Chci pomoci dětem se čtením ****************************************************************************************** * Chci pomoci dětem se čtením ****************************************************************************************** Lidové noviny, 15. 4. 2014, Rubrika: Akademie, Strana: 16, Autor: Barbora Říhová To téma je v Česku téměř neprobádané: jak podpořit děti v předškolním věku, aby se z nich stali čtenáři? Odborníci tuší, že s předškoláky lze trénovat určité dovednosti, abychom ji dobu, kdy se učí číst. Jaké dovednosti to ale jsou? To právě nyní zjišťuje Gabriela Seidlo Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. LN Kdo se do vašeho výzkumu zapojil? Spolupracujeme s dvanácti mateřskými školami v Praze či na okraji metropole. Dětí je kolem Když jsme s výzkumem před rokem začali, byly ve věku čtyři a půl až pět let. Učitelé od ná materiály, které jsme pro ně vytvořili, a sedm týdnů s nimi pracovali. Dělali s dětmi různ postavená na práci se slovy a s využitím pracovních listů. LN Co přesně zjišťujete? Jestli dovednosti, které v šesti letech sehrávají klíčovou úlohu, když se dítě učí číst, j dovednostmi, které se rozvíjí v předškolním věku. A zda se tyto dovednosti dají v předškol tak, aby si pak děti, než nastoupí do první třídy, vytvořily dobré předpoklady pro rozvoj a psaní. LN Co učitelé s dětmi dělali? Rozdělili jsme děti do tří skupin. Jedna skupina dětí pracovala pouze se zvukovou stránkou si hrály s hláskami a slabikami, aniž by věděly, jak písmenka vypadají. Druhá skupina se s písmenky, s jejich podobou, jejich názvy, zkoušela je psát a také hledat slova, která začí k písmenku patří. Třetí skupina nepodstoupila žádný trénink. LN Můžete mi popsat některá ta cvičení? Děti z první skupiny se učily slabikovat, poznat slova, která obsahují stejné slabiky na p hlavně ale pracovaly s hláskami, učily se identifikovat počáteční hlásku ve slově. Hlásky znázorňovali pomocí obrázků s tzv. hlásulkami. Jde o postavičky s křidélky, které mají rád Na křidélku má vždy hlásulka malý obrázek, jehož počáteční zvuk je hláska. Hlásulka je ozn jednom již existujícím programu pro rozvoj jazykových schopností pro školní děti od kolegy Dostálové. Důležité ale je, že tyto děti se vůbec neseznámily s písmeny, tedy s jejich pod LN Druhá skupina dětí dělala co? Druhá skupina se postupně seznamovala s písmeny celé české abecedy - děti se učily názvy p se jim říká v abecedě, zkoušely písmenka psát, učily se hravou formou, jak písmenko vypadá obrázků a dřevěných modelů písmenek. Nenásilnou formou se také učily, že třeba písmenko za nazývá „en“ a dělá zvuk „n“. LN Z jakých poznatků jste vycházela? Současný výzkum identifikuje tři klíčové předpoklady rozvoje gramotnosti, z nichž dva jsou určitelné. První je, že dítě je schopné uvědomovat si zvukovou stavbu svého mateřského jaz tomu říká fonematické povědomí. V zásadě jde o to, že dítě dokáže rozpoznat, jaké zvuky tv těmi zvuky si i hrát, manipulovat s nimi. To jsme testovali na té první skupině dětí. LN A ten druhý předpoklad je jaký? Ten vychází ze znalosti písmen. Pokud dítě zná písmena, může si začít aktivně vytvářet spo (fonémy) a jejich příslušným písmenkem (grafémem)... LN ...což znamená, že začne číst? Tohle samo ke čtení nestačí, ale je to jistě důležitý krok k počátkům čtení. Když se učíte nejprve pochopit, že existuje spojitost mezi písmenem a zvukem, který k písmenu patří. Pak musíte spojit a vytvořit slovo. V předškolním věku můžete s dětmi trénovat určité dovednos pak ulehčila dobu, kdy se učí číst a potřebují pochopit tuto souvislost. A tady existuje m názorů na to, co se děje. LN V čem se neshodujete? Někteří se domnívají, že děti nejprve musejí znát písmena, aby dokázaly z proudu mluvené ř fonémy, které k nim patří. Doklady z výzkumu, a to hlavně s dětmi, které mluví jazyky, jak ukazují, že děti zvládají vydělení počátečního fonému ve slově už v době, kdy k danému fon písmeno. LN K čemu se přikláníte vy? K té druhé zmiňované teorii. Domnívám, že tzv. fonologické povědomí je svébytnou dovednost dětí mnohdy zájem o písmenka iniciuje, a že když se děti dobře vyznají ve zvukové stavbě s jazyka, zvýhodňuje je to pak i v procesu osvojování si písmen, ale především v rozvoji poč V první fázi našeho projektu jsme proto zjišťovali, co se stane, když budeme děti trénovat zvuků bez opory v tom, jak písmena vypadají, a co se naopak stane, když budou mít děti pří písmenky seznámit. V druhé fázi je naplánované sledovat další vývoj dětí z obou skupin v d nich už začnou stávat čtenáři, ale ještě nenastoupí do první třídy. LN V jaké fázi výzkumu jste nyní? Teď už jsme se dostali do druhé fáze. Po osmi měsících jsme se tedy do školek vrátili a dě