Soňa Nevšímalová profesorka spánku ****************************************************************************************** * Soňa Nevšímalová profesorka spánku ****************************************************************************************** Pátek Lidových novin; 4.7.2013; Rubrika: Rozhovor; Strana: 26; Autor: Judita Bednářová S přední odbornicí na spánkovou medicínu profesorkou Soňou Nevšímalovou o tom, proč dnes i nespavostí a proč mít u postele tužku a papír. Míváte někdy noční můry? Mívala jsem je coby dítě. Vždycky mě honila čarodějnice s ohromnou botou, já přeskakovala Bála jsem se chodit spát, že mě ta čarodějnice bude zase honit. Pak přišlo období, kdy moc ve starším věku, mívám už spánek povrchnější, častěji se budím a sny si tak lépe uvědomuji naštěstí minulostí. Zajímaly vás někdy jako neuroložku se zaměřením na spánkovou medicínu také sny? Když jsem začínala, dokonce jsme s panem docentem Bedřichem Rothem točili o snech krátký f spánkové laboratoři jsme pořizovali záznamy spících pacientů. Jakmile upadli do REM spánku REM (NREM) spánku, budila jsem je a ptala se na sny, které právě zažili. Jako jedni z prvn zjistili, že sny nepřicházejí pouze v paradoxním spánku, v té REM fázi, jak se vždycky pře i v NREM spánku. Nicméně liší se svým charakterem. V NREM spánku bývají spíše logickými út trochu vágní. Kdežto v REM spánku jsou vysloveně barevné, s dějem, s emotivním nábojem. Lze zjistit pozorováním člověka ve spánku, zda právě sní a jaký je charakter toho snu? Prováděli jsme studie, z nichž vyšlo najevo, že REM spánek je vyjádřen tzv. denzitou, tedy sobě jdoucích rychlých pohybů očí. A to i odpovídá charakteru snu. Jednou jsem zažila před Gastauta, významného odborníka v neurologii, o ženě, která měla v REM spánku najednou čtyř očí. Vzbudil ji a zjišťoval, co se jí zrovna zdálo. Prý že běžela po schodech. A kolik tam bylo? ptal se dál profesor. Řekla, že čtyři. Jak to, že někdo prosní celou noc, ale někomu se nikdy nic nezdá? Sny má každý. Rozdíl je v tom, že někdo si je pamatuje a někdo ne. Ten, kdo má spánek rozk se budí, si je vybavuje lépe. Kdežto má-li někdo velmi dobrý spánek, nemusí si na žádný se Někteří odborníci tvrdí, že zapamatování snů lze vycvičit. Případně je dobré mít u postele rychle poznamenat alespoň pár slov a spát dál. Protože stačí minutu dvě zaspat, a už si se Jak jste se dostala počátkem sedmdesátých let ke spánkové medicíně, oboru, který byl v ple Učaroval mi pan docent Roth, můj nejlepší učitel i nejlepší přítel. Studoval na Sorbonně, druhé světové války velmi perzekvován, později však jako lékař získal světový věhlas a uzn pro vědeckou práci. Naše spánková laboratoř, kterou zakládal, je nejstarší ve střední Evro začal jako první vyšetřovat pacienty se spánkovými poruchami pomocí charakteristických pol záznamů, tedy využíval nejen EEG, ale snímal záznamy i ze svalů, očí, brady… Přes to všech uznávanější třeba v USA než u nás doma. Kdo byl tenkrát před těmi čtyřiceti lety váš typický pacient? Věnovali jsme se především narkolepsii a hypersomnii (zvýšená spavost – pozn. red.) a měli největší počet pacientů na světě. V počátcích nebyla možnost celonočních záznamů, tak snad soustředili především na pacienty s hypersomnií, protože ti krásně usnuli i během dne, tak diagnostika. Až po letech přišly například poruchy dýchání ve spánku, které mají ohromný v co se týče například komorbidit – hypertenze, kardiovaskulárních poruch, jenže to jsme v t ještě nevěděli, tudíž nevyšetřovali. Pomalu přibývaly samozřejmě insomnie, tedy klasická „ později se začal vyšetřovat syndrom neklidných nohou či poruchy cirkadiánního cyklu a různ Jaký je mezi hypersomnií