Osm měsíců ve Vietnamu pomohlo doktorandce pochopit situaci migrantů ****************************************************************************************** * Osm měsíců ve Vietnamu pomohlo doktorandce pochopit situaci migrantů ****************************************************************************************** „Zjistila jsem, že slovo Vietnamec má pro řadu Čechů naprosto tajemný význam,“ podivuje se Kušniráková, doktorandka sociální geografie na Přírodovědecké fakultě UK [ URL "http://www fakulta?set_language=cs"] . Tomu, jak se žije lidem, kteří migrují mezi Českem a Vietnamem výzkumu věnuje již několik let. Prostřednictvím přednášek pro širokou veřejnost se navíc s stereotypní představy Čechů o Vietnamcích. Protože chtěla dokonale pochopit život lidí, kteří se rozhodnou opustit svou vlast, aby ži konci světa, odjela Tereza Kušniráková sama na osm měsíců do Vietnamu. V jihovýchodní Asii lidi, již v Česku, potažmo v Československu žili nebo se na cestu do střední Evropy teprve rámci svého výzkumu pak oslovila i Vietnamce, kteří aktuálně v Česku žili. „Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se proměňuje život, žebříček hodnot a způsoby prožívání l migrovali nebo se na migraci chystají. Ptala jsem se jich, jak vnímají svou rodnou zemi i odešli nebo odejdou,“ vysvětlila doktorandka. Studentka si zvolila interdisciplinární téma výzkumu, v němž vedle sociální geografie upla poznatky z psychologie. „Se svým předmětem zájmu jsem nezapadala do žádných vyjetých kolej do Vietnamu jsem si musela zařídit sama. Velmi mi pomohlo to, že jsem získala podporu Gran Univerzity Karlovy a také příspěvek od Fondu mobility UK. Doporučuji studentům, aby se neb možností, které univerzita nabízí, a do zahraničí vyjeli. Je to neocenitelná zkušenost,“ z Kušniráková. Přiznala také, že do Vietnamu odjížděla s velikým strachem. Obávala se totiž toho, že ji m Vietnamci nepustí, přičemž vycházela ze svých vlastních stereotypních představ o této náro Její obavy však byly zbytečné. „Vietnamci jsou neuvěřitelně vstřícní a pohostinní. Jakmile jedním, znáte všechny. Jedna rodina mě zvala každou neděli na oběd i na všechny své oslavy se všemi svými přáteli,“ s úsměvem vzpomínala Tereza Kušniráková na svůj život v Asii. Jedním z jejích nejpřekvapivějších zážitků ve Vietnamu byla oslava Dne vzniku samostatného státu. Tereza ji strávila se skupinou Vietnamců, kteří žili v Československu v sedmdesátýc tomu Independence Day neboli den nezávislosti. Byla to skutečně velkolepá oslava, zajímalo Čechů slaví takto intenzivně tento svátek,“ podotkla doktorandka. Vietnamci jsou velmi společenští a rádi se setkávají. Tereza Kušniráková díky tomu objevil a hospod, kam lidé, kteří žili v Česku nebo Československu, pravidelně chodili. Na ty, kte teprve chystali, zase narazila na kurzech češtiny, kde vyučovala. Sama se také učila vietn „To bylo velmi důležité i pro můj výzkum v Česku. Jakmile k nim přijdete a řeknete jim ale ve vietnamštině, okamžitě vás přijmou mezi sebe,“ upozornila a podotkla, že hlavním místem v Česku bylo známé vietnamské obchodní a společenské centrum v pražské Libuši. „Sapa i cel jako takový záchytný prostor. Troufám si říct, že není Vietnamce v Česku, který by tam něk podotkla. V Česku legálně žije 60 tisíc Vietnamců. Tereza Kušniráková však upozorňuje na to, že se n nahlížet jako na jednolitou skupinu obyvatel. Je totiž velký rozdíl mezi lidmi, kteří sem první polovině devadesátých let, těmi, kdo tady vystudovali základní, střední i vysoké ško přišli až v posledních letech. „Ti, co přišli před revolucí a v průběhu devadesátých let, jsou velmi integrovaní. Vymysle fungování celé komunity a způsoby komunikace komunity s majoritou. Naproti tomu ti, co sem 2000, se nemuseli nijak zvlášť učit jazyk, protože už je tady vybudována celá řada služeb, využívat i bez češtiny,“ zdůraznila doktorandka. Její výzkumy navíc ukazují také to, že lidé, kteří zde žijí již od devadesátých let, jsou „Své děti nechávají studovat, co samy chtějí, dovolují jim najít si českého partnera. Napr přišli později, jsou pevní ve svých zásadách. Vede to k velkým rozporům v rodinách. Obávám dezintegraci rodinného pojetí života Vietnamců, kteří žijí v Česku,“ upozornila Tereza Kuš S dalším problémem se začínají potýkat mladí Vietnamci, kteří v Česku trvale žijí, vystudo začínají hledat práci. Při pracovních pohovorech totiž začínají narážet na diskriminaci. „ je žít v zemi, která je multikulturní, tolerantní a kde je člověk oceněný za to, co dělá, kým je. Začínají proto odcházet do Německa. Berlín se pro ně stává takovou ‚zemí zaslíbeno naplno uplatnit své schopnosti, přitom neodejdou daleko od své rodiny, která je usazená v doktorandka a poukázala na to, jak zbytečně přichází Česká republika o schopné lidi. Proti stereotypnímu vnímání vietnamské minority se Tereza Kušniráková snaží působit pořádá osvětových přednášek. Podle ní je o ně velký zájem. Lidé chtějí znát zvyky a životní způso se denně setkávají. Totéž však platí i o Vietnamcích, kteří do České republiky přijíždějí.