Akademická noc bavila i odkrývala problémy současného vysokého školství ****************************************************************************************** * Akademická noc bavila i odkrývala problémy současného vysokého školství ****************************************************************************************** Diskuse, přednášky, koncerty, divadlo i filmové projekce. To všechno zahrnovala Akademická proběhla ve čtvrtek 25. dubna v prostorách Filozofické fakulty UK a FAMU. Akce volně naváz protesty proti reformě vysokého školství a svou formou pak především na Noc univerzit, kte v rámci Týdne neklidu. Hvězdný program ovšem narušilo zrušení hned několika akcí z důvodu účinkujících. „Akademická noc se koná v rámci předmajálesového dění. První studentský majáles se bude ko a nemá jít jen o zábavu, ale chceme v rámci něj kriticky hovořit o různých tématech. Právě rozhodli podpořit Akademickou noc a zahrnout ji do našeho programu, neboť se zde otevírají různými problémy,“ řekla v úvodu setkání spoluorganizátorka majálesu Karolína Chloubová. Program odstartovala téměř dvouhodinová diskuse, která se zaměřila na reformu terciárního možné důsledky. Protože děkan hostitelské Filozofické fakulty UK doc. PhDr. Michal Stehlík pracovních důvodů omluvil, zahájil diskusi prorektor pro rozvoj UK prof. PhDr. Stanislav Š byl zároveň i jedním z panelistů. „Kontinuitu s loňskou Nocí univerzit vidím v tom, že je tázat. To trvalé tázání, které možná vychází spíš od studentů než z unavené a letargické o je stále nezbytné. Některé otázky je potřeba prozkoumávat i opakovaně,“ prohlásil prorekto současně poděkoval organizátorům, že takovouto akci připravili. Kromě zástupce Univerzity účast na panelové diskusi také náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství Mgr Hruda a předseda Studentské komory Rady vysokých škol Mgr. Miroslav Jašurek. Role moderáto Matoška z Ústavu filosofie a religionistiky. V první části programu se panelisté vyjadřova předkládaným moderátorem, přibližně třicet závěrečných minut bylo věnováno otázkám z publi Úvodním velkým tématem diskuse byl posun v oblasti změn vysokoškolské legislativy v posled se panelisté shodli, že je velkým pozitivem, že křeslo ministra školství obsadil bývalý re jak vysoké školství v praxi funguje. Náměstek ministra školství se před publikem snažil obhájit nutnost diverzifikace škol na š akademické a výzkumné. „Není možné, aby ve všech regionech měly školy stejné požadavky, ja Univerzita Karlova. Jde totiž o financování, které zatím běží podle jednoho mustru, přitom nemohou dosahovat požadavků na RIV [ URL "http://www.cuni.cz/UK-2330.html"] .“ Podle něj t bude přínosné i pro samotné školy, neboť bude respektovat jejich rozhodnutí, jakou institu „Systém potřebuje stratifikaci, protože došlo k demokratizaci vzdělání a tím pádem k nárůs studentů. Není ale možné udržet stejnou kvalitu vzdělání, jako kdyby studovalo na univerzi osm procent populace,“ souhlasil prorektor Štech, který ovšem prohlásil, že jsme zatím nez problém terciéru a odlišit univerzitní a neuniverzitní vysoké školy. „Nejsem si jistý, zda udělat ještě teď, to se mělo řešit v první polovině minulé dekády.“ Podle Miroslava Jašurk rozhodnutí, kolik půjde na profesní či akademický program, bude rozhodnutím hlavně politic Poměrně velké rozpory mezi diskutujícími vyvolalo téma posílení kompetencí správních rad, tzv. měkké veto, jež budou moci použít pro oblasti dlouhodobého záměru a rozpočtu. Toto ve akademický senát vysoké školy přehlasovat, bude k tomu však již potřebovat tři pětiny hlas dobře akademická obec, tam není potřeba se tohoto systému obávat. Kde ovšem nefunguje, můž tlačit na rektora, aby podpořil její zájmy,“ upozornil Miroslav Jašurek. Protože se vyhrazený čas pomalu chýlil ke konci, nedošlo už na plánované téma akreditací. dostali ještě posluchači, které zajímala například legitimizace správní rady, vývoj v obla vědy či podmínky stratifikace některých škol.     Program zredukovaly nemoci Bohužel z původně plánovaných tří přednášek Akademické noci zůstala na programu jen jedna, Tereza Stöckelová se kvůli nemoci omluvili. Stejně jako loni ovšem čekala zaplněná posluch Jana Sokola, který se věnoval úkolům a odpovědnosti univerzit. Podle profesora Sokola dělá univerzitu univerzitou její skutečná nezávislost, která je jí stejně jako ústava zaručuje nezávislost soudcům. Univerzita by ovšem měla odolat tlakům ze tedy tlaku státu, aby např. podporovala zaměstnanost, či tlaku veřejnosti dožadující se od probíhajících výzkumů a zejména tlaku peněz. Právě nedávné obrovské zvyšování školného na britských univerzitách je pro Sokola dokladem univerzit na penězích. Podle něj by nezávislé instituce měly prokázat více sebeovládání. „ spočívá v tom, že by se člověk měl regulovat sám a neměl by dát najevo, že na peníze skočí uvedl. Pohodlnost, lenost a zbabělost, to jsou podle Sokola nejhorší projevy tlaku zevnitř. „Každ chtěl, aby věci šly hladce, aby mu nikdo nic nevyčítal, aby vším hladce proplul a nepřetrh přirozená lidská vlastnost,“ podotkl Sokol. V diskusi pak pojem zbabělosti, nemoci nové společnosti, dále rozvedl: „Zbabělost je, když artis a nic k tomu nepřidám. Nemusím se bát, protože mi nikdo nemůže nic říct. Po mně nic jsem rozhodl podle předpisů. Držet se pěkně při zdi, známých autorit, vše si pečlivě dokum možno nic k tomu nepřidat.“ Sokolovo varování před intelektuální zbabělostí a podléháním m rozpoutalo v posluchárně živou debatu. Noční program Akademické noci byl pak už vyhrazen hudbě, divadelním vystoupením, vzpomínán před rokem 1989 a filmovému promítání, které probíhalo v prostorách FAMU.