„Správné rozhodnutí“ v podání premiéra v demisi ****************************************************************************************** * „Správné rozhodnutí“ v podání premiéra v demisi ****************************************************************************************** Premiérova kritika české vědy a výzkumu v krátkém rozhovoru v Hospodářských novinách [ URL iforum.cuni.cz/IFORUM-14753.html"] ukazuje, jak interpretovat rozhodnutí vlády v demisi sn Kč rozpočet na výzkum, vývoj a inovace na rok 2014 oproti návrhu schválenému končící, ale instalovanou vládou předchozí. Rusnokovo vyjádření je přímočaré a ve své nezakrytosti nabízí ideální příležitost k analýz představ o dnešní podobě „efektivního vládnutí“. Z jeho rozhovoru si všimnu jen čtyř myšle (1) prostředků je prý dost, ale špatně se využívají, protože vědci až na naprosté výjimky „generují málo příjmů“, (2) proto jsou jejich výsledky údajně „žalostné“, (3) řešením je zrušení pracovišť (v případě AV ústavů) jako sankce podprůměrných a průměrn generujících mizivé příjmy po převedení svých výsledků do praxe) a (4) proto je třeba více spolupracovat (= vyjít vstříc) s podnikatelským/soukromým sektorem říkají, že mnohokrát měli poptávku, ale že nebyla vyslyšena“. Ozvala se již řada osobností akademického světa, které argumentují čísly, srovnáním se zah provedeným náročným hodnocením výsledků činnosti ústavů AV ČR, o kterém pan premiér neví z ad.  Nebudu se tedy k těmto argumentům vracet. Premiérova šokující argumentace se ovšem netýká jen Akademie věd. Musí vyvolávat obavy vše zabývají základním i aplikovaným výzkumem v AV i na vysokých školách, zejména těch výzkumn samotná Univerzita Karlova vytváří téměř 30 % všech vědeckých výstupů v ČR a spolu s ústav než polovinu národních výsledků registrovaných ve WOS. Uvedená argumentace totiž neklade p vědě a výzkumu jako důležitém prvku kulturní vyspělosti společnosti. Na ty už jaksi skrze nějak nejde dohlédnout. Rusnok prozrazuje především necitlivost vůči rozdílu mezi základním a aplikovaným výzkumem v aplikačním (spíše: technologicky užitkovém) výzkumu jako výsostném cíli výzkumu vůbec, k kritériem jeho kvality je množství generovaných příjmů; potvrzuje to jeho jednostranná arg lidí z byznysu jako arbitrů této kvality a správného směřování výzkumu. Možná by nám pan p říci, jak se zatím vyplácí přesměrování toku části veřejných prostředků na výzkum do leckd aplikačního výzkumu v podnikové sféře, např. do programu ministerstva průmyslu a obchodu T vysvětlit, proč se apriori předpokládá, že finance vynakládané v podnikové sféře se vyplác Při takovém přístupu je jen logické, že to, co se momentálně nehodí, se musí zrušit – a ta hospodář získá prostředky na to užitečné. Dobrá rada i pro univerzity – vždyť kolik na nic které „negenerují příjmy“ a přitom jsou financovány také z prostředků na institucionální v by mohla i zeštíhlet, v podstatě bychom mohli možná až polovinu oborů zrušit a ponechat je středoškolské „prováděcí“ výuky. Problém nastane tehdy, když se silněji ozvou lidé z jinéh s novými krátkodobými cíli nebo státní správa a organizace občanské společnosti s jejich p teprve „potřeby“ kultivovanosti společnosti? Náhle se může ukázat, že zrušené by bylo třeb že existují i jiné funkce vědy a výzkumu než jen generovat peníze, resp. uspokojovat potře (většinou soukromé) sféry. V základním výzkumu tomu zkrátka je tak, že jsme po dlouhou dob situaci Rudolfa II. z filmu Císařův pekař: „kdybychom věděli, která Mona Lisa je ta pravá, si ji nechali a ty kopie vyhodili. Protože to ale nevíme, tak si je zatím necháme všechny“ mladých badatelů bychom zase mohli stát ve variaci na slavný inovační vzdělávací návrh Jár nezabudka: „školní vzdělávání zefektivníme na maximum tak, že budeme vyučovat jen to, co ž (v Rusnokově variantě: co ponese příjmy)“. Pochopitelně to však předem nevíme… Z celku kritizovaného prohlášení především jasně vysvítá, že se pan premiér neopírá o žádn (základního) výzkumu v ČR v kontextu evropském a světovém. Kde by se taky vzala. Stejně ta netrápí úvahami o rozdílu mezi výzkumem heuristickým dnes možným už jedině v mezinárodní s potřebném rozsahu výzkumu sledovatelského (to by zřejmě byli ti Rusnokovi podprůměrní a pr typ výzkumu hledá a vytváří zcela nové poznatky a technologie, zatímco druhý je schopen př komunity a k užitku celé společnosti, co bylo originálně vytvořeno jinde, a přidávat k tom např. relevantní pro naše prostředí. Potíže s vymezením aplikačního výzkumu, které musela řešit Metodika hodnocení výsledků věd letech, ukazují na složité vztahy a podmíněnost kvalitního aplikačního výzkumu dostatečně základním. Svět vědy a výzkumu není uspořádán jen, dokonce ani ne dominantně, hierarchicky až v posledních kompetitivních letech, kdy se i z výzkumu a univerzitního vzdělání stávají která se soupeří. Je uspořádán také, a možná především, extenzivně. Ve společnosti zkrátka kritická masa lidí zabývajících se výzkumem, aby v ní fungovala nikoli mentalita poslušně ale naopak kriticky myslících lidí. A aby se jednou za mnoho let, leckdy zcela nečekaně a produkt původně „neužitečného“ zkoumání, vynořil další Wichterle nebo Holý. A pokud je mi výzkumných pracovníků na milion obyvatel jsme hluboko pod průměrem těch nejvyspělejších ze V úvodu zmíněnou redukci prostředků na vědu a výzkum premiér označil jako „správné rozhodn definitivní cestu do společenství banánových republik snad.