Česko, Kyrgyzstán, Peru. Hydrolog Janský vede projekty po celém světě ****************************************************************************************** * Česká republika, Kyrgyzstán, Peru. Hydrolog Janský vede projekty po celém světě ****************************************************************************************** Objev jeho vědeckého týmu přepsal učebnice celého světa, když na přelomu tisíciletí dokáza řekou planety není africký Nil, ale jihoamerická Amazonka. Hydrolog profesor Bohumír Jansk na Přírodovědecké fakultě UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] , však od té doby n vavřínech a pokračuje ve výzkumech po celém světě i na území České republiky, kde se nyní opatření proti povodním i ničivému suchu. „Bude-li trend proměny klimatu pokračovat tímto 2025 až 2030 začnou Českou republiku trápit sucha,“ varuje profesor Janský v rozhovoru pro Expedice do Peru, kde jste společně se svým týmem zaměřili prameny Amazonky, se uskutečnil Je to dnes pro vás už uzavřená kapitola, nebo v Peru stále provádíte nějaké výzkumy? Máme zde dvě klimatické stanice umístěné v podobných nadmořských výškách ve dvou regionech od sebe vzdálené asi tisíc kilometrů. Jedna je v suchých jižních peruánských Andách, druhá poměrně vlhké oblasti pohoří Cordillera Huayhuash, do níž vláhu přinášejí pasáty z Amazoni dopady změny klimatu na přírodní prostředí. V Peru se to projevuje především tím, že velko ubývají ledovce, z nichž voda často odtéká do jezer ledovcového původu, která se po přítok vody častěji protrhávají. Vedle toho sledujeme, jak se mění průtokový režim řek, jež z led vytékají. Na jihu Peru z řek kvapem ubývá voda, v některých ročních obdobích jsou dokonce střední části Peru se v současnosti průtoky řek naopak zvyšují. V době našich expedic k pr bylo v pramenné oblasti pět ledovců, v roce 2008 však zmizel i ten poslední. Přehrady na jihu Peru jsou v letním půlroce poloprázdné. Druhé největší peruánské město Ar současné době ohroženo nedostatkem vody. Velmi úzce proto spolupracujeme s vědci z místní San Augustin, rádi bychom připravili společný vodohospodářský projekt. Vzhledem k tomu, že nepatří mezi priority české rozvojové spolupráce, usilujeme o podporu Evropské unie na pro změn klimatu na peruánské Andy včetně přípravy možných adaptačních opatření. Často opakujete, že svět by se měl v nakládání s vodou inspirovat Švýcarskem. V čem konkré I když má Švýcarsko dostatečné množství kvalitní vody, běžně se tu uplatňuje recyklace. To se voda v továrnách používá opakovaně. Po použití v technologickém procesu putuje do čisti znovu vrací do výroby. Nevypustí se tedy do řek či jezer, ale stále koluje v továrně. Je třeba také zkvalitnit čistění odpadních vod. I v tom se můžeme inspirovat. U nás se pou mechanicko-biologické čištění, ve Švýcarsku je běžné čistění čtyřstupňové, včetně tzv. fos Je to samozřejmě podstatně nákladnější. V Peru i v dalších andských zemích je obrovské množství totálně zničených jezer. Už 500 le se tam začalo těžit zlato a poté stříbro, se všechny odpady z těžby vypouštějí do řek a vy jezer. To nejsou stovky, ale tisíce mrtvých jezer. Nevím, zda je vůbec možné ta jezera vyč do nich život. Musely by se odstranit sedimenty zasažené těžkými kovy a dalšími toxickými to gigantické sumy peněz. Kdyby se však tohoto projektu někdo ujal, strašně moc by to pomo Jihoameričany je nyní ale zásadní zabezpečit především zdroje pitné a užitkové vody, sanov na řadu až někdy v budoucnu. To je obecně problém celého rozvojového světa. Podobnými problémy se zabýváte i na druhém konci světa, v Kyrgyzstánu… Ve Střední Asii je daleko více jezer než v Andách. I tam vlivem tání ledovců dochází k jej K tomu se v Kyrgyzstánu přidal problém zlatého dolu, jehož odkaliště je umístěno pod nesta ledovcového jezera Petrova. Kanadská firma, která je většinovým vlastníkem dolu, si již ne a s naším týmem spolupracuje na zmírnění rizika ekologické havárie. Nyní se soustředíme na povodí řeky Ala-Arča, která protéká hlavním městem Kyrgyzstánu Bišk okolí je několik velmi nebezpečných jezer. Jedno z nich – Testor – se protrhlo minulý rok, dvěma lety. Ještě horší než samotná povodeň jsou kamenné proudy, zde nazývané seli. Vznika z protržených jezer s sebou bere suť a kamenné bloky. Seli se pohybují rychlostí až 70 km proti tomu není zatím obrany, vše zničí. I tady může být vzorem Švýcarsko, kde byl vyvinut suchých nádrží, v nichž je suť z kamenného proudu zachycena. V Kyrgyzstánu působíme už několik let, až do roku 2010 jsme byli v rámci dvou rozvojových podporováni českou vládou. Mezi ledovci jsme ve výšce 3650 metrů nad mořem vybudovali výzk Adygine – dva domy, kde může pracovat a nocovat skupina 8 až