Vědci hledají způsob, jak naučit žáky nejen mnohé znát, ale umět vědomosti i použ ****************************************************************************************** * Vědci hledají způsob, jak naučit žáky nejen mnohé znát, ale umět vědomosti také používat ****************************************************************************************** Když si od roku 2007, respektive 2009, základní a střední školy začaly vytvářet vlastní ko na základě rámcových vzdělávacích programů a opustily tradiční osnovy, očekávalo se, že ve postupně dojde k proměně priorit ve vzdělávacích cílech. Ukázalo se však, že školský systé v cílech a obsahovém pojetí výuky mnoha předmětů značně rezistentní. Tým vědců Univerzity "http://www.cuni.cz/"] a Masarykovy univerzity se zamýšlel nad tím, jak tuto „odolnost“ pr „Mnohé studie dnes dokládají, že kurikulární reforma se ne ve všech školách úplně vydařila hlavní myšlenky jsou relevantní. Těžiště požadavků na výkony žáků by se mělo přesunout od pouze ví, k tomu, co umí, jak dokáže s nabytými vědomostmi pracovat a jak jich dokáže využ zmiňované myšlenky vyvolává mimo jiné potřebu zaměřit se nejen ve výuce, ale i ve výzkumu kontinuální osvojování oborových a obecných dovedností,“ upozornila RNDr. Dana Řezníčková, věnuje didaktice geografie na Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/fa Touto problematikou se doktorka Řezníčková zabývala společně s dalšími didaktiky z Přírodo Univerzity Karlovy a z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v rozsáhlém výzkumu. Jeji pojmenovaný Dovednosti žáků v biologii, geografii a chemii. Výzkum zamýšleného, realizovan kurikula na počátku implementace kurikulární reformy finančně podpořila Grantová agentura Vědci upozorňují na četná úskalí spojená s realizací kurikulární reformy, mimo jiné na to, kladené na žáky v rámcových vzdělávacích programech pro obory, kterými se zabývají, tedy p geografii a chemii, jsou vždy shrnuty jen na dvou nebo třech stranách textu a kvůli této o nejsou dostatečně návodné. Další slabinu spatřují v tom, že ve sledovaných předmětech doku na sebe navazující nárůst požadavků od prvního a druhého stupně po střední školu. „Je vidě pro jednotlivé stupně připravoval různý kolektiv v různém časovém období“, podotkla doktor Skupina vědců tak navrhla ve srovnání se stávajícím stavem v rámcových vzdělávacích progra odlišnou a zároveň kontinuální strukturu požadovaných dovedností žáků různého věku. Výběr dovedností u všech tří sledovaných oborů je založen na stejném konceptu, který kopíruje ob objektivního řešení problémů. „Vytvořili jsme pět okruhů dovedností, od identifikace probl relevantních otázek po jejich zodpovídání a posouzení relevantnosti výsledků. Úspěch škols spočívá především v přijetí jejích klíčových myšlenek hlavními aktéry – nejen učiteli zákl středních škol, ale i akademiky, kteří připravují budoucí učitele na vysokých školách a vy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,“ vysvětlila Dana Řezníčková. Výzkumný tým proto zjišťoval názor pedagogů na navrženou strukturu dovedností. V další fáz ověřoval, do jaké míry si žáci různého věku požadované dovednosti osvojili, a mapoval širš ovlivňují (ne)přijetí zvoleného konceptu. Díky čtyřletému mezioborovému výzkumu mají vědci více způsoby ověřený alternativní návrh požadavků na výkony žáků ve výuce geografie, biolo Projekt, který vědci dokončili na počátku letošního roku a který byl svým tématem v České ojedinělý, poukázal na řadu dalších problematik, jimiž je třeba se zabývat i do budoucna. v poslední době došlo ke znovuobjevení principů tzv. badatelské výuky. Chtěli bychom tyto napříč celým cyklem vzdělání i napříč všemi obory,“ zamýšlela se Dana Řezníčková nad budou práce.