Glóbus na vajíčku nebo mapy ze 16. století. Unikátní sbírka se znovu otevírá veřej ****************************************************************************************** * Glóbus na vajíčku nebo mapy ze 16. století. Unikátní sbírka se znovu otevírá veřejnosti ****************************************************************************************** Na 130 tisíc map, 2000 atlasů a 60 glóbů. To je jen přibližný výčet dokumentů vzácné Mapov Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka"] , kter rekonstrukci bude znovu otevřena pro veřejnost. Badatelé budou moci od konce března využív studovnu, kde se citlivě snoubí obnovený secesní interiér s novými technologiemi, jež zaji péči o sbírku i pohodlí pro studium. Dokumenty jsou navíc průběžně digitalizovány, k dispo online. V obrovské sbírce, která se od svého vzniku v roce 1891 neustále rozrůstá, mohou badatelé snad ze všech oblastí lidského zájmu. „Z tematických map je zde zastoupeno téměř vše. Je t vojenských, dopravních, hydrologických, batymetrických nebo poštovních map, jsou tu plány Nenapadá mě žádná oblast, která by tu neměla zastoupení,“ zamýšlela se ředitelka Mapové sb Mgr. Eva Novotná. „Smekáme před tím, co byli naši předkové schopni shromáždit. Víme, že je tady asi deset až starých map a kolem dvou set starých atlasů, tedy dokumentů, které vznikly do roku 1850. T vzácnost,“ upozornila Eva Novotná a dodala, že se tak jedná o skutečně unikátní univerzitn střední Evropě. Nejstarší mapy pocházejí ze 16. století. Zastoupena jsou díla známých starých tuzemských i kartografů i řada kuriozit. Zájemci o vojenskou historii tak mohou nahlédnout třeba do pův mapy, která popisuje rozmístění vojsk při bitvě u Waterloo. V rámci rekonstrukce depozitáře, jenž slouží zároveň jako studovna, probíhá postupná katal a digitalizace celého fondu. „Stále jsme se ještě neprobrali celou sbírkou. V tuto chvíli zkatalogizováno dvacet pět tisíc jednotek. Každý týden narazíme na něco zajímavého, o čem tušení, že se tu nachází. Při stěhování sbírek před rekonstrukcí jsme našli třeba glóbus, ze slepičího vajíčka,“ usmívala se Eva Novotná. Skutečným otcem zakladatelem Mapové sbírky je profesor Václav Švambera, který apeloval na vedle Národního divadla a knihovny musí mít každý národ také svou národní mapovou sbírku. organizační schopnosti a zápal pro věc přinesly své ovoce. Podařilo se mu získat dostatek nákup map a dalších kartografických dokumentů. Celý fond pak ve dvacátých letech 20. stole důstojného secesního depozitáře a studovny vybavené dobovým nábytkem a doplňky v budově te Přírodovědecké fakulty. „Celý interiér byl vytvořen po vzoru Francouzské národní knihovny. Tento krásný prostor js rekonstrukci obnovili. Naším vodítkem, jímž jsme se mohli řídit, však byla jediná fotograf kterou máme k dispozici,“ podotkla Eva Novotná. Za pomoci restaurátorů nechali repasovat původní kusy dubového nábytku a stropních svítide secesní malby na stropě a znovuotevřeli větrací šachty, které byly v budově dávno zazděny. tato přirozená klimatizace, s níž uměli pracovat už starověcí stavitelé, velmi prospívá. „ velmi náročná jakákoliv změna, výkyvy teploty, vlhkosti nebo světla,“ podotkla ředitelka f na nová okna se zvláštní skleněnou výplní a na speciální rolety, které omezují propustnost do studovny. Na galerii studovny vznikla tzv. Kuchařova galerie kartografie pojmenovaná po někdejším ře a významném historickém kartografovi profesoru Karlu Kuchařovi. „Výstava mapuje základní k přístupy a školy. Jsou zde vystaveny velkoformátové reprodukce řady našich dokumentů. Lidé prohlédnout mapy renesanční či barokní. Uvidí tam mapu Jana Amose Komenského nebo Pavla Jo upozornila Eva Novotná. Za finanční podpory ministerstva kultury je celý fond v současné době digitalizován dokume Zájemcům se tak průběžně zpřístupňují Mapové sbírky i prostřednictvím internetu. Ve spolup institucemi byl navíc ve čtvrtek 21. března spuštěn projekt Staré mapy [ URL "http://www.s (www.staremapy.cz), prostřednictvím kterého mohou lidé studovat staré mapy a porovnávat je kartografickými záznamy vybraného území. Studovna Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty se veřejnosti otevře 26. března. Pracovníci plánují pořádat i různé přednášky pro studenty a pro veřejnost. Kvůli zachování konstantní světelných podmínek však budou určeny nanejvýše patnácti lidem.