Co se stane s metabolismem gekonů, když ztratí ocas, zjišťuje oceněná vědkyně ****************************************************************************************** * Co se stane s metabolismem gekonů, když ztratí ocas, zjišťuje oceněná vědkyně ****************************************************************************************** „Někdy se mi zdá, že ženy mají problém zapojit se do spíše mužského světa vědy. Já se ale dát o sobě vědět,“ odmítá Mgr. Zuzana Starostová, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK předs být jako žena ve světě vědy znevýhodněná. Čerstvá laureátka stipendia L‘Oréal Pro ženy ve že získané finance využije mimo jiné na cesty do zahraničních laboratoří, aby si zpět na U inspiraci, znalosti a zkušenosti. O stipendium L‘Oréal Pro ženy ve vědě se letos ucházelo 67 vědkyň. Můžete představit váš p natolik zaujal odbornou porotu, že rozhodla, aby finanční podpora ve výši 250 tisíc korun vám (vedle Zuzany Starostové stipendium letos získaly také RNDr. Kateřina Kůsová, Ph.D., z ústavu Akademie věd ČR a RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D., z katedry biologie ekosystémů Jihoče Už delší dobu se zabývám ekofyziologickými tématy, jako je vztah fyziologie živočichů a vn věnuji se také studiu růstu ještěrů nebo vztahu velikosti těla a intenzity metabolismu. Pr jsem navrhla do soutěže L‘Oréal Pro ženy ve vědě a na kterém nyní začínáme pracovat, je za energetických nákladů regenerace tkání, konkrétně na příkladu regenerace ocasu u ještěrů ( na gekonech madagaskarských). Většina ještěrů v případě nebezpečí jako poslední možnost út predátorem odlomí kus svého ocasu, většinou pár obratlů nad místem, kde je predátor zakous průběhu několika následujících týdnů až měsíců postupně znovu dorůstá. Nás zajímá, jak ješ omezuje to, že si musí vytvářet novou tkáň, zda zpomalí růst nebo zda navýší a zrychlí met a také to, jak ho to ovlivní v různých životních fázích. Chceme porovnat intenzivně rostou těmi, kteří už v podstatě nerostou a většinu energie investují do běžného udržování těla. Proč jste pro výzkum zvolili právě gekona madagaskarského (Paroedura picta)? Zvolili jsme tento modelový druh proto, že s ním pracujeme už dlouho, takže o něm mnoho ví výzkum je důležité, že známe typický vzor růstu tohoto druhu. Když dojde k odlomení ocasu, pozorovat, jak se daný jedinec odchýlil od růstového vzoru. Samozřejmě budeme mít i kontro kterými nebudeme manipulovat, abychom měli i možnost přímého srovnání. Jak probíhá samotný výzkum? Využíváme respirometrickou metodu, měříme koncentraci produkovaného oxidu uhličitého a spo kyslíku ve vydechovaném vzduchu. Měřený živočich je uzavřen ve vzduchotěsné komůrce odpoví velikosti. V této komůrce měříme koncentraci vydechovaných plynů, přitom jedno měření prob hodiny ideálně zároveň u čtyř jedinců. Kdo je součástí vašeho týmu? Hlavní část pokusů dělám já. Kolega Mgr. Lumír Gvoždík, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovc pomáhá s technickou částí výzkumu, s rozběhnutím našeho respirometrického systému, protože metodou mnohaleté zkušenosti. Dlouhodobě spolupracuji také s docentem Lukášem Kratochvílem ekologie Přírodovědecké fakulty UK. Co vás přivedlo při studiu zoologie právě k ještěrům? Odmala jsem ještěry nebo obojživelníky chovala doma. Stále mám želvu nádhernou. Když jsem katedru zoologie Přírodovědecké fakulty UK a dozvěděla jsem, že se tu právě rozbíhají proj připadalo mi to zajímavé. Byla jsem ráda, že se našlo téma i pro mě. Už jste promýšlela, jak využijete stipendium, které jste získala? Je to velkorysá částka, která nabízí různé možnosti. Protože je celý můj současný projekt na využití respirometrie jako metody měření koncentrace oxidu uhličitého a kyslíku ve vyde vzduchu živočichů, chtěla bych většinu stipendia použít na pořízení dalšího vybavení pro n respirometrickou laboratoř. Chtěla bych nakoupit například kamery, kterými bych mohla pozo aniž bych je rušila. Ráda bych také navštívila nějaké workshopy, laboratoře kolegů po svět v respirometrické technice. Do kterých zahraničních laboratoří byste se ráda vypravila? Pro mě jsou zajímavé laboratoře Johna S. Terblanche a jeho kolegyně Susany Clusella-Trulla republice na univerzitě ve Stellenbosch. Ráda bych se za nimi podívala, protože respiromet využívají. Cítíte se jako žena ve světě vědy a výzkumu znevýhodněná? Znevýhodněná se necítím. Je to ale možná tím, že se nebojím zeptat a dát o sobě vědět, kom kolegy. Někdy se mi zdá, že ženy mají problém se do spíše mužského světa vědy zapojit. Sit čím dál tím víc zlepšuje. Ženy mohou mít problém také v tom, že po dokončení studia začíná věk na to pořídit si rodinu. Z vlastní zkušenosti nemůžu mluvit, ale vím od kolegyň, že zv dohromady s rodinou je už „vyšší manažerská“. Je to pak určitě dost těžké. Mgr. Zuzana Starostová, Ph.D., se narodila v roce 1980 v Hradci Králové. Na Přírodovědecké současné době působí na této fakultě na katedře zoologie. Během svých studií se zúčastnila Angilletty, Ph.D., a na Jagellonské univerzitě v Krakově v laboratoři profesora Jana Kozło Ve svém výzkumu se věnuje především tématu ekofyziologie, tedy vlivu vnějšího prostředí na teplot na velikost těla a fyziologii živočichů finančně podpořila Grantová agentura České agentury Univerzity Karlovy také podporu Grantové agentury Akademie věd ČR. Od roku 2012 j obdržela stipendium L‘Oréal Pro ženy ve vědě.