Arabské jaro očima sociologa: Protesty vyvolaly deficity prosperity a svobody

Když se v prosinci roku 2010 v Tunisku upálil Muhammad Buazízí na protest proti špatným životním podmínkám, jen málokdo tušil, jak tato událost otřese autoritářskými vládními režimy nejen v Tunisku, ale v řadě dalších zemí. Tématu tzv. arabského jara a politizaci islámu se věnuje ve svém výzkumu Mgr. Karel Černý, Ph.D., z Fakulty humanitních studií UK. Jako sociolog se snaží přijít na to, proč se lidé v určitou dobu zvednou a jdou vyjádřit svůj odpor vůči vládním strukturám do ulic.

Káhirské náměstí Tahrír se stalo téměř symbolem arabského jara. Fotografie pochází z konce léta roku 2011

Káhirské náměstí Tahrír se stalo téměř symbolem arabského jara. Fotografie pochází z konce léta roku 2011

Tématem politického a radikalizujícího islámu se poprvé Karel Černý začal zabývat už při svých bakalářských studiích. „Prvotním impulsem pro mě byl šokující zážitek z 11. září roku 2001. V té době jsem studoval sociologii na Filozofické fakultě UK. Říkal jsem si, jestli sociologie může nabídnout nějaké teorie, koncepty nebo přístupy, kterými by bylo možné vysvětlit události spojené s 11. zářím, o nichž, jak se mi tehdy zdálo, ani experti, ani analytici, ani nikdo další nevěděl, jak je uchopit a analyzovat,“ podotkl.

Svůj hluboký zájem o arabský svět pak promítl i do své disertační práce a nyní také do svého postdoktorandského výzkumu. Hlavním tématem jeho současné vědecké práce jsou příčiny arabského jara. „Zajímá mě dlouhodobá sociální změna států Blízkého východu, dění, které v těchto státech probíhalo v posledních desetiletích a které vytvořilo podmínky pro to, aby k revolucím mohlo dojít,“ vysvětlil.

Doktor Černý na základě řady statistických dat a ukazatelů sleduje dlouhodobý demografický, ekonomický a politický vývoj zemí třetího světa. A právě státy Blízkého východu v poslední době vykazovaly oproti ostatním regionům rozvojového světa zvláštní vlastnosti. Sice tam docházelo k výrazné populační explozi, expanzi médií, nárůstu vzdělanosti obyvatelstva a jeho přesunu z venkova do měst, avšak ekonomika zemí už tak znatelně neposilovala a politický systém států se měnil ještě pomaleji nebo spíš vůbec.

„Výsledkem tohoto nerovnoměrného rozvoje byl vznik tzv. deficitu prosperity a deficitu svobody. To bylo také příčinou masové mobilizace nespokojeného obyvatelstva,“ podotkl a upozornil pro příklad na Libanon, kde rozvoj státu neprobíhá tak nerovnoměrně, revoluce jím proto také neotřásla. Své teorie nyní doktor Černý ověřuje také prostřednictvím rozhovorů se samotnými účastníky protestů v jednotlivých státech.

Jeho teorie je schopná vysvětlit, proč se lidé v posledních dvou letech odhodlali vyjít i pod hrozbou perzekucí a ran obušků do ulic manifestovat svůj názor. Odpověď na to, co ovlivňovalo samotný průběh revolucí a protestů v jednotlivých státech, je však třeba hledat někde jinde. Důležitou roli totiž hrálo také postavení a složení politických elit.

„Ukázat to můžeme na příkladu Egypta, kde se výrazně projevil konflikt mezi synem prezidenta Gamalem Mubarakem a armádou. Gamal Mubarak měl spolu se svými přívrženci ambici provést masivní privatizaci a kompletně tak ovládnout egyptský byznys. Proti tomu se ale postavila armáda, která je součástí egyptské politické elity už od padesátých let a která má své vlastní ekonomické zájmy. Armáda se obávala, že Gamal Mubarak ovládne i ty průmyslové podniky, které patří jí. Proto egyptského prezidenta Husního Mubaraka odstavila,“ podotkl a doplnil, že v Egyptě tak neproběhla revoluce v pravém slova smyslu, jednalo se napůl o vojenský převrat. Právě na postavení politických elit v zemích, jimiž otřásly události arabského jara, se nyní chce doktor Černý přednostně soustředit.

Další vývoj v těchto státech lze podle doktora Černého jen těžko předpovídat. „Viděli jsme už dříve, že všechny předpoklady, které se týkaly situace na Blízkém východě, byly mylné,“ podotkl. I přesto si troufl odhadnout, že stabilizovat společensko-politický systém v těchto zemích bude velmi problematické. K úspěšnému přechodu ke stabilní demokracii je totiž zapotřebí, aby daná země dosáhla určité kritické míry ekonomické prosperity a rozvoje, a to se zatím v žádném z těchto států neděje. Napětí proto bude přetrvávat i nadále, myslí si doktor Černý.

  • Pojem „arabské jaro“ se vžil jako označení pro protesty a nepokoje, které na přelomu let 2010 a 2011 vypukly nejdříve v Tunisku a odsud se šířily dále po státech severní Afriky a Arabského poloostrova (především Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Jemen, Jordánsko, Libye, Sýrie; menší nepokoje se objevily i v dalších zemích tohoto regionu). Lidé během nich demonstrovali proti dlouhodobě vládnoucím strukturám ve svých státech. Vládu vinili ze špatných životních podmínek a ekonomické situace zemí. V každém státu měla revoluce jiný průběh a dopad na vládnoucí moc. V Libyi a v Sýrii protesty vyústily v občanskou válku. Ta v Sýrii trvá dosud.




Chcete hlouběji proniknout do života společnosti Blízkého východu a jejího politického probuzení? Přečtěte si publikaci Karla Černého pojmenovanou Svět politického islámu. Karel Černý získal za svou disertační práci, na jejímž základě tato publikace vyšla, Cenu Jaroslava Krejčího, kterou uděluje Nadační badatelský fond Anny a Jaroslava Krejčích mladým vědcům.




Posluchárna UK

Houpavé kytarové melodie, elektronika a energický projev. Na to se můžete těšit, když se vydáte na koncert indie pop kapely Known as Brooklyn. Rytmus téhle čtyřky muzikantů udává bubeník a student FHS UK Štěpán Keprta.

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Prostor na UK

Sportovní fata morgana v centru Prahy, tak by se jinak daly nazvat tenisové kurty a volejbalová hřiště na pražském Albertově. Díky pečlivé správě Matematicko-fyzikální fakulty UK zůstala sportoviště v provozu od svého založení před druhou světovou válkou až dodnes.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.