Arabské jaro očima sociologa: Protesty vyvolaly deficity prosperity a svobody ****************************************************************************************** * Arabské jaro očima sociologa: Protesty vyvolaly deficity prosperity a svobody ****************************************************************************************** Když se v prosinci roku 2010 v Tunisku upálil Muhammad Buazízí na protest proti špatným ži jen málokdo tušil, jak tato událost otřese autoritářskými vládními režimy nejen v Tunisku, dalších zemí. Tématu tzv. arabského jara a politizaci islámu se věnuje ve svém výzkumu Mgr Ph.D., z Fakulty humanitních studií UK [ URL "http://fhs.cuni.cz/"] . Jako sociolog se sna proč se lidé v určitou dobu zvednou a jdou vyjádřit svůj odpor vůči vládním strukturám do Tématem politického a radikalizujícího islámu se poprvé Karel Černý začal zabývat už při s studiích. „Prvotním impulsem pro mě byl šokující zážitek z 11. září roku 2001. V té době j sociologii na Filozofické fakultě UK. Říkal jsem si, jestli sociologie může nabídnout něja koncepty nebo přístupy, kterými by bylo možné vysvětlit události spojené s 11. zářím, o ni tehdy zdálo, ani experti, ani analytici, ani nikdo další nevěděl, jak je uchopit a analyzo Svůj hluboký zájem o arabský svět pak promítl i do své disertační práce a nyní také do své postdoktorandského výzkumu. Hlavním tématem jeho současné vědecké práce jsou příčiny arabs „Zajímá mě dlouhodobá sociální změna států Blízkého východu, dění, které v těchto státech posledních desetiletích a které vytvořilo podmínky pro to, aby k revolucím mohlo dojít,“ v Doktor Černý na základě řady statistických dat a ukazatelů sleduje dlouhodobý demografický a politický vývoj zemí třetího světa. A právě státy Blízkého východu v poslední době vykaz ostatním regionům rozvojového světa zvláštní vlastnosti. Sice tam docházelo k výrazné popu expanzi médií, nárůstu vzdělanosti obyvatelstva a jeho přesunu z venkova do měst, avšak ek tak znatelně neposilovala a politický systém států se měnil ještě pomaleji nebo spíš vůbec „Výsledkem tohoto nerovnoměrného rozvoje byl vznik tzv. deficitu prosperity a deficitu svo také příčinou masové mobilizace nespokojeného obyvatelstva,“ podotkl a upozornil pro příkl kde rozvoj státu neprobíhá tak nerovnoměrně, revoluce jím proto také neotřásla. Své teorie Černý ověřuje také prostřednictvím rozhovorů se samotnými účastníky protestů v jednotlivýc Jeho teorie je schopná vysvětlit, proč se lidé v posledních dvou letech odhodlali vyjít i perzekucí a ran obušků do ulic manifestovat svůj názor. Odpověď na to, co ovlivňovalo samo revolucí a protestů v jednotlivých státech, je však třeba hledat někde jinde. Důležitou ro také postavení a složení politických elit. „Ukázat to můžeme na příkladu Egypta, kde se výrazně projevil konflikt mezi synem preziden Mubarakem a armádou. Gamal Mubarak měl spolu se svými přívrženci ambici provést masivní pr kompletně tak ovládnout egyptský byznys. Proti tomu se ale postavila armáda, která je souč politické elity už od padesátých let a která má své vlastní ekonomické zájmy. Armáda se ob Mubarak ovládne i ty průmyslové podniky, které patří jí. Proto egyptského prezidenta Husní odstavila,“ podotkl a doplnil, že v Egyptě tak neproběhla revoluce v pravém slova smyslu, o vojenský převrat. Právě na postavení politických elit v zemích, jimiž otřásly události a nyní chce doktor Černý přednostně soustředit. Další vývoj v těchto státech lze podle doktora Černého jen těžko předpovídat. „Viděli jsme že všechny předpoklady, které se týkaly situace na Blízkém východě, byly mylné,“ podotkl. troufl odhadnout, že stabilizovat společensko-politický systém v těchto zemích bude velmi K úspěšnému přechodu ke stabilní demokracii je totiž zapotřebí, aby daná země dosáhla urči ekonomické prosperity a rozvoje, a to se zatím v žádném z těchto států neděje. Napětí prot i nadále, myslí si doktor Černý. • Pojem „arabské jaro“ se vžil jako označení pro protesty a nepokoje, které na přelomu let (především Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Jemen, Jordánsko, Libye, Sýrie; menší nepokoje se o ve svých státech. Vládu vinili ze špatných životních podmínek a ekonomické situace zemí. občanskou válku. Ta v Sýrii trvá dosud. Chcete hlouběji proniknout do života společnosti Blízkého východu a jejího politického pro disertační práci, na jejímž základě tato publikace vyšla, Cenu Jaroslava Krejčího, kterou