Magna Charta Universitatum slaví čtvrt století ****************************************************************************************** * Magna Charta Universitatum slaví čtvrt století ****************************************************************************************** Před 25 lety, 18. září 1988, podepsalo více než čtyři sta rektorů evropských univerzit na o níž se shodli, že je tou nejstarší na kontinentě, dokument nazvaný Magna Charta Universi "http://www2.unibo.it/avl/charta/charta.htm"] . Text, jehož znění připravila rada moudrých světa z té šťastnější, svobodnější Evropy, měl připomenout, že právě instituce univerzity evropského humanismu a že principy, na jejichž základě univerzity vznikaly, jsou stále živ důležité je nadále dodržovat a v případě ohrožení i bránit. Za naše, tehdy ještě československé socialistické vysoké školy, podepsal Chartu tehdejší r Karlovy profesor Zdeněk Češka. Posuďme sami, s jakými pocity se mohl zavazovat k plnění ná požadavků: Univerzita je autonomní instituce. Aby mohla vyhovět potřebám současného světa, výuka a bádání morálně a intelektuálně nezávislé na jakékoliv politické a ekonomické moci. Aby otevřel těmto myšlenkám prostor i do světa za železnou oponou, nabídl rektor Boloňské Fabio Roversi Monaco v listopadu 1988 čestný doktorát Alexandru Dubčekovi, který byl tehdy symbolem snah po žádoucích změnách v komunistickém světě. Československé úřady měly s řeše problém. Nakonec Dubčeka do Itálie odjet nechaly a on ve svém projevu dokonce připomenul n boloňské Charty. Ale bylo třeba Listopadu 1989 a sametové revoluce, aby se mohly principy boloňského dokume ctít, a dokonce realizovat v praktickém životě. Je třeba uznat, že tyto zásady pomohly při transformaci našich vysokých škol, z nichž do d všechny (včetně porevolučního vedení Univerzity Karlovy) stvrdily svůj souhlas s dokumente Ceremoniál s novými signatáři, a to už ze všech kontinentů, se koná v Boloni v rámci každo konferencí, které jsou věnovány aktuálním problémům vysokého školství. Z konferenčního jed zajímavé, podnětné a inspirující publikace, které mají udržovat při životě nepostradatelný a diskuse, který by neměl ochabnout – v akademické obci ani v širší veřejnosti, protože jd budoucnost. Měl jsem tu čest a potěšení působit po několik let jako reprezentant Asociace evropských u Rady Evropy v Radě Charty a myslím, že by ani nám dnes neuškodilo věnovat této instituci a větší pozornost. Třeba i otázce, kterou si Rada Charty položila ve své publikaci islandské Jónassona z roku 2008: Inventing Tomorrow?s University: Who Is to Take the Lead?