Profesor Stich nacházel odpovědi na dnešní otázky v minulosti ****************************************************************************************** * Profesor Stich nacházel odpovědi na dnešní otázky v minulosti ****************************************************************************************** „Úkolem vědce je působit na celou společnost a snažit se jí předat to, co poznal,“ přibliž profesora Alexandra Sticha jeho žačka a následovnice Mgr. Alena A. Fidlerová, Ph.D. Ústav a teorie komunikace FF UK si připomíná 10. výročí úmrtí této velké osobnosti české bohemis doprovodnou výstavou. Proč jste se rozhodli uspořádat kolokvium na počest profesora Sticha? Profesor Stich sice na Filozofické fakultě UK působil relativně krátce, jen třináct let, p sametovou revolucí zde nemohl být z politických důvodů zaměstnán, za tu dobu ale stačil ov lidí než většina jiných. Patřil totiž tehdy k nemnohým, kdo systematičtěji pracovali se st studentů, kdo si cílevědomě vytvářeli cosi jako svou vlastní „školu“. Jako jeden z mála se začátkem devadesátých let získávat větší projekty, na nichž by mohli studenti pracovat v t studenty a pedagogy. Tímto způsobem se mu podařilo zaujmout i řadu studentů, kteří by se j věnovali zcela jiné odborné oblasti, a získat je pro své téma. Profesor Stich se zaměřil především na češtinu střední doby a národního obrození. Co češti může přinést dnešním studentům, kteří žijí v naprosto jiném světě? K jazyku a literatuře střední doby se profesor Stich dostal přes národní obrození. Když se začal zabývat podrobněji, zjistil, že o něm dosud málo víme a že se o něm traduje celá řad je obtížné ověřit. Uvědomil si, že vývoj češtiny v 19. století nemůžeme pochopit, aniž byc mu předcházelo. Jakmile si totiž začneme klást hlubší otázky o čemkoliv v současném světě, také obrátit do minulosti, protože tam tkví kořeny toho, co prožíváme dnes. Profesor Stich vystupoval proti tradičnímu pojetí tzv. doby temna. Tvrdil, že tato předsta na důkladné práci s prameny. Napomohl tomu, že dnes se na tuto oblast zaměřuje více pozorn Situace se sice zlepšuje, ale stále ještě chybí řada základních příruček. Každého bohemist když přijede například do Německa a vidí, že ve fondech místních knihoven je k dispozici š základních slovníků a dalších standardních kompendií k jednotlivým germanistickým subdisci takového pro češtinu neexistuje. Od smrti profesora Sticha vyšly sice některé odborné práce a edice textů a vzniká Lexikáln humanistické a barokní češtiny, která přináší alespoň základní informaci o tehdejším lexik to ale k dobré znalosti dobové češtiny a české literatury stále nestačí. I když se databáz nelze ji považovat za plnohodnotnou náhradu slovníku, který by zachycoval toto chybějící č vývoje českého jazyka a na jehož potřebu profesor Stich velmi často upozorňoval. My se podle svých sil také snažíme pokračovat v tom, co profesor Stich se svými žáky v dev začal, především ve výzkumu češtiny doby střední a v soupisu rukopisů sedmnáctého a osmnác který, doufám, bude časem sloužit jako materiálová základna pro zkoumání nejen českojazyčn doby. Aby bylo možné tyto texty důkladně studovat, je třeba ovládat němčinu a latinu a nespoléha prameny. Alexandr Stich byl přesvědčen, že každý bohemista by měl tyto jazyky umět alespoň ovládat i některé slovanské jazyky. Myslíte, že i v tomto smyslu se bohemistika posunula? Pan profesor říkal, že bohemistika by se měla latinizovat, germanizovat, historizovat a sl Obávám se, že dnes by velký důvod k radosti neměl. Podle mých zkušeností je na bohemistice studentů, kteří umějí německy, natož latinsky. Myslím, že je to velký problém, protože i k vědecká lingua franca a v zásadě se s ní skoro všude domluvíte, stále zůstáváme součástí s kulturního okruhu a velká část starší i recentní odborné literatury, zvláště pro diachronn bohemisty, je dostupná jen v němčině. Neměli bychom zapomenout ani na to, že se v této zemi literatura po velmi dlouhou dobu pěs jazycích, takže aby bohemista získal kompletní informaci z dobových pramenů, nemůže prostu jejich třetinu. Doktor Martin C. Putna řekl, že profesor Stich byl sokratovský typ učence, který na své žá mluveným projevem. V čem byl pro vás jako pedagožku inspirací? Pokud se profesor Stich domníval, že je důležité, aby jeho názor posluchači přijali a aby ztotožnili, dokázal vystupovat velmi emotivně, naléhavě a dost pateticky, ale zároveň tak, v naprosté většině případů akceptovali a neměli pocit, že přehání. Myslím si, že my jako g neumíme být takto patetičtí, protože jsme byli vychováni v minulém režimu plném falešného nikdo nevěřil. Proto se snažíme podvědomě vystupovat velmi umírněně. Myslím ale, že určitá je nutná, aby si studenti naše myšlenky zapamatovali. A protože mně samotné to většinou mo často odvahu právě ze vzpomínky na rétorický styl Alexandra Sticha. Byl to možná také způsob, jakým se profesor Stich snažil zaujmout pro své často provokativ Profesor Stich nikdy nepřejímal žádné konvenční názory, vždy přicházel s názorem vlastním, velmi často originální a neshodoval se s většinovým míněním, často dokonce ani s tím převa odbornou či vzdělanou veřejností. Nepodléhal dobovým trendům a vždy měl své názory dobře p podložené. Často se stávalo, že jsme s ním nesouhlasili, a dokonce jsme se s ním i pohádal se na nás, pokud jsme jeho názor nepřijali. Důležité bylo především to, že se o problémech zůstaly v povědomí. Ostatně, od té doby se mi několikrát stalo, že jsem mu zpětně musela d Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK pořádá ve dnech 7. a 8. března kolokvium s 7. března od 17.30 ve foyer hlavní budovy Filozofické fakulty (nám. Jana Palacha 2). Program [ URL "IFORUM-14207-version1-a3.pdf"]