Mám zkrátka dvě jména – jedno tady a druhé v zahraničí, říká prof. Václav Suchý ****************************************************************************************** * Mám zkrátka dvě jména – jedno tady a druhé v zahraničí, říká prof. Václav Suchý ****************************************************************************************** Prof. Václav Suchý obdržel v úterý 30. dubna stříbrnou pamětní medaili Filozofické fakulty Karlovy. V rozhovoru vysvětluje své pojetí zemí třetího světa, popisuje, jak získal „druhé srovnává české adepty sociologie s jejich americkými kolegy.  Jak jste se dostal ke studiu sociologie? Původně jsem uvažoval o studiu antropologie, která byla v dané době známější. Za druhé svě byli Češi mého ročníku posláni do Reichu – dostal jsem se do Vídně a pracoval ve vagonce. chodil do univerzitní knihovny a zjistil jsem, že sociologie by mě zajímala více. Rozhodl hned po skončení války přihlásit do mimořádného letního semestru, kde jsem se seznámil s p Králem, vedoucím katedry sociologie a filosofie, a nejspíš jsem na něj zapůsobil jako piln Znal jsem jazyky, hlavně francouzštinu a angličtinu, jenže u nás chtěli vyučovat ruštinu. tak učil v Aši a poté, co jsem zjistil, že sociologie tu nemá žádné vyhlídky, rozhodl jsem překročit hranice. Bylo to nebezpečné, ale podařilo se mi utéct do Německa a po pobytu v u táboře u Norimberka jsem dostal zajímavou práci v IRO (International Refugee Organization) překladatele a „orientation officer“. Ačkoliv jsem se v Německu neměl špatně, táhlo mě to spíš do anglosaského světa. Po dlouhém konzulát v Mnichově mě vzali na Nový Zéland. Odjel jsem tam v roce 1951 lodí z Neapole a u mě – jako sociologa – velmi zajímavá, Itálie tehdy bojovala s obrovskou chudobou. Čím jste se na Zélandu živil? Pracoval jsem na stavbě hydroelektrárny, pak mí šéfové ale zjistili, že ovládám skoro všec kterými se tam mluvilo, a tak ze mě za stejný plat – směšných 6 „pounds“ – udělali tlumočn téhož roku jsem dostal místo v administrativě na University of Otago, kde jsem se mimo jin budoucí manželkou. Sociologie na univerzitě nebyla, učil jsem tedy francouzštinu a social 1954 jsem dorazil do USA a získal místo na americké high school, opět jako učitel francouz human geography. K výuce sociologie jste se tedy nakonec dostal až v Americe? V šedesátých letech jsem začal sociologii učit na newyorské „městské univerzitě“ Queens Co New Jersey na Rider University, na Long Islandu i jinde. Nakonec jsem se uchytil na Massac of Liberal Arts, kde jsem katedru sociologie dokonce zakládal a věnoval se etnickým vztahů třetího světa. Následkem toho jsem od roku 1969 – kdy jsem se také poprvé vrátil do Prahy do zemí třetího světa, abych je poznal „na vlastní kůži“. Navštívil jsem Indonésii, Afriku nejlépe ale znám Čínu a Indii. Jak byste vy osobně popsal „země třetího světa“? Dochází v této skupině zemí k nějakým změ Třetí svět vznikl po válce rozlišením světa na první – tedy západoevropské anglosaské země socialistické státy a třetí – což byla Jugoslávie kvůli Titovi, Indonésie, Indie a tak dál definoval třetí svět jako země, které nejsou součástí západní kultury. Mluví jinými jazyky náboženství a liší se geograficky. Třeba Japonsko vyznává buddhismus, šintoismus, hovoří s a systém mají asijský. V Africe ovšem působil silný vliv západních jazyků, angličtiny a fr stejně tak Jižní Amerika patří z hlediska vývoje vlastně k prvnímu světu. Mezi nejtypičtěj tedy počítám jižní a východní Asii. A změny samozřejmě proběhly, Austrálie a Nový Zéland s spíše k východu, více k Asii než k Evropě. Během působení v Americe jste si změnil jméno. Proč? Událo se to následovně: když jsem odcházel do zahraničí, znali mě všichni pod mým rodným j Václava Suchého. Na Novém Zélandě se však ukázalo, že „ch“ zná jen skotská angličtina a „S těžko vyslovuje, takže mi říkali Sučaj a různě podobně. Dohodli jsme se na užívání příjmen Charles jsem byl znám už v campech, oficiálně jsem tedy změnil celé jméno. Když jsem v zim 1991–94 učil v Praze americkou sociologii a výzkum třetího světa, znali mě studenti pod jm Mark. V roce 2000 vyšel zákon stanovující, že českoslovenští občané poškození socialismem neztra a mohou rychlou registrací české občanství znovu nabýt. Předložil jsem úředníkům dokumenty argumentovali neexistencí dohody s Novým Zélandem ohledně vzájemného uznání změny jmen. „P navždy Václav Suchý,“ říkali mi. Odpovídal jsem, že mi to nevadí, vystavili mi tedy doklad a já si vymínil výjimku, že ve zbytku světa mohu používat i své druhé jméno. Čeští student let mě tedy znají jako Charlese Marka, od roku 2000 už „doma“ používám jméno původní. Někteří právníci však stále bádají, jak může mít člověk dvě jména – já je ale nemám. Mám j jedno tam, a tím to končí. Hlavní je dohodnout se s lidmi, jak se jmenuju. Jak byste srovnal úroveň studentů tady a v Americe? Studenti UK jsou, řekl bych, vybranější. Americké vysoké školství přijme skoro každého, sá českých studentů, kteří tam odjeli. Snažím se teď vytvářet možnosti pro vzájemný kontakt; Massachusetts, kde jsem strávil nejvíce času, je jakožto veřejná vysoká škola velmi dobrá s výjimkou Rider University – vždycky zájem hlavně o veřejné školství. V Americe mají i ně školy vysokou úroveň, stojí ale velké peníze a přitahují hlavně studenty z bohatých rodin. Princeton… typické plutokratické instituce, které přijímají děti z bohatých rodin, a ty pa dobře placená místa. Co máte v plánu nyní? Ve svém věku už neplánuji dlouhodobě. Píšu ale o problémech demokracie a třetího světa a v svému celoživotnímu úkolu. Ničemu přece nevadí, píší-li se zároveň odborná a beletristická sociálně-politické názory můžete koneckonců vyjádřit i v poezii. V poslední době mě potěši dopadla vyjednávání o stipendiích pro studium třetího světa, která budou k dispozici český moc rád, že tohle se vydařilo. Prof. Václav Suchý (v USA vystupující pod jménem Charles Mark) se narodil v roce 1923 v Pr opuštění republiky se usadil v USA. Na dnešní Massachusetts College of Liberal Arts zaklád V 90. letech vyučoval americkou sociologii na UK v Praze a češtinu a českou kulturu na Uni o zvyšování zájmu o českou vědu v zahraničí.