už to jsou předškoláci, znovu sledujeme. Zejména nás zajímají jejich první čtenářské doved zvědaví především na ty děti, které vůbec nepřišly v tréninku do kontaktu s tím, jak písme Předpokládáme, že i bez předchozího tréninku v písmenech budou mít lepší počáteční čtení n netrénované skupiny, a dokonce si myslíme, že budou mít i lepší počáteční čtení než děti, písmenkový trénink. LN Čím to může být způsobeno? Domníváme se, že znalost písmen bez jeho posilování vyhasne. Naopak povědomí o fonémech, a tréninkem před osmi měsíci, se bude nyní rychleji vyvíjet a umožňovat dětem lépe propojova tedy fonémů, s vynořující se, i když stále nesystematicky osvojovanou znalostí písmen. Pok teorie potvrdila, byl by to v našem prostředí jistě silný argument pro to, cíleně s rozvoj povědomí v předškolních zařízeních pracovat. LN Proč jste se rozhodla zkoumat, co trénovat s dětmi v předškolním věku, aby se z nich pa čtenáři? Cílená předškolní příprava v oblasti jazyka a řeči je u nás hodně podceňovaná, a přitom mů ovlivnit rozvoj počátečního čtení a psaní. Ve vědecké komunitě je to proto velice atraktiv spousta otázek, které nejsou zodpovězené - především stále přesně nevíme, jakou podobu má s dětmi předškolního věku tak, abychom jim pomohli v přípravě na čtenářství. LN Váš výzkum, předpokládám, by tedy mohl pomoct i dětem, které mají se čtením problémy? To je jeden z hlavních důvodů, proč to děláme. Chceme nabídnout doklady a informace o tom, pro systematický rozvoj dovedností klíčových pro počáteční čtení v předškolním věku. Chcem učitelé a rodiče mohli dělat, když budou chtít děti v tomto směru podpořit. Paralelně s na výzkumem se nám také daří vytvářet diagnostické nástroje, které by mohly pomáhat hodnotit jazykových schopností. LN Jak to vůbec ve školkách nyní vypadá, hrají si tam děti se zvuky a písmenky? Nejsou tu téměř žádné dostupné materiály, které by učitelé mohli vzít a učit podle nich. M jediném, který je cílený na těsně předškolní děti (viz práce Mikulajové a Dostálové). Někt snaží a pracují na bázi profesní zkušenosti, učitelé tedy používají to, na co děti během j praxe dobře reagovaly. Určitě se používají hry a aktivity podporující povědomí o slabice. především, je systematická cesta od slova ke slabice a od slabiky k hláskám (fonémům) a po povědomí o fonémech. Pro čtení potřebuje dítě tyto fonémy nejen umět poznat, ale i ovládat s nimi hrát, být „jejich pánem“. Například vyjmout první zvuk ze slova a říct, jaké nové s vzniknout, umět skládat hlásky a tvořit tak slova, i třeba nesmyslná. LN To hraní si s fonémy je ale asi pro učitele náročnější, než když děti jen seznamují s t vypadají, nebo s nimi slabikují. Ano, je náročné systematicky pracovat se zvukovou stránkou mluvené řeči. Zvukové části slo nemůžeme si na ně sáhnout, těžko se uchopují. Proto musíme hledat cesty, jak hlásky zachyt LN Do jaké oblasti vaše výzkumné aktivity vlastně spadají? Jde o výzkum čtení a psaní a jeho psycholingvistické souvislosti. V české komunitě je psyc orientovaný výzkum prozatím skromně pěstovaný, a to nejen když nás srovnávám se zeměmi na i třeba se Slovenskem. Je tu sice zájem zjišťovat, jak se vyvíjí naše jazykové schopnosti, dítě k tomu, aby bylo dobrým čtenářem, jak řešit situaci, když je vývoj disproporční, ale odborníků a hlavně málo talentovaných studentů, kteří by obor posunuli dál. LN Co je třeba ještě prozkoumat? V našem výzkumu, zaměřeném na předpoklady rozvoje čtenářství, jsme se zaměřili na děti, kt vyvíjejí. Je ale třeba zaměřit se i na děti, které mají nějaký handicap, a zjistit, jak je s jejich dovednostmi a předpoklady ke čtenářství, a vědět, jak jim pomoci. Téměř nic také předčasných čtenářích - bylo by zajímavé vědět, co to je za děti, proč jsou napřed před os Potřebujeme zmapovat i vlivy rodinného prostředí na rozvoj počátečního čtení a psaní. Stra tom, jak se vyvíjí porozumění čtenému textu... LN To je hodně aktuální. Často se řeší, že děti nerozumějí tomu, co čtou. Řeší se to nejen u nás, ale i v zahraničí. Mluvíme o diagnostické kategorii dítěte, které textu. S kolegy z Pedagogické fakulty UK jsme teď začali pracovat v rámci našeho nového vý sledování vývoje porozumění čtenému textu. Sledujeme žáky od prvního do čtvrtého ročníku z Chceme zjistit, co předurčuje děti k úspěšnému porozumění textu a jaké dovednosti jsou k t tomu vytváříme i nové diagnostické nástroje pro poradenskou praxi. Gabriela Seidlová Málková (* 1977) Absolvovala magisterské studium psychologie a speciální pedagogiky a doktorské studium ped humanitních studií UK a na Pedagogické fakultě UK. Ve výzkumu se věnuje jazykovým schopnos v oblasti systematického tréninku dovedností myslet a učit se. Právě jí vychází kniha o vý