17. listopad z pohledu časopisu Fleš ****************************************************************************************** * Praha si připomněla patnácté výročí 17. listopadu demonstracemi ****************************************************************************************** Tereza Nejedlá, Filip Fuxa PRAHA 18.11.2004 www.fles.info [ URL "http://www.fles.info"] V den boje studentů se v Praze konalo několik více či méně úspěšných demonstrací. Šlo o ak i větších seskupení. Zájem občanů vzrůstal s blížícím se večerem, kdy do pražských ulic vy tisíc lidí. Jako jedna z prvních proběhla dopoledne na Václavském náměstí demonstrace proti vládě. Opr podobným akcím tohoto dne se tu sešlo jen několik seniorů a studentů. Pořadatelé se vybavi množstvím letáků a dvěma nenápadnými transparenty opřenými o sochu svatého Václava. V nich nesouhlas se současným pojetím demokracie v České republice. Prosazení svého programu, v n například o přímou volbu prezidenta a větší odloučení jednotlivých složek moci, se snažili petiční akcí. Pozornost občanů přitáhl spíše protikomunistický protest před sídlem KSČM v ulici Politick organizovaný Pražským klubem mladých konzervativců a Konzervativní stranou. Již z dálky by pokřik nasvědčující faktu, že pořadatelé nemají vše zcela pod kontrolou. Komunisté stáli n obklopeni prapory „stop antikomunismu“ a symboly bývalého SSSR – vlajkou a podobiznou Leni „kapitalismus – špína a hnus“ či „máme toho dost – škrty dávek, nezaměstnanost“ narazila n sloganech oponentů, jako například „Pinocheta na vás“ nebo „Rudí vrazi, jedovatí plazi“. O bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín. Varoval před pronikáním komunismu do státní správy a vlivu. Na demonstraci promluvil i bývalý člen skupiny bratří Mašínů Milan Paumer. Ukázalo balkoně je levicově orientovaná mládež. Poté, co se rozhodla opustit bezpečí budovy a vyjí zásahu příslušníků policie. Originální způsob vzpomínky zvolili studenti. Zorganizovali průvod, jehož trasa měla kopír 17. listopadu 1989. Už na Albertově se shromáždilo několik set lidí. Před začátkem pochodu znepokojení nad polistopadovým vývojem v zemi a složením politického vedení například M. C T. Halík, L. Smoljak a J. Šiklová. Průvod se poté vydal směrem k Národní třídě. Vzhledem k demonstrantů došlo i k dočasným změnám v městské dopravě. Podobně jako procesí v roce 1989 letošní na značné překážky. Národní třídu však tentokrát nezahradily policejní kordony, al kulturní show „Národní jinak...1989-2004“, pořádané pod záštitou pražského primátora Pavla myšlenkou bylo oslavit 17. listopad jinak než jen kladením věnců a vystoupili tu například Nos a Pavel Půta či skupina Žlutý pes. Studenti tak narazili na obrovské pódium, kde právě Brichta. Účastníci průvodu si to vyložili vesměs jako provokaci, začali pískat a chřestit primátor požádal diváky koncertu, aby uvolnili „budoucnosti národa“ průchod na Václavské n Našli se ale i tací, jež jsou s vývojem České republiky naprosto spokojeni. Patřil mezi ně Tábora, který si v podvečerních hodinách postavil pódium u sochy sv. Václava a četl děkovn předním politikům i obyčejným lidem. ****************************************************************************************** * Václav Havel promluvil se studenty ****************************************************************************************** Kateřina Chvátalová PRAHA, 15. 11. 