a narkolepsií rozdíl? Hypersomnie se dělí na dva typy. U prvního je přítomný dlouhý noční spánek, minimálně dese plus ještě bývá třeba dvou- až tříhodinová potřeba spánku během dne. Typickým příznakem je opilost. Kdykoliv se nemocný probudí, ať již během dne, či k ránu, připomíná opilého – por koncentrace a podobně. U druhého typu je sice noční spánek pod deset hodin, ale denní spav není tak imperativní jako u narkolepsie. Pacienti neusnou zcela náhle a kdekoliv, ale cítí strašně ospalí, že si musí jít někam lehnout a spát. A narkolepsie? To je právě ten záchvatovitý spánek, u většiny nemocných spojený ještě s tzv. kataplexií – svalového tonu v obličejovém a šíjovém svalstvu, na rukou, s podklesnutím v kolenou, což m pádu. Někteří pacienti přitom mají ještě hypnagogické halucinace či spánkovou obrnu. Narko náhle a za jakýchkoliv situací – při rozhovoru, při jídle, při chůzi. Spánek je však obvyk trvá třeba deset patnáct minut, někdy i méně. Existuje nějaká předzvěst záchvatu? Pozná pacient, že na něj spánek jde, a může zabránit t například spadl pod auto? Většinou bohužel ne. Jen vzácně si stačí sednout nebo se přidržet, aby neupadl. Velmi nebe kataplexie, která narkolepsii provází. Záchvat vyvolá nějaká silná emoce. Stačí, že najedn nečekaně vyjede auto. Ale kataplektický záchvat může přijít i po srdečném smíchu, radosti, vtipu, při leknutí, zlosti, často třeba tehdy, když se postiženému podaří hodně vtipně něk Měla jsem například pacienta, který pospíchal a utíkal za tramvají. Už už ji doháněl, už m skoro na stupátku, ale zároveň s vítězným pocitem, že to zvládne, spadl na zem. Pamatuji n která k nám chodila přes Lípovou ulici, kde jezdí jedno auto za druhým. Normální člověk, k němu vyjede auto, buď popoběhne dopředu, nebo couvne. Ona se vždycky na té silnici složila kliniku přivezla sanitka… Jaká je léčebná úspěšnost? Narkolepsie je celoživotní. Dnes už léčitelná, nicméně medikamenty bývají často poměrně ná vždy a všude zcela dostupné. Jeden byl například původně vyvinutý na potlačení kataplexie, ukázalo, že nejen tlumí kataplexii, ale také denní spánek, ale naopak zlepšuje ten noční. je mimo jiné typické, že noční spánek mívají velmi rozkouskovaný. Pro některé je noční ins denní spavost. Mají množství snů, často děsivých, bizarních. A k tomu je ještě provází spá halucinace. Co je spánková obrna? Při usínání či probouzení se pacienti nějakou dobu nemohou pohnout. Jsou bezvládní, nemoho psychicky jsou ještě či už bdělí, ale motoricky přetrvává atonie REM spánku. Mnohdy to býv pocitem dušnosti či nepravidelnosti dechu a tepu, strachem. A často se k obrně přidávají p zrakové, či sluchové. Musí být pacienti odkázáni na invalidní důchod? Díky novým lékům jich je dnes méně. Kdysi jsme dělali epidemiologickou studii a zjistili, pacientů. Co bylo překvapující, převažovali mezi nimi samí vysokoškoláci, případně středoš nikdo se základním vzděláním. Jak si to vysvětlujete? Značná část těchto nemocných zůstává nediagnostikovaná. Narkoleptikovi, který třeba pracuj nepřijde divné, že vstává ve čtyři ráno a pak je celý den ospalý. Čím má člověk duševně ná tím větší handicap pro něho tyto spánkové poruchy představují. Jedna moje pacientka kvůli měnila zaměstnání snad desetkrát. Nikdy neprošla ani zkušební dobou. S hypersomnií to bývá stejné? Snad ještě horší. Jediný lék, který byl účinný, je dnes v případě hypersomnie zakázáno pou medikace není vždy funkční. Existuje sice její retardovaná forma, avšak finančně nákladná prakticky nehradí. Jedinci s hypersomnií mají často ještě mnohem větší problémy než narkol zdřímnou deset minut a zase mohou fungovat dál. Hypersomnik spí přes den dvě až tři hodiny