Jsou německé univerzity opravdu autonomní? ****************************************************************************************** * Jsou německé univerzity opravdu autonomní? ****************************************************************************************** Do současných debat o akademické, finanční a personální autonomii univerzit, které probíha zemí Evropy, se zapojila Nadace Hannse Martina Schleyera, Heinze Nixdorfa spolu s Goetheho [ URL "http://www2.uni-frankfurt.de/en?locale=en"] ve Frankfurtu nad Mohanem. Na univerzit Frankfurtu nad Mohanem uspořádala 28. listopadu 2013 vysokoškolské sympozium „Jak vypadá ú autonomní univerzity? [ URL "http://www.schleyer-stiftung.de/veranstaltungen/alle_veransta november_13_sy_hr.html"] “. I přes odlišné podmínky vysokého školství v SRN je řada zachyc témat poučná i pro nás. *========================================================================================= * Osamostatňování univerzit *========================================================================================= Desetiletí reforem univerzit vedlo v Německu k rozdělení vysokého školství orientovaného n vědu. Zejména přibylo odborných vysokých škol (Fachhochschulen), jejichž absolventi by měl možnost získat doktorát na univerzitě, jak zdůraznil Horst Nasko, předseda představenstva Nixdorfa. Většina panelistů se shodla, že státní i zemské financování je nezbytné, zejména výuka jednoho studenta stojí 9000–50 000 eur za celou dobu studia. Reformy vysokých škol v směřování k vyšší autonomii zůstaly podle mluvčích sympozia zatím na půli cesty. „Univerzi jsou drahé, ale jejich výkonnost je střední,“ řekl rektor Goetheho univerzity Werner Mülle jeho názoru přetrvávají tendence ke státnímu intervencionismu s neblahými důsledky, zejmén diferenciace univerzit. Někteří účastníci panelu dokonce přímo hovořili o nutnosti nově fo státu a univerzit. Evropská asociace univerzit [ URL "http://www.eua.be/Home.aspx"] (European University Asso která sdružuje 850 vysokých škol ze 47 zemí a podporuje školy ve směřování k autonomii, zd univerzit na rozhodování, podnikání, výběr vedení, jmenování a odvolávání špičkových funkc finanční samostatnost. Na německých univerzitách jsou však výsledky tohoto směřování sporn generální sekretář Nadace Volkswagen Wilhelm Krull. „U většiny německých univerzit se stát rozhodování stále vměšuje,“ řekl. Zájmem této a podobných nadací je samozřejmě to, aby fir půdě univerzit probíhaly co možná bez státní regulace. Krull také zdůraznil, že německé vy příliš vázány na chudý stát a ignorují bohatou společnost. To je podle jeho názoru nutné z tón vůči německým univerzitám Krull podepřel dalšími příklady, nicméně díky predikátu exce srovnat německé univerzity ta tam, což je podle jeho názoru správný vývoj. Na druhé straně někteří vystupující zmiňovali, že mnohé německé univerzity nejsou na auton Prezident Technické univerzity v Mnichově Wolfgang A. Herrmann kritizoval příliš silný pří do humanitních oborů. „Potřebujeme schopné studenty technických oborů, potřebujeme odpověd nikoli lidi, kteří povedou nekonečné diskuse,“ řekl. V každém případě musí být podle jeho konkurence mezi univerzitami. „Univerzita není sociální zařízení,“ zdůraznil. Herrmann tak negativa nadačních univerzit (Frankfurt, Göttingen). „Nadace to mívají těžší s fundraising jeho názoru mnohdy chybí kulturní identita univerzity. Ta spočívá nejen v tradici, ale tak loajalitě učitelů a v identifikaci se školou. Problémem je podle něj i to, že existuje pří správců univerzit. Stále údajně převažují učitelé, kteří umějí dobře přednášet a psát knih ti, kdo dovedou univerzitu vyprofilovat. Dalším problémem je, že příslušní pracovníci mini dostatečné kompetence ke skutečné kontrole univerzit. Požadavek autonomie univerzity by měl podle Herrmannova názoru vzniknout zezdola, konsenzu učiteli a studenty. „Studenti by se těchto diskusí také měli zúčastňovat, ale bez rozhodov řekl. Bývalá ministryně Hessenska pro vědu a umění Ruth Wagner zaujala skeptičtější pozici samostatnost univerzity má i své stinné stránky – například odpovědnost za hospodaření a z „Dobrá univerzita musí mít nejen vědeckou, ale i ekonomickou kompetenci. Svoboda univerzit odpovědnost za kvalitu,“ řekla. Dobrým příkladem by mohla být Technická univerzita v Darms univerzit v Severním Porýní-Vestfálsku. Naopak mnohé německé vysoké školy se musejí připra autonomie jim přinese velké problémy, nebo dokonce konec existence. K autonomii podle Wagn možnost plánovat v prostředí politické kontinuity. Ta je však v dobách politické nestabili *========================================================================================= * Nové formy financování *========================================================================================= Pro