Zkoumají evropské raky a račí mor. Testy potvrdily nemoc na Domažlicku ****************************************************************************************** * Zkoumají evropské raky a račí mor. Testy potvrdily zhoubnou nemoc na Domažlicku ****************************************************************************************** Když obyvatelé západočeské Pece pod Čerchovem v lednu oznámili, že v potoce pod rybníkem o množství uhynulých raků, tušil docent Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké faku "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] , že tam udeřil račí mor. Testy, jež prováděl jeho tým diagnózu potvrdily. Desítky raků zahubila nemoc, která od poloviny 19. století likviduje p druhů raků po celé Evropě. Přestože její původce je jedním z nejprozkoumanějších patogenů živočichů, stále o něm vědci mnoho nevědí. Výzkumu této choroby se věnuje i tým docenta Pe „Podle toho, že na místě neuhynuly žádné jiné vodní organismy, bylo nám jasné, že račí mor nejpravděpodobnějším vysvětlením,“ povzdechl si docent Petrusek, který se věnuje výzkumu k následně potvrdily molekulární analýzy tkání uhynulých živočichů. Vědci nyní pátrají po pů Velký úhyn raků byl poprvé zdokumentován na severu Itálie v polovině 19. století, nemoc pa středovýchodní Francií, a nakonec zaplavila celou Evropu. Kvůli razanci, kterou do té doby choroba likvidovala evropské populace raků, získala zlověstné pojmenování račí mor. Do Evr pravděpodobně s některým z druhů severoamerických raků, kteří fungují jako její přenašeči, vůči ní odolní. Když nemoc vyhubila ve druhé polovině 19. století celé populace evropských raků, hledali l do té doby oblíbenou pochoutku nahradit, zkoušeli proto vysadit jiné druhy. Až na druhý ko dostal východoevropský rak bahenní, který je vůči chorobě o něco odolnější, především však severoameričtí raci pruhovaní, signální a červení a s nimi další dávka choroby. Americké d vodstvo zamořily račím morem. O co víc hynuli původní obyvatelé, o to víc je nahrazovaly n druhy a o to víc roznášely nemoc po Evropě. I čeští původní raci, rak kamenáč a rak říční, ohrožení a státem chránění živočichové. Rak napadený morem pravděpodobně hyne na celkové selhání organismu. Účinné léčivo proti ch neznají. Bojovat proti nemoci se dá jedině tak, že se potoky a rybníky chrání před infikov druhy – přenašeči a také před kontaminací vodou nebo rybami, kde napadení raci žili. Nejen na račí mor je zaměřen projekt Diverzita původních a invazních druhů raků ve střední genetické struktury populací a reprodukčních strategií po systematiku a ochranu, na kterém docenta Adama Petruska ve spolupráci s týmem docenta Zdeňka Ďuriše z Ostravské univerzity Kozáka z Jihočeské univerzity a který finančně podpořila Grantová agentura České republiky výzkumu raků spolupracují i se zahraničními badatelskými pracovišti. Odborníci zkoumají populace původních evropských raků i druhy nepůvodní, dovezené předevší Ameriky. „Tito raci se velmi intenzivně rozšířili, konkurují původním druhům nebo působí v ekosystému. To je případ zejména jihozápadní Evropy. V Itálii a na Pyrenejském poloostrově rak červený schopen zásadně změnit to, jak vypadají mělké vodní ekosystémy, sladkovodní je Tito raci doslova sežerou, na co přijdou, především vodní rostliny. Hrabou rozsáhlé systém a tím víří bahno. Když se dostanou do mělkého průhledného jezera zarostlého vodními rostli v hnědou zakalenou břečku, což negativně dopadá na nejrůznější druhy vodních organismů, po ptáky apod.,“ podotkl docent Petrusek a připomněl tak, že importované druhy nejsou problem račímu moru. V souvislosti s touto nemocí se týmu docenta Petruska podařilo nyní ověřit, že vedle někte může jako hostitel patogenu způsobujícího račí mor fungovat i sladkovodní krab. Podobné te na sobě prováděli také němečtí a norští vědci. Výsledky své práce proto čeští a norští bad jedné publikace, která vyšla začátkem února ve významném mezinárodním časopise Freshwater objev nyní vyvolává řadu dalších otázek, kterými se vědci budou nadále zabývat. Českým přírodovědcům se při sérii výzkumů zaměřených na raky podařilo učinit i další výjim Ukázalo se například, že samice raka pruhovaného jsou schopné se v případě nutnosti rozmno nepohlavně. „U některých zvířat je to celkem běžná věc, u desetinohých korýšů je to však v Raků je na světě přes 600 druhů, desetinohých korýšů je mnoho tisíc druhů. Donedávna jedin nepohlavně se rozmnožující desetinožec byl akvarijní rak mramorovaný,“ podotkl docent Petr schopnosti nepohlavního rozmnožování u významného invazního druhu nás mimo jiné vedl k otá proces hraje v přírodě nějakou roli, zda třeba přispívá ke schopnosti invaze tohoto druhu, docent Petrusek. Ve spolupráci s nizozemskými vědci nyní probíhají výzkumy, které se soust nepohlavní rozmnožování raků. Jak bojovat proti račímu moru? Račí mor je choroba, proti které neexistuje žádné účinné léčivo. Jakmile se v nějakém míst místní chráněné krajinné oblasti nebo České inspekci životního prostředí. Živočichy by lid chorobu rozšířit i do dalších předtím nepostižených míst. Spory patogenu mohou lidé roznés spolehlivě zahubí. To, že by lidé neměli raky přemisťovat, platí obecně. Původní druhy jsou u nás zákonem chr nepůvodních druhů je nejen porušením předpisů, ale může to mít dramatické dopady na ohrože do té doby zdravé a které se tak zamoří račím morem. Zásadou také je nevypouštět žádné domácí mazlíčky do volné přírody. Přenašečem račího moru „dali svobodu“, působí v evropské přírodě značné škody.