spánkovou opilost. Ti jsou svojí poruchou invalidizováni víc. Jak se zjistí, že nejsem lenoch, který se rád povaluje v posteli, ale hypersomnik? Diagnostika spánkových poruch dnes vychází z celonočních i denních záznamů spánkových labo délku nočního spánku, provedeme denní test mnohočetné latence usnutí a pak necháme pacient dlouho, v průběhu celé noci a v průběhu celého dne. Tak poznáme, jestli někdo opravdu spí třeba také šestnáct hodin. Když je někdo schopný spát čtrnáct hodin, jde už o hypersomnii? Samozřejmě. Vidíte, já vždycky záviděla těm, kteří dokážou „prospat víkend“ – spát deset hodin a pak s tři hodiny po obědě… To ještě hypersomnie být nemusí. Existuje syndrom insuficientního spánku. Velmi častý zvlá lidé v průběhu týdne spánek dost zkracují. Jejich potřeba je třeba osm hodin denně, ale on šest hodin. V sobotu a v neděli si ušlý spánek vynahrazují. To si myslím, že je hraniční v ještě není vysloveně patologická. Známe však také periodickou hypersomnii. Nemocní spí tře úplně normálně – a pak přijde týden deset dní, které celé prospí. Opravdu se za tu dobu vz WC a jídla. Z dvaceti čtyř hodin prospí třeba dvacet. Nejsou schopni vstát do školy, nejso práce. Jde o poruchu vzácnější, ale velice omezující. Přetrvává dnes ještě náměsíčnost? Je velmi častá hlavně u dětí. Nebezpečná bývá, zvlášť když se objeví ojediněle, třeba jedn ještě méně často. Nikdo to neočekává, není dostatečné zabezpečení dveří a oken. Kdysi jsme chorobopisy a zjistili, že někteří naši pacienti buď vyskočili z okna a zůstali paraplegič balkonu a způsobili si těžké zlomeniny. V dospělosti je náměsíčnost vzácnější? Ano, ale případy mohou být dost závažné a porucha spánku může souviset nejen s NREM spánke totiž provází porucha chování vázaná na REM spánek. Jde o druh parasomnie, která postihuje Normálně máte v REM spánku atonii, což znamená, že se vám něco zdá, ale nemůžete se podle Oni ne. Jsou v REM spánku, ale přitom mají zachovalý svalový tonus, a když se jim něco zdá jednají. Bohužel jde většinou o sny agresivně laděné, takže třeba bijí a škrtí manželku, z V posledních letech se navíc zjistilo, že většina lidí, které tahle porucha chování v REM v budoucnosti, průměrně za deset až patnáct let, onemocní nějakým neurodegenerativním onem Parkinsonovou chorobou nebo nějakým typem demence. Jádra ovlivňující poruchu chování v REM mozkovém kmenu uložena nejdistálněji, a jak degenerace postupuje výš a výš, tak zachycuje To je velmi nový objev a probíhá řada kongresů, kde se řeší, zda neexistuje nějaká prevenc nikdo na nic nepřišel. Jaké jsou dnes ve spánkové medicíně nejaktuálnější diagnózy? Vedle insomnie stoupá v posledních letech počet nemocných se syndromem neklidných nohou. D tyto problémy může mít až patnáct procent žen. Pocit mravenčení, pálení, až elektrického p k neustálému pohybu, který uleví. Jedna moje pacientka se kvůli tomu dokonce pokusila o se chudáka svého psa snad patnáctkrát za noc venčila, aby aspoň na chvíli mohla vyjít a uděla dětí – těch nejmenších – přibývá diagnóz kojenecké nespavosti. To vážně ani kojenci už nemohou spát? Ano, je to velký problém, ale většinou daný výchovou. Nervozita matek, různé neurotické pr přenášejí na miminka. Navíc s každým jejich zavrněním je maminky vezmou, klidní, krmí – dě návyk, chtějí desetkrát za noc najíst, desetkrát za noc pohoupat. Před časem jsem hovořila se starší učitelkou a ta nevěřícně popisovala, jak jí děti usínaj jak si stěžují, že celou noc nemohly spát. To dříve prý nebývalo… Mezi mladými je dnes velmi častý syndrom fázového posunu spánku s pozdním usínáním. Myslím hodně nahrávají počítače, počítačové hry a mobilní telefony s internetem. Děti