Invazní rostliny versus ptačí druhy. Vědci hledají ptáky v akátovém trní ****************************************************************************************** * Invazní rostliny versus ptačí druhy. Vědci hledají ptáky v akátovém trní ****************************************************************************************** Jedním z témat, které ekologové s napětím sledují, je samovolné šíření nepůvodních rostlin nejznámějším v České republice patří trnovník akát, jenž v některých oblastech vytváří nep „lesy“ a hubí původní porost. Doktor Jiří Reif a jeho tým z Přírodovědecké fakulty UK [ UR www.natur.cuni.cz/fakulta"] zahajuje nový výzkum, během kterého chce objasnit, jaký vliv m rostliny na ptačí společenstva žijící u nás. Které rostliny vás s ohledem na váš vědecký záměr zajímají především? Pokud je někde jeden nepůvodní strom uprostřed lesa, ptákům to v podstatě nevadí. Proto se soustředit na rostliny, které vytvářejí souvislé porosty, což je například akát. Uvažujeme vejmutovce, která je rozšířená v Českém Švýcarsku, kde se ale proti ní hodně zasahovalo, j tam proto hodně zredukované. Na Křivoklátsku je zase rozšířený nepůvodní dub červený, kter ve srovnání s akáty tak velké souvislé porosty. U dubového porostu se proto budeme snažit jak vysoké procento tohoto druhu stromu v lese už změní druhové složení ptactva v dané lok porosty budeme porovnávat s původními dubovými lesy. Invazní byliny zřejmě na ptactvo nema Četla jsem, že akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí (až na některé druhy), a p nebezpečný pro původní porosty, které hubí. Jak se to dotýká ptačích společenstev? Hlubší průzkumy nás sice teprve čekají, již máme ale určitou předběžnou představu o tom, j porosty na ptáky vliv. Pro tento typ porostu je typické hodně vyvinuté keřové patro, kde s především nenáročné druhy ptáků – např. pěnice černohlavá – a ptáci, které můžeme běžně vi měst. Obecně ekologicky méně vyhraněné druhy akátiny snášejí. Naopak mizí druhy vázané na ekologičtí specialisté, například strakapoud prostřední. Jak probíhá samotné měření a pozorování? Chceme studovat, jak jsou ptačí společenstva zasažena invazními rostlinami. Budeme se sous na hnízdní období, kdy se ptáci rozmnožují a drží se jednoho místa. Vytipujeme určité ploc x100 metrů, což odpovídá teritoriu drobných pěvců, jako jsou pěnkavy, drozdi, budníčci, pě sýkory. Na těchto plochách budeme ptáky počítat. Orientovat se budeme hlavně podle samců, vymezují svá teritoria. Jeden samec obvykle znamená jeden pár, který na místě hnízdí. Pro dat budeme provádět opakovaná sčítání. Na jejich základě odhadneme početnost druhů na vyme vymodelujeme různé ekologické vztahy, které nás zajímají. Součástí výzkumu bude i entomologický výzkum. Ve vybraných místech umístíme světelný lapač chytat hmyz, což nám pomůže určit, kolik mají ptáci k dispozici potravy. Naším východiskem menší potravní nabídka, tím by mělo být menší množství druhů ptáků. Pokusně budeme také ov tlaky v porostech invazních rostlin. Vyrobíme umělá hnízda, která naplníme vajíčky japonsk rozmístíme je do různých míst a pak je po době, která odpovídá délce hnízdní péče, zkontro úbytku vajec vyhodnotíme predační tlak v porostech. Jak sledujete ptáky, kteří nepatří mezi pěvce? Například strakapoudi sice nezpívají, ale také se ozývají. Jejich hlavním teritoriálním pr „bubnování“, sednou si na větev, nejraději na suchou, a pak do ní zabouchají zobákem. Každ jiný způsob bubnování, tím se dají rozpoznat. Mohou některé druhy ptáků z české krajiny úplně vymizet vlivem rozšiřujících se porostů ne rostlin? Teoreticky ano, ale v současné době to zatím nehrozí. Nemáme zprávy o tom, že by byl někte ohrožen. Ve střednědobém horizontu může dojít k populačnímu úbytku, ne ale k úplnému vymiz stejné, jako když se například nějaká louka změní v pole. Pro desítky druhů to znamená fat když k ní ale nedojde ve velkém rozměru, druhy nevymizí, naopak některým z nich může změna vyhovovat. Četl jsem studii z Polska, kde se na opuštěných loukách šíří zlatobýl, invazní změní vegetační strukturu tak, že v ní přežije poměrně málo druhů, jednomu konkrétnímu ale svědčí, a tím je rákosník zpěvný. Mohou tedy naopak nové rostlinné porosty přilákat nepůvodní druhy ptáků na naše území? To úplně ne, ale kolegové z Palackého univerzity v Olomouci zjistili, že se do akátových p pěnice černohlavé, i když tam mají velké ztráty na snůškách. Je to pro ně taková ekologick Některé ptačí druhy, které jsou ekologicky málo vyhraněné a jsou navíc tolerantní a chytré do měst. Mají velký mozek a jsou schopné objevovat nové možnosti. Mezi ně patří třeba sýko proto třeba možné, že v nových rostlinných porostech objevíme množství ptáků, kteří se čas městech. Neočekávám ale, že bychom narazili na v České republice nové druhy. Souhlasíte s cíleným likvidováním invazních rostlin v krajině? To je těžká otázka, na kterou se nedá úplně jednoduše odpovědět. Je určitě vhodné zakročit kdy by mělo dojít k velkým změnám prostředí a kdy je také zásah technicky realizovatelný. vejmutovky v Českém Švýcarsku, kdy byla její likvidace opodstatněná a úspěšná. Akát se ale asi úplně vymýtit nepodaří. Boj proti této rostlině v místech, která jsou cenn Národním parku Podyjí, je opodstatněný. Ale když akáty vyrostou na kopci, který by jinak p druhově chudý (i když původní) les a kde vlastně ničemu nevadí, není důvod se jich zbavova Postup je závislý na lokálním kontextu, a nelze proto úplně paušálně říct, že je třeba pro rostlinám bojovat. Je ale dobré zvažovat jejich redukci z hlediska celkových priorit ochra Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (narozen 1980) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK, kde nyní p makroekologii a tropické ekologii. Za projekt finančně podpořený Grantovou agenturou ČR (GA ČR) pojmenovaný Zákonitosti v dlo (řešený v letech 2009 až 2011) byl nominován na Cenu Akademie věd ČR za vynikající výslede Na začátku letošního roku GA ČR podpořila jeho výzkum zaměřený na posuzování vlivu invazní Doktor Reif úspěšně prošel habilitačním řízením, nyní tak čeká na jmenování docentem.