V Súdánu pohřbívali mrtvé pod svá obydlí. Češi našli přes 400 takových hrobů ****************************************************************************************** * V Súdánu pohřbívali mrtvé pod svá obydlí. Češi našli přes 400 takových hrobů ****************************************************************************************** Když začali čeští vědci pod vedením Českého egyptologického ústavu FF UK [ URL "http:// egyptologie.ff.cuni.cz/"] zkoumat súdánské břehy Nilu, netušili, že tam na ně čeká archeol Nedaleké sídliště ukrývá podle kvalifikovaného odhadu 400 až 450 kosterních ostatků lidí, oblast obývali asi 9000 let před Kristem. Jejich analýzou by vědci mohli doplnit zatím prá jedné epoše dějin člověka. Možná může být trochu matoucí, co dělají egyptologové v Súdánu, ale stačí se podívat na ma hned jasnější. Súdán má s Egyptem poměrně dlouhou společnou hranici a oběma zeměmi také pr Nil. A právě břehy Nilu hrály klíčovou roli při objevu unikátního pohřebiště několika set českému týmu podařil. Na začátku celého výzkumu byl postřeh profesora Miroslava Bárty z Českého egyptologického který si při návštěvě pohoří Sabaloka a šestého nilského kataraktu v Súdánu všiml souvislý sedimentů u nilských břehů, jež zatím nebyly poničeny přehradami, což dávalo badatelům mož vzorky a zjistit tak záznam režimu Nilu během holocénu, tj. za posledních dvanáct tisíc le do oblasti šestého nilského kataraktu měla čtyři členy a tvořili ji geolog Václav Cílek, s Lenka Lisá, technik a fotograf Pavel Lisý a Mgr. Lenka Suková jako archeolog-egyptolog. Př archeologickém průzkumu této oblasti se jim povedlo asi kilometr a půl od Nilu najít pozůs jezera a v jeho okolí významné pravěké lokality. Čeští odborníci byli vůbec první, kteří v dané oblasti začali bádat, a tak se nemohli opír odbornou literaturu. „Vycházeli jsme proto ze snímků Google Earth, jejichž podrobným studi přítomnost určitých struktur, které naznačovaly lidské osídlení nebo lidské zásahy, a záro procházeli krajinou a registrovali doklady keramiky a kamenné industrie nebo různých stave Lenka Suková. Velká hustota pravěkých sídlišť si vyžádala rozšíření expedice, a tak se na do oblasti vypravila už jedenáctičlenná skupina, v níž kromě archeologů byli i přírodovědc Lidé tu žili už 9 tisíc let před Kristem První úkol, který na badatele čekal, bylo zdokumentovat rozsah osídlení. „Velkou výhodou p archeologie je, že už z dálky vidíte barevně se odlišující povrchy od ostatního okolí. Tat barevnost je dána kumulací nálezů, například kamenných nástrojů, keramiky či kostí. To nám usnadnilo práci,“ vypráví Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D., který vedl terénní archeologický Sabaloka. Při podrobném archeologickém průzkumu se podařilo objevit dvě jádrová sídliště z a neolitu, tedy z období 9000 až 3000 let před Kristem, která jsou zasazena do husté sídli stejného období. A právě v jednom z jádrových sídlišť nazývaných Sfinga se povedlo objevit ojedinělé pohřeb prozkoumali celkem dvacet metrů čtverečních, a to až na podloží, tedy do hloubky asi jedno vyzdvihli dvacet čtyři mrtvých, kteří pocházejí právě z období mezolitu, podle kvalifikova se na sídlišti mohlo nacházet 400 až 450 mrtvých. „Zatím máme jedno datum C14, ale další d dál zadána. Dosavadní výsledky ukazují na období přibližně devátého tisíciletí před Kriste Varadzin. Rozsah dochovaných ostatků umožnil prokázat, že pohřbívání v této době nebylo určeno jen p osobnosti, ale byl to zvyk, který zasahoval celou společnost. „Na