2004 www.fles.info [ URL "http://www.fles.info"] Filozofická fakulta UK. Přibližně 550 studentů se tísní v aule o výrazně menší kapacitě. S předstihem očekávají příchod Václava Havla. Přeplněná posluchárna zůstává několik minut př diskuze uzavřena nejméně dalším sedmi stovkám mladých lidí, kteří se marně snaží pořadatel debaty se zúčastnit. Většina odchází s nepořízenou. Několik vytrvalců se přece jen do auly na stojáka bez výhledu si chce bývalého prezidenta alespoň poslechnout. Vchází hlavní host ho bouřlivý potlesk. Nadšení studentů ho očividně zaskočilo. S dojetím masu v místnosti zd vřelé přijetí. Dotazy v diskuzi se týkají nejen událostí listopadu 1989, ale také osobního pohledu bývalé na současné dění. Studenty zajímá, co Havel soudí o vzrůstající popularitě komunistické st si vysvětluje malou účast u voleb. „Nemyslím, že by docházelo k návratu starých pořádků. J přátelé starých pořádků,“ uvedl Havel. „Co se může stát je, že lidé zvolí nepravděpodobné se k moci různé garnitury. Ale i takovýto vývoj je součástí demokracie,“ dodal. Padají tak filozofické úrovni. Bývalého prezidenta nevyvádí z míry ani dotaz, zda by změnil svá chybn kdyby měl tu příležitost: „Zpětně jsem si vědom svých chyb. Ale není možné se ptát tímto z jako se nelze ptát, co by bylo, kdyby nepadla rakousko-uherská monarchie, kdyby nevypukla válka.“ Studenti jsou zvědaví na pozadí událostí devětaosmdesátého roku. Na otázku, jak vzniklo he a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, odpovídá: „Náhodně. Při přípravě jednoho z projevů, potřeboval důrazně zakončit.“ Dodává, že si za heslem pevně stojí a snaží se podle něj žít samozřejmě zajímá, nakolik byla bezprostřednost listopadových událostí opravdu spontánní. zamyšlení reaguje: „Studenti měli výrazný vliv na rychlý spád událostí v listopadu 1989, a tehdy už natolik napjatá, že by k revoluci pravděpodobně o několik měsíců později tak i ta Hodina vyměřená pro debatu se pomalu chýlí ke konci. Havel už zodpověděl necelé dvě desítk Pořadatelé trvají na dodržení vymezeného prostoru pro dotazy. Je čas už jen na jediný. Pos zajímá, zda Václav Havel nepřemýšlí o pedagogické činnosti. „Vystudoval jsem vysokou školu znát. Myslím, že bych se k tomuto povolání nehodil,“ hodnotil sebekriticky Havel. Loučí se za dlouhotrvajícího potlesku. Organizátoři akce z řad studentů Filozofické fakulty sledují proudící dav mladých lidí, kt vydýchanou posluchárnu. „Bylo jasné, že přijdou nejen studenti naší fakulty a nejen studen se všichni dovnitř nedostanou, ale tohle jsme tedy nečekali,“ říká jeden ze zaskočených po právě skončil stráž u vchodu do auly. „Oslovit předního aktéra sametové revoluce jsem si přece nemohla nechat ujít. Zklamaná urč říká studentka politologie, která právě vychází z místnosti. Budova se rychle vyprazdňuje. ostrůvky na Staroměstské naznačují, že Václav Havel je i pro současnou mladou generaci výr politická autorita. ****************************************************************************************** * KOMENTÁŘ: O výročí 17. listopadu by se psát mělo ****************************************************************************************** Petr Horký www.fles.info [ URL "http://www.fles.info"] Na letošní kulaté výročí sedmnáctého listopadu se české online deníky připravily různě. Ne vedly Lidové noviny. Tato informace není nijak překvapivá, vždyť tehdy ilegální, samizdato počátku na straně Občanského fóra. Není na škodu slavnou minulost občas připomenout. Na we čtením textů strávit hodiny: je zde na tři desítky rozhovorů s aktéry revoluce od slovensk Čarnogurského po tajemného estébáka Zifčáka, který věští krvavý komunistický převrat. Lido deník revolučního týdne se zvláštním zaměřením na svou historii, což jim ale můžeme za tol informací prominout. Speciál iDnes bez revoluce nabízí vědeckofantastický pohled, jak by vypadalo online zpravo pádu komunismu nedošlo. Články jako „Reakce se chystá na průchod Prahou“ jsou sice vtipné, článků zbytečná práce na to, že jde jen o legraci? Že by události samotné již nedokázaly z „zachraňuje“ materiál Záhady listopadové revoluce, soubor otázek, které dosud nebyly vyšet z komunistů vytratil? Proč do Prahy přijelo KGB, proč byl zásah proti studentům řízen ze d východisko pro investigativní novináře. Novinky jakoby se nedokázaly vyrovnat s minulostí svého tištěného „velkého bratra“, deníku stránkách jsem nenašel jediný vlastní článek, natož speciál, pouhý agenturní výtah, rozděl Pokud mi u iDnes nesedělo komunistické sci-fi, online vydání Rudého Práva bych naopak uvít sebeironii. Hospodářské noviny připravily seriál 15 let od listopadu, v kterém postupně shromáždily as publicistických článků, většinou rozhovorů, které jsou zaměřeny spíše ekonomicky (Ježek, D Pithart). Po Lidových novinách nejlepší. Česká redakce BBC se na internetu listopadu věnuje celkem málo, ale stojí za zmínku Kádrov Komunisté, kteří byli v devětaosmdesátém u moci v něm komentují, jak viděli převrat oni. V něco takového očekávat v Haló novinách (vždyť cokoli zavání porážkou komunismu by mohlo sv voliče z cesty), přesto by tento formát patřil spíš do nich. Komunistický online deník mís popředí listopad 1939 a pohřeb Jana Opletala. Na serveru Mojenoviny (Online deníky Bohemia) je o listopadu klasická zpráva, dva celkem p opakující staré pravdy, že listopad byl prima, výzvy k chození k volbám atd. Přiznávám se, že Blesk jsem jen pro jistotu zkontroloval, ale velmi mile mě překvapil. Oče zveřejnění čehokoli, co obsahuje klasické bulvární artikly krev, sex a peníze. Místo toho úplně dole) soubor fotografií osobností revoluce s jejich výroky před listopadem a nyní. D ještě příjemnější: čtenáři na výzvu Blesku zaslali redakci své dobové fotografie z revoluc kde a kdy je pořídili. Takové vtažení čtenáře do děje bych nečekal. Vždyť co více vyvolá v zobrazení vlastních zážitků? Podobnou aktivitu bych hledal v časopise, ale rozhodně ne v B Celkově internetové deníky prospěly - položily otázky. Listopadovému výročí sice nevěnují na svých homepages, ale k článkům se proklikáte celkem rychle. Nejcharakterističtějším rys serverů žánrová zmatenost: co bychom někde čekali, nacházíme jinde a naopak. Média mají do tomu, aby tajemství 17. listopadu konečně odkryla. Doufejme tedy, že informace, které získ do archivů. Jeden nový článek vydaný mimo listopad bude mít totiž větší cenu, než deset na potřeby výročí. ****************************************************************************************** * Jak bude vypadat 17. listopad 2039? ****************************************************************************************** Vladimír Křivka www.fles.info [ URL "http://www.fles.info"] Sedmnáctý listopad patří k nejdůležitějším datům v historii naší země. I když se oficiálně za svobodu a demokracii, je stále více než s čím jiným spjat se studenty. Hlavními aktéry 1939, stejně jako o padesát let později, byli totiž oni. Náhodný průzkum na gymnáziích přesto prokázal, že dnešní studenti často vůbec netuší, co p co bojovali jejich rodiče a prarodiče. 17. listopad 1939 nejprve přiměl nacisty uzavřít vy dřívějším Československu, tentýž den o půl století později odstartoval tzv. sametovou revo sametová je odvozen od nenásilnosti převratu. Ovšem možná právě pro svoji „něžnost“ se lis nesmazatelně vryla pouze do paměti tehdejších účastníků. Sedmnáctý listopad má zvláštní význam pro několik generací za sebou. Přemýšlím, co by se a přihodit, aby tato tradice v budoucnu pokračovala...