některé účastníky panelu byla problémem i proporce soukromých prostředků v rozpočtu. „ které rozvíjí ta nebo ona vysoká škola, nesmí být závislé ani na soukromém podnikání, ani řekl předseda nadace Charité Berlin Jürgen Zöllner. V systému vědecké činnosti jde podle j především o kreativitu, kterou nelze regulovat, nařídit ani direktivně určit. Problémem po autonomie, ale odpovědnost státu vůči vzdělání a vědě. „Pokud chce větší počet studentů st informatiku místo matematiky, je třeba okamžitě tento obor rozšířit,“ řekl Zöllner. „Autonomie neznamená uzavřenost systému, má i společenské efekty a cíle,“ zdůraznil předse z Kolína nad Rýnem a profesor na RWTH Cáchy Wolfgang Marquardt. Ke změnám v současné době že základní a aplikovaný výzkum probíhají nikoli návazně za sebou, ale paralelně. To podpo vysokých škol. Pro regionální a menší univerzity je však autonomie stále jen hudbou budouc školy zůstávají mnohem více závislé na státních prostředcích než dvacítka velkých německýc univerzit. „K autonomii se budeme muset napřed propracovat. Na naší univerzitě má autonomi řekla kancléřka univerzity v Pasově Andrea Bör. Z následující diskuse vyplynulo, že k auto nikdo nucen, ale že i menší školy si mohou vypracovat unikátní profil a například pěstovat jiné vysoké školy nemají. „Pověst univerzity je důležitější než peníze,“ uzavřel debatu Zö Sympozium se zabývalo i tím, proč jsou německé univerzity se Severního Porýní-Vestfálska e úspěšné a proč si mnohé další univerzity nemohou dovolit získat téměř polovinu prostředků externích zdrojů. V Německu stále existují univerzity, které jsou zcela závislé na státu. by podle panelistů měla spíše kontrolovat občanská společnost a různé občanské iniciativy. škodí poručníkování politiků, ovzduší nedůvěry a potlačování vědecké kultury, stejně jako excelenci za každou cenu. Německé univerzity podle mluvčích sympozia zatím dostatečně nere to, že na mnohých z nich studuje víc než stovka různých národností. Mluvilo se i o doplňko fundraisingu, konkrétně o crowdfundingu, který se stal úspěšným zdrojem financí pro umělce byly cítit obavy, jak se bude autonomii dařit dál, a také obavy ze změn vyplynuvších z již reforem a z nových forem státního intervencionismu. Hovořilo se o nebezpečí, že stát by te univerzitám odebírat částky, které si samy nahospodaří svou podnikatelskou činností. Mezi každodenní problematiku autonomie patřila stále nevyřešená otázka, kdo může zbavit absolve akademického titulu v případě plagování nebo kdo má rozhodovat o výšce poplatků za studium back“ byl v očích mnoha mluvčích příliš silný, než aby ho bylo možno přehlédnout. *========================================================================================= * Goetheho univerzita *========================================================================================= V roce 2008 se Goetheho univerzita [ URL "http://www2.uni-frankfurt.de/en?locale=en"] (GU) akademického senátu opět stala takzvanou veřejnou nadační univerzitou. Nadační univerzity veřejného práva nejsou obvykle vystaveny tolika politickým tlakům jako státní univerzity, není zatím úplně jasný, aspoň podle některých státních orgánů, které nadační model čas od kritice. Na rozdíl od státních nebo soukromých univerzit nadační univerzita lépe získává r prostředky včetně privátních a má větší autonomii v rozhodování. Přestože všechny německé stěžují na úbytek veřejných prostředků, čísla týkající se Goetheho univerzity jsou působiv univerzity činí 539 milionů eur ročně, z toho 62 procent tvoří příspěvek od spolkové vlády o 358 milionů eur. Součástí příjmové strany rozpočtu jsou také externí prostředky ve výši a dary soukromých osob ve výši 11,7 milionů eur (obojí dohromady představuje zhruba 30 pro Nadační kapitál tvoří cca 160 milionů eur a počítá se s jeho výrazným navýšením. Podle náz univerzity Wernera Müllera-Esterla by však nadační prostředky musely činit přibližně deset univerzita byla úplně samostatná. Goetheho univerzita spolupracuje se šesti výzkumnými ústavy, včetně ústavu Maxe Plancka. D strategického přátelství v mezinárodním rámci patří kromě šesti dalších také Univerzita Ka toto strategické partnerství GU získává prostředky ve výši 1 milion eur na dobu čtyř let. Goetheho univerzita se třemi vědními obory (v přírodních a technických disciplínách) podíl iniciativě excelence (Exzellenzinitiative). Částka na podporu těchto tří oborů představuje eur ročně. Excelentní (špičkové) univerzity (respektive některé jejich katedry s tímto pří v Německu rozvíjejí už několik let na základě iniciativy spolkové vlády a jednotlivých spo Dosavadní výsledky tohoto rozdělení univerzit jsou podle vystupujících na sympoziu většino některá negativa jde prý v zásadě o správnou tendenci.