Maďarština na UK slaví dvojí výročí ****************************************************************************************** * Maďarština na UK slaví dvojí výročí ****************************************************************************************** Dne 15. března 1883 schválilo vídeňské ministerstvo kultu a vyučování Františka Brábka za maďarštiny na Filozofické fakultě pražské české univerzity. Od té doby můžeme napočítat ku co je maďarština – pro nás na jednu stranu poněkud exotický, na druhou stranu geograficky jazyk – jakožto předmět výuky na naší univerzitě přítomná téměř kontinuálně. To je vhodná abychom si připomněli jak osobnost F. Brábka, tak vůbec dějiny vyučování maďarštiny a maďa Univerzitě Karlově. Historie výuky maďarštiny na univerzitě v Praze jde ještě hlouběji do minulosti. Poprvé ji Szende Riedl (1831–1873), který v Praze působil mezi lety 1854–1860. Bylo to umožněno rozh Františka Josefa I. z 26. listopadu 1853, kterým panovník povolil zřízení „učitelské stoli jazyka na universitě Pražské“. Jak je patrné, letos na podzim uplyne od tohoto momentu jub Po odchodu Sz. Riedla ale možnost studovat jazyk a literaturu sousedního národa v Praze ví nebyla. Teprve jmenováním F. Brábka (1848–1926) započala tradice, která s krátkým (po)vále trvá dodnes. Činnost F. Brábka je základním kamenem této tradice, vždyť lektorská cvičení maďarské literatury vyučoval plných 43 let! Až v roce 1925 začaly být vedle Brábkova lektorátu vypisovány rovněž odborné přednášky, ne habilitoval Pavel Bujnák (1882–1933), který se také později stal prvním československým pr filologie. Po jeho předčasné smrti musela být výuka několik let suplována (např. bohemisto Šmilauerem), jelikož nový docent oboru Vladimír Skalička (1909–1991) byl jmenován až na sa 1939. Brzy následovala druhá světová válka a uzavření všech českých vysokých škol. Poválečná léta byla ovlivněna mezinárodní politickou situací a napjatými vztahy k Maďarům. Univerzitu Karlovu vrátila teprve v roce 1948, několik měsíců po opětovném navázání diplom mezi Československem a Maďarskem. Jistým mezníkem byl rok 1950. Tehdy byla završena reforma vysokoškolské výuky v celé Česko republice, spočívající mimo jiné také v zavedení pevných studijních plánů pro jednotlivé r oborů. Poprvé byl v tom roce otevřen takto zreformovaný filologický obor maďarština, jenž průměru ob rok) otevírán po následujících téměř šedesát let. Až do 80. let zajišťovali jeh literární vědec Petr Rákos (1925–2002) a lingvista Julius Bredár (nar. 1924), přičemž prvn získal značné vědecké renomé i v mezinárodním měřítku. Jejich mladším kolegou se pak stal (nar. 1947). V 90. letech začali na oboru pedagogicky působit (a působí dodnes) postupně E Kolmanová a Angelika Schreierová. Jakožto samostatný filologický obor byla maďarština otevřena naposledy v roce 2006. Od nás roku byla včleněna do areálového oboru středoevropská studia (v rámci kterého se studenti jazykově profilovat na polštinu, slovenštinu či právě maďarštinu). Výuku tohoto oboru zaji středoevropských studií FF UK [ URL "http://kses.ff.cuni.cz/"] , která je tak v současnost pracovištěm v České republice, jež nabízí vysokoškolské studium maďarského jazyka, literat Za oněch 160 let se u nás i v Maďarsku (do roku 1918 v Uhrách) vystřídalo mnoho různých, č politických režimů a garnitur a také vzájemné politické vztahy obou zemí se v průběhu doby výrazně proměnily. Avšak zájem o univerzálnější hodnoty a na nich založené sbližování obou (alespoň zatím) ukázaly být trvalejší než všechny politické konstelace. Univerzita Karlova dlouhé období vychovala řadu překladatelů a odborníků v maďarské filologii (jinak také hun hungarologii), kteří se k onomu sbližování snažili a snaží přispět. Při příležitosti obou zmíněných kulatých jubileí chystá katedra středoevropských studií na 26. listopadu 2013 výstavu ve foyer hlavní budovy Filozofické fakulty a také konferenci vě tématu české hungaristiky a česko-maďarských vztahů. Obě akce budou určeny nejen zájemcům i celé široké veřejnosti. Patnáctý březen je tak nejen jedním z maďarských národních svátků – při kterém si Maďaři p začátek revoluce 1848, boj za národní svobodu, básníka Sándora Petőfiho a další –, ale je svátek pro českou hungaristiku. Medailonek Františka Brábka František Brábek (9. 12. 1848 – 23. 5. 1926) se narodil v Branovicích u Týna nad Vltavou. návratu do Čech v roce 1862 pokračoval nejprve na pražském Akademickém gymnáziu, později n jazyků. Byl ustanoven sekretářem redakce Riegrova Slovníku naučného, stal se také externím spolupr od roku 1875 učil maďarštinu na české vysoké škole technické. Pokračování medailonku [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14242.html"] Autor působí jako asistent na katedře středoevropských studií FF UK.