Jarmila Veselá - první docentka Právnické fakulty UK ****************************************************************************************** * Jarmila Veselá - první docentka Právnické fakulty UK ****************************************************************************************** Jarmila Veselá byla jedinou výraznou ženskou představitelkou české trestně právní vědy v m období a první docentkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Její univerzitní kariéra vš předčasně, po II. světové válce musela právnickou fakultu opustit a pedagogicky a vědecky Narodila se 29. září 1899 v Praze, v letech 1918–1922 absolvovala Právnickou fakultu UK a byla jako jedna z prvních žen v Československu promována doktorkou práv. Po absolutoriu pr okresního trestního soudu pro přestupky v Praze a působila jako smluvní konceptní síla na spravedlnosti. Již v této době spolupracovala s profesorem právnické fakulty UK Augustem M se věnoval trestnímu právu a kriminologii. V roce 1926 se mu podařilo dosáhnout zřízení Kr ústavu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jarmila Veselá se stala první asistentkou (sm silou) přidělenou do tohoto ústavu. Kriminologický ústav byl prvním (a na dlouhou dobu jed ústavem právnické fakulty, vedle výzkumu v oblasti kriminologie a trestního práva úzce spo i s praxí, v prvních letech své existence sídlil v budově Zemského trestního soudu ve Spál pořádal odborné kurzy pro pracovníky justice a bezpečnostních sborů, zpracovával znalecké soudního řízení a vyšetřování. Sama Jarmila Veselá působila jako znalkyně v oboru písmozna V roce 1928 se habilitovala pro obor československé trestní právo a řízení. K habilitaci p publikaci Význam pohnutky a smýšlení pro třídění trestných činů a trestů, kterou vydala v první přednášku vypsala v zimním semestru akademického roku 1928/29. Své přednášky vypisov témata, která souvisela s jejím výzkumem, věnovala se forenzní psychologii, metodám vyšetř činů, kriminální etiologii (vědě zabývající se příčinami trestního jednání) a zločinností Ve svých publikacích z druhé poloviny třicátých let s jistým pochopením referovala o vývoj v nacistickém Německu a dalších totalitních a autoritativních státech. Zabývala se „sociál pozadím trestního jednání, byla členkou České eugenické společnosti, kde iniciovala výzkum předpokladů zločinného jednání“. V roce 1938 vydala monografii Sterilisace, problém popula kriminální politiky, jejíž závěry sympatizovaly s řešeními realizovanými v nacistickém Něm Po uzavření českých vysokých škol působila jako vedoucí kriminálně biologického oddělení Č společnosti, v srpnu 1942 byla úředně přidělena jako asistentka do Kriminologického ústavu fakulty Německé univerzity v Praze. Po II. světové válce jí bylo na podnět zaměstnanecké rady Právnické fakulty UK zabráněno v byla zbavena místa asistentky Kriminologického ústavu Právnické fakulty UK. Její činnost z války vyšetřovala disciplinární komise PF UK. Šetření skončilo bez jednoznačného závěru a případ odložen ad acta. Jarmile Veselé se podařilo vyvrátit nařčení z kolaborace s Němci b války, nepodařilo se jí však dosáhnout možnosti přednášení. Její „venia docendi“ tak zanik proto, že po dobu čtyř semestrů neohlásila přednášky. Jarmila Veselá (29. 9. 1899 – 2. 1. 1972)