pohřebišti jsou prokazat různá pohlaví i různé věkové skupiny včetně nejmenších dětí,“ dokládá Ladislav Varadzin. M odpočinku se nacházejí přímo v nitru sídliště. V době súdánského mezolitu totiž bývalo zvy ukládali pod příbytky, kde žili. Vzájemné porušování hrobů dokládá, že v lokalitě docházel relativně dlouhou dobu, nejednalo se tedy o masové hroby vzniklé například v důsledku hrom obyvatel. „U některých pohřbů je vidět náznak pietního uložení mrtvého. Například kolem jednoho těla límec z kamenů, u jiných dvou pohřbů jsme našli vyhlazené kameny, z nichž jeden byl opraco menší stélky. I to hovoří proti tomu, že by šlo o hromadnější uložení většího množství zem dodává Lenka Suková. Kostry nám o obyvatelích Sfingy prozradí víc Vědci by samozřejmě rádi zjistili více informací o zemřelých. Získaný kosterní materiál je způsobem vědeckým pokladem, protože obsahuje řadu informací, které nám můžou prozradit něc konkrétních jedincích, ale také o ekonomice doby a způsobech zajišťování stravy. „Doufáme, jestli lidé byli řekněme v jakémsi potravinovém stresu, nebo zda žili v podstatě v období Donedávna ještě i ve vědeckém prostředí existovala představa, že lidé v dávnověku strádali vytvořili kulturu a civilizaci, aby si život ulehčili. Jenomže už předběžný pohled na kost opak. Obyvatelé sídliště byli poměrně velkého vzrůstu, dospělí měřili kolem 160 až 170 cen jsou robustní postavy a dobře stavění, evidentně byli dobře živeni,“ vyjmenovává poznatky Súdánská strana je k činnosti expedice velice vstřícná a památková organizace National Cor Antiquities and Museums umožnila vyvézt antropologický materiál formou dlouhodobé zápůjčky republiky. V tuto chvíli se nachází v Národním muzeu, jak rychle budou výzkumy pokračovat, množství financí, které se týmu podaří sehnat. Čeští egyptologové by se do Súdánu rádi vypravili opět na podzim tohoto roku, aby potvrdil pohřebiště a získali další antropologický materiál pro rozsáhlejší analýzy. V další fázi v přesunou na druhé jádrové sídliště, které je ze stejného období a může skrývat podobná pře pohřby už zde byly zachyceny, ale sondážní práce byly zatím příliš malé, abychom mohli hov se tu nachází stejně rozlehlé pohřebiště. Pozornost věnujeme samozřejmě i pravěkému jezeru jeho březích,“ popisuje plány další výpravy Lenka Suková. Mgr. Lenka Suková (nar. 1977) Vystudovala egyptologii a indologii se specializací hindština na FF UK, svou disertační pr starověkého Předního východu a Severní Afriky. Od r. 2007 pracuje v Českém egyptologickém šestého nilského kataraktu a účastní se výzkumu na druhé archeologické koncesi Českého egy Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D. (nar. 1977) Vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii a egyptologii na FF UK. Od r. 2002 prac spolupracovník Českého egyptologického ústavu FF UK vede terénní archeologický výzkum v po Od roku 2012 navazuje výzkum v oblasti pohoří Sabaloka a šestého nilského kataraktu na pro Českého egyptologického ústavu FF UK „Archeologie mimoevropských oblastí, podprojekt Výzku starověkého Egypta: Kulturní a politické adaptace severoafrického civilizačního okruhu v p (5. tis. př. Kr. – 1. tis. po Kr.)“ a tento projekt podstatným způsobem rozšiřuje jednak s období, které předcházelo procesu neolitizace v 5. tis. př. Kr. a vzniku prvních státních Egypta a Súdánu na konci 4. a ve 3. tis. př. Kr., a jednak silným důrazem na spolupráci s obory při poznávání klíčové etapy dějin nejen severovýchodní Afriky, ale celého lidstva.