Komercionalizace výzkumu se stává nutností, vysvětloval vědecký atašé ****************************************************************************************** * Komercionalizace výzkumu se stává nezbytnou nutností, vysvětloval vědecký atašé ****************************************************************************************** Naučit se představovat smysl a výsledky vlastní vědecké práce laické veřejnosti a navázat s firmami, které jsou schopné výzkum ocenit, zaplatit i využít v praxi. Na tyto oblasti by vědci soustředit, pokud chtějí získávat peníze pro svá bádání i v budoucnu. Na veřejné pře Přírodovědecké fakultě UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] o tom v úterý 29. říjn atašé Britského velvyslanectví v Praze Dr. Otakar Fojt. Vycházel přitom ze zkušeností s fi výzkumu ve Spojeném království. Přednášku nazvanou Lze zbohatnout komercionalizací výsledků výzkumu? Třetí role vysokých š Spojeného království uvedl děkan Přírodovědecké fakulty profesor Bohuslav Gaš, který také schopnosti a zkušenosti, jež doktor Fojt načerpal díky svému působení jako vědecký atašé. Doktor Fojt posluchačům nastínil současnou situaci ve Velké Británii v oblasti financování a upozornil na to, jak nutné je naučit se obhajovat smysl vědecké práce. Na britských ostr relativně snadno zavírají obory a třeba i celá pracoviště na univerzitách a dalších vědeck pokud jejich pracovníci nepodávají špičkový výkon a neobhájí jej před veřejností. Podle do tak dnes Velká Británie ubírá podobným směrem jako Švýcarsko, kde je trendem nepěstovat mn soustředit se jen na některé a ty vybrousit ve světovou špičku. „Na vás jako vědce se začíná vyvíjet obrovský tlak, abyste dokázali, k čemu je věda dobrá, užiteční vy. Brzy už nebude možné zůstat jen ve svém jednom malém vědeckém oboru a vytváře špičkové světové publikace. Bude potřeba vysvětlovat všem, proč děláte to, co děláte, a co společně s vámi zmizí i projekt, pracoviště, katedra nebo celá fakulta,“ podotkl doktor Fo že člověk bude muset prodávat svou práci, my na to nejsme moc zvyklí, i já se to musel uči jsem, že jinak to nejde.“ Doktor Fojt vedle toho upozornil, že dnes na celém světě působí odhadem šest až sedm milio připomněl, k jakému obrovskému vědeckému rozvoji dochází např. v Číně. Obstát v této konku stále nesnadnější. „My jsme jen malinký kousek velké mozaiky, je třeba zamyslet se nad tím schopní něco dokázat, kam směřovat vlastní úsilí,“ podotkl. Při vědecké práci je však také nutné sledovat dění na trhu. Podle doktora Fojta je nesmírn vytvořit na vědeckých pracovištích podpůrný, tvořivý tým, aby výsledky výzkumu snadněji na v praxi a zároveň tak na pracoviště plynuly peníze pro další bádání. „Je třeba začít po po krocích spolupracovat s firmami, konkrétně jim představit, co všechno je výzkumné centrum poskytnout. Důležité je pokusit se navázat úzkou spolupráci. Nelze jen čekat, až se firma upozornil. Úspěšné spolupráci s firmami a různými společnostmi může podle doktora Fojta nahrávat i ud univerzit s jejich absolventy, kteří odešli do praxe. Na příkladu univerzit v Cambridge a nastínil možnosti takové spolupráce a doporučil pracovníkům Univerzity Karlovy takové vzta pěstovat.