Maďarština se na UK s malými přestávkami vyučuje už 160 let












            ******************************************************************************************

            * Maďarština se na UK s malými přestávkami vyučuje už 160 let
            ******************************************************************************************
            V úterý 26. listopadu uplyne 160 let od chvíle, kdy císař František Josef schválil zřízení

            „učitelské stolice uherského jazyka na universitě Pražské“, která se tak stala po té vídeň
            teprve druhou univerzitou mimo Uhry, na níž se maďarština vyučovala. Toto významné výročí 
            rozhodla katedra středoevropských studií Filozofické fakulty UK oslavit například konferen

            [ URL "http://kses.ff.cuni.cz/160lethungaristiky/konference"] , panelovou výstavou [ URL
            "http://kses.ff.cuni.cz/160lethungaristiky/vystava"] a knižní publikací [ URL "http://
            kses.ff.cuni.cz/160lethungaristiky/kniha"] .

            „V současnosti je katedra středoevropských studií jediným univerzitním pracovištěm v České
            je možné maďarštinu studovat. Jde o obor, který má v rámci středoevropského areálu významn

            říká vedoucí katedry středoevropských studií FF UK dr. Marek Junek.
            Výstava, která připomene historii české hungaristiky od roku 1854 do současnosti, je umíst
            hlavní budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Vedle vývoje výuky oboru v Praz

            expozice přiblíží i nejvýznamnější osobnosti spjaté s českou hungaristikou, jako např. Pav
            Vladimíra Skaličku, Petra Rákose či Richarda Pražáka. Vůbec poprvé budou v rámci výstavy p
            některé dokumenty a fotografie mapující dějiny české hungaristiky.

            Výstavu doprovází i stejnojmenná konference, která proběhne ve dnech 26. a 27. listopadu v
            institutu Praha (Rytířská 25–27) a jež se zaměří na tři základní tematické okruhy: dějiny 
            hungaristiky, česko-maďarské univerzitní vztahy a česko-maďarské vztahy obecně. V rámci ko

            uskuteční dvě veřejné debaty věnované současnosti a budoucnosti malých středoevropských ob
            překladům z maďarské literatury.                                                          
            Pavel Bujnák (23. 4. 1882 – 13. 11. 1933)                                                 
            Příslušnost k evangelické slovenské vzdělanostní vrstvě bezpochyby prohloubila, ne-li inic
            Roku 1925 se na Univerzitě Karlově na základě práce János Arany v literatúre slovenskej ha
                                                                                                      
            klasický filolog se přitom logicky obrátil především k pololidové tvorbě (Povesť o krivopr
            Bujnák byl bezesporu zakladatelskou osobností i v historiografii maďarského písemnictví v 
            Z pozice jednoho z předních československých slovakistů se Bujnák podílel na tvorbě význam
                                                                                                      
            Slovenský náučný slovník 1–3, Bratislava – Praha 1932, který obsahuje řadu encyklopedickýc
            republiky, kapitolou o maďarském písemnictví v Československu.                            
            Bujnákovi nelze upřít zakladatelský podíl na budování české literární hungaristiky, která