Vynakládá náš stát dostatek financí na vědu? ****************************************************************************************** * Vynakládá náš stát dostatek financí na vědu? ****************************************************************************************** V odpovědi na otázku, zda náš stát vynakládá dostatek financí na vědu, je třeba rozlišovat od výzkumu průmyslového, který se skrývá za slovy „vývoj a inovace“. V posledních letech j stále většího přesunu financí na inovace. Příkladem může být vývoj ve dvou hlavních granto Technologické agentuře ČR (TAČR) a Grantové agentuře ČR (GAČR). Finance na GAČR prakticky má za následek rekordně nízkou úspěšnost při podávání projektů. Získat projekt GAČR se tak výzkumné týmy začíná podobat sázce do loterie. To vede k hlubokému rozčarování zejména u m pracovníků, kteří se oprávněně ptají, nakolik jsou špatně nastaveny podmínky financování p je tato situace dána podfinancováním základního výzkumu ze strany státu. Naproti tomu fina stoupají, a to i přesto, že za termíny aplikovaný výzkum a inovace se často skrývají nesmy průmyslového vývoje a de facto sponzoring soukromých firem. Příkladem může být nově spuště který je nastaven tak, aby většina financí musela jít do podnikatelského sektoru. Cílem základního výzkumu v humanitních, přírodovědných i lékařských oborech není okamžitý nýbrž rozšíření vědění. Historie učí, že hlubší poznání jevů dříve nebo později vede k zle lidstva (včetně ekonomických, ale zdaleka nejen). Stojí za to připomenout tu pasáž slibu, magisterští absolventi Univerzity Karlovy a kde se v latinském jazyce zdůrazňuje, že smysl nemá být zisk, ale hledání a šíření pravdy, neboť ta je „světlem lidstva“. Hluboké nepocho a smyslu základního výzkumu vyplývá i z nedávných prohlášení premiera v demisi. Jeho osoče vydělává málo peněz, je nesmyslné a vyvolává u mnoha vědců i akademických pracovníků jen s Méně úsměvné je ale tvrzení, že vědci mrhají penězi. Poněkud černým humorem by mohlo být, snad pan premier Rusnok měl na mysli působení svého ministra školství jako ředitele vysoko který musel být zrušen. Nebo má tyto příklady z řad několika dlouholetých funkcionářů prům velmi nespravedlivé  paušálně odsoudit vědce v základním výzkumu, neboť ti v mnoha případe krok s vyspělými evropskými státy i za velmi nepříznivých finančních podmínek. Peněz na základní výzkum je nedostatek a přitom by to měl být především stát, který tento financuje. Nechť je více peněz i na aplikovaný výzkum a inovace, ale měla by je hradit pře podnikatelská sféra, která má z výsledků bezprostřední zisk. Nechť tedy průmyslový výzkum krajíc“, který stát poskytuje základnímu výzkumu. Podpora základního výzkumu patří k funkc státu, a nemá být vytlačována jinou funkcí (která je také legitimní), totiž podporou inven