jdou jakoby mobilním telefonem, takže ještě dvě tři hodiny poté, co „šly spát“, vůbec nespí. Školní děti dnes běžně usínají až kolem desáté… Na jedné straně k tomu jsou genetické dispozice. Pozdějším usínáním bývají poznamenány čas večerních typů. Ale ono se obecně spí méně. Různé studie ukazují, že čas spánku se zkrátil hodiny. Doba nás žene ke stále větší efektivitě, děti mají daleko víc kroužků a zájmových se požadavky na vědomosti. Má to ale vliv na imunitu. A dokonce i na růst. V hlubokém spán růstový hormon. Lékaři zkoumali například děti, které žijí v okolí frankfurtského letiště, že vinou přerušovaného spánku jsou o několik centimetrů menší, než jsou jejich vrstevníci. vyspalé děti bývají často hyperaktivní, nepozorné, mají horší výsledky. Domníváte se, že školnímu dítěti stačí osm hodin spánku? Ne. To je opravdu málo. Hodně však záleží na věku. Děti, které jdou do puberty, potřebují než třeba děti devítileté. Co způsobuje nedostatek spánku u dospělých? Ví se, že má souvislost se vznikem kardiovaskulárních problémů – infarktů, cévních mozkový hypertenzních chorob, a ovlivňuje tedy i délku našeho života. Velmi úzce souvisí s diabete se vznikem celé řady psychických nemocí. Existují publikace prokazující zvýšenou tendenci V průzkumu mezi zdravotními sestrami, které dlouhodobě pracovaly na tři směny, byl zjištěn výraznější počet karcinomů prsu než u jiných žen. U mužů s nedostatečným spánkem je zase č rakoviny prostaty. To jsou všechno epidemiologické studie. Co mě velmi zaujalo, je skutečn už někdo vyvinutý nádor, záleží na intenzitě cirkadiánního rytmu, který je určován vylučov hormonu. Máme-li dobře zafixovaný cirkadiánní rytmus, je to určitá obrana proti nadměrnému tedy tvorbě metastáz. V některých onkologických centrech dokonce podávají melatonin, tedy jako prevenci proti vzniku metastáz. Může zdravotní problémy způsobovat naopak i nadbytek spánku? Potřeba spánku je velmi individuální. Někomu stačí šest hodin, jiný potřebuje devět. Probí které zkoumaly lidi spící denně čtyři pět hodin a naopak i lidi, kteří spali více než devě neví, čím to je, ale zdravotní rizika byla takřka identická. Jak u jedinců spících strašně těch, kteří spí moc. Existují práce, které ukazují, že u jedinců, kteří hodně spí, hrozí r Spíše si myslím, že nadměrný spánek může být i sám o sobě prvním příznakem počínající deme Co dnes lidem nejvíc ukrajuje ze spánku? Práce, ctižádost, touha po úspěchu… Životní tempo, které narůstá a narůstá, bohužel i u dě Co dnes stále ještě o spánku nevíme? Toho je! Víme tak možná miliontinu toho, co bychom vědět mohli. Kdybyste měla možnost nahlédnout do křišťálové koule, získat odpověď na jakoukoliv otázku spánku, co byste se chtěla dozvědět? Vždycky říkávám, že srdcem jsem zůstala dětským neurologem. Spánek u dětí a hlavně těch ne novorozenců a kojenců – je odlišný od větších dětí a dospělých. Jednou z těch odlišností j jehož objev souvisí právě s pozorováním spících kojenců. Množství REM spánku je u těchto d dvojnásobné oproti starším lidem. Co se jim asi zdá? Jaké sny se honí jejich hlavičkami? Z rozhovor o snech. Dnes už za pomoci moderních zobrazovacích technik můžeme rozeznat oblast je ve snech zapojena, můžeme i orientačně zjistit intenzitu jejich emočního zabarvení. Jej bizarnost – pokud se nechceme uchýlit k „Freudovskému výkladu“ – nám zatím stále uniká…. ? Soňa Nevšímalová je lékařka, profesorka neurologie, která se zabývá spánkovou medicínou a Praze. Je členkou mnoha světových odborných společností a držitelkou významných mezinárodn předává Komise pro kulturu a vzdělávání. Získala cenu Americké neurologické akademie za ne Žena roku. Má dva syny, oba jsou lékaři.