přítel a spo sokolského hnutí Miroslav Tyrš (Friedrich Tiersch), který se později ujal role Renátina uč později, když jejich vztah přerostl v milostný cit, se stal i jejím manželem. Svatbu měli Renátiných osmnáctých narozeninách v roce 1872. Pro Tyršovou tím začalo nové období, které však neznamenalo přesun do domácnosti a péči o Tyršovi nakonec neměli –, ale především výrazný vstup do veřejného života. Tyršová začala doktoru filozofie, historikovi a kritikovi umění, vůdčí postavě Sokola a poslanci říšské r jeho vědecké, publicistické i veřejné práci. Sama se pod jeho vlivem začala ještě výrazněji vzdělávat především v dějinách umění a věno současného umění. Již ve svých dvaceti letech publikovala první výtvarnou kritiku v Národn věnovanou obrazu Raněný Černohorec od Jaroslava Čermáka. Když v roce 1880 obdržel Tyrš docenturu na české technice, o dva roky později se habilitov filozofické fakultě a v roce 1884 se na ní stal mimořádným profesorem, začala mu jeho žena přípravou přednášek. Radost z úspěchu – do značné míry společného – však netrvala dlouho. Miroslav Tyrš nevrátil z odpočinkového pobytu v tyrolských Alpách, kde chtěl ulevit svým p Tragická nehoda udělala z Renáty Tyršové ve třiceti letech vdovu. Nikdy se již znovu nevdala a svůj život zasvětila pokračování manželova, ale hlavně svého Publikovala v Národních listech, Osvětě, Světozoru, později přispívala do Ottova slovníku Českého lidu. Psala texty o současném umění a především o díle Josefa Mánesa. Od roku 1886 věnovat etnografickým studiím a popularizaci lidové kultury, z čehož vyplynul i její výraz přípravě tzv. české chalupy v rámci jubilejní výstavy 1891. Angažovala se v organizaci dív byla členkou mnoha spolků a přirozeně jednou z důležitých postav Sokola. Když v červnu 1931 navrhl profesorský sbor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby byl čestnou doktorkou filozofie, měla za sebou Renáta Tyršová desítky publikovaných studií i n Uznání se jí ale mělo dostat nejen za ně, nýbrž „za úsilí o zabezpečení národa a povznesen jak znělo oficiální zdůvodnění. Když doktorát schválil i akademický senát a ministerstvo š 9. prosince 1931 vypravit za Renátou Tyršovou delegace složená z rektora Josefa Pekaře, dě fakulty Oldřicha Hujera a profesorů Birnbauma a Matějčka, která jí předala diplom. Do roku 1932, spojeného se 70. výročím založení Sokola, 100. výročím narození svého manžel všesokolským sletem, tak vstupovala s jedním z nejvýznamnějších ocenění, jakých se v době mohli občané Československa dočkat. Renáta Tyršová zemřela v nedožitých 83 letech v únoru 1937.