Karolinum hostilo symposium k životnímu jubileu profesorky Mouchové ****************************************************************************************** * Karolinum hostilo symposium k životnímu jubileu profesorky Mouchové ****************************************************************************************** V zasedací síni pražského Karolina probíhalo v pátek 8. listopadu po celý den symposium na scribere (et legere), které pořádal Ústav řeckých a latinských studií Filozofické fakulty jubileu emeritní profesorky Univerzity Karlovy, klasické filoložky a velké propagátorky la Bohumily Mouchové, CSc. Symposium bylo věnováno celoživotnímu badatelskému zájmu profesorky Mouchové: antické (a z biografii a historiografii. Jednotliví přednášející se ve svých příspěvcích soustředili ja historiografie v antickém Řecku a na její další proměny v díle Thúkydidově, tak na způsoby významných osobností římských dějin, jako jsou Cicero, Marcus Aurelius či Hadrianus, v díl Stranou nezůstala ani změněná optika, kterou v mnohačetných podobách přináší křesťanství č pohanským a křesťanským světem. Symposium uzavřel příspěvek věnovaný aktuální otázce, co j pohledu historiků společného dnešní Řekové se svými antickými předky. Profesorka Mouchová vždy inspirovala studenty svou energií, vědomostmi, neocenitelnými zku laskavou pobídkou. V několika generacích vzbudila zájem o latinu i řečtinu a lásku k antic dnes působí na gymnáziích, v nakladatelských domech a vědeckých institucích. „Latina že je mrtvý jazyk? Je tak živá, jak je živý ten, kdo do ní zasvěcuje. Žijeme s ní živější je antická kultura včetně křesťanství. Ať byla jakkoliv nedokonalá, je tu stále s profesorka Mouchová k současnému ústupu latiny z učebních programů gymnázií a malému zájmu kulturu. Prof. PhDr. Bohumila Mouchová, CSc. Významná badatelka na poli latinských studií a vysokoškolská učitelka se jako ředitelka Ús Do povědomí širší veřejnosti se zapsala jako spoluautorka úspěšného třicetipětidílného tel minora – latinsky vysílaných zpráv o významných historických a kulturních událostech. Podí Baset, Praha 2008) a díla Velleiova a Florova (Dvojí pohled na římské dějiny, Arista, Base