K olympiádě patří i plakáty. Jejich sbírku mají na Fakultě tělesné výchovy a spor ****************************************************************************************** * K olympijským hrám patří i plakáty. Jejich sbírku mají na Fakultě tělesné výchovy a spor ****************************************************************************************** Pět barevných vzájemně propojených kruhů na bílém pozadí. Symbol olympijských her prý doká 90 procent obyvatel planety. Tento obrazec se objevuje na všem, co se nějakým způsobem ke to včetně olympijských plakátů. Jejich sbírku vlastní Fakulta tělesné výchovy a sportu UK www.ftvs.cuni.cz/"] . Plakáty fakulta získala na svou vlastní prosbu přímo od Českého olym který je dosud jejich majitelem. Olympijské plakáty, jež mají být umělecky zajímavým a zároveň reklamním dílem, se začaly v aby vzbudily zájem veřejnosti o hry. První plakáty vytvořené s tímto záměrem vznikly před Stockholmu (1912), kdy je organizátoři rozeslali do třiceti zemí světa. Svůj úkoly splnily společně s předchozími hrami v Londýně přinesl olympijské myšlence skutečnou slávu a pozor světa. „Londýn i Stockholm byly sportovně vyspělé země, olympijské hry tam proto měly obrovskou p rozmach her trochu pozastavila první a posléze druhá světová válka. Pozornost jim později nové technologie, barevné televizní přenosy a také to, že ve stále více sportovních discip závodit i ženy. V sedmdesátých letech přišlo období, kdy se začaly jednotlivé státy předhá kdo vybuduje architektonicky dokonalejší stadiony. První takovou olympiádou byl Mnichov (1 specifický „souboj“ pořadatelských zemí trvá dodnes. Všichni si jistě pamatujeme, jakými s Peking,“ podotkl místopředseda Českého olympijského výboru PhDr. František Kolář, CSc., kt Karlově přednáší o historii tělesné kultury a olympijského hnutí. Předvést se světu, ať už v monumentálnosti staveb nebo v nevšedním ztvárnění zahajovacího snažila i Ruská federace při letošních hrách. I když přesná čísla se veřejnost asi nikdy n se o Soči jako o vůbec nejdražší olympiádě v historii. A takové momenty, jako když olympij putovala po oběžné dráze okolo Země, si zapamatuje každý. Právě štafeta a planoucí oheň nad olympijským městem patří k už tradičním symbolům her. „O představovat čistotu idejí olympijského hnutí. Poprvé byl zapálen v roce 1928 při hrách v roce 1936 se před olympiádou v Berlíně poprvé běžela štafeta z Olympie a právě s touto udá i jedno mezinárodní faux pas. Němci vydali plakát, kde byla vyobrazena trasa, kudy štafeta hranice Československa v podobě, jakou země dostala až v roce 1938. Tehdy také údajně poch zhasla, stalo se to prý právě v Praze na rohu Pařížské ulice a Staroměstského náměstí, zap museli sirkami,“ upozornil František Kolář. Organizátoři her se dnes předhánějí nejenom v tom, kdo předvede umělecky nejzajímavější po nejneobvyklejší trasu její cesty, ale i v dalších aspektech, třeba v bombastičnosti zahajo závěrečných ceremoniálů. Jejich tradici zavedl Pierre de Coubertin, otec olympijské myšlen je však sám a předlohou mu nebyla ani antika, jak by se mohlo zdát. „Inspiroval se ve Velk William Penny Brookes v průmyslovém srdci Anglie pořádal takové vlastní olympijské hry, pr kterých chtěl zlepšit život místních horníků. Vymyslel k tomu i ceremoniály, z jejichž tra čerpal,“ vysvětlil František Kolář. K symbolům her patří vedle vlajky, hymny a emblému také olympijské heslo Citius, Altius, F výše, silněji). Diváci si jednotlivé hry spojují také s maskoty, kteří však patří spíše k tradicím. Sběratelé navíc vždy netrpělivě vyhlížejí olympijské edice odznaků a známek. „Je České republiky má obálku se známkou a razítkem z Athén z roku 1896, tedy z prvních novodo her. To je velká vzácnost, i bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru Juan Anton chtěl od něj koupit, ale neúspěšně,“ usmíval se František Kolář. Dnes jsou olympijské hry skutečně celosvětovým fenoménem. Díky moderním technologiím je sl miliony, ale miliardy lidí a jen o účasti na nich sní miliony sportovců po celém světě, ne zvítězit. Předměty spojené s hrami jsou oblíbeným sběratelským artiklem, a to dokonce nato že samotnou olympijskou vlajku už několikrát ukradli různí nenechavci. Její originál, kter Antverpami v roce 1920, je však dnes bezpečně uložen v Olympijském muzeu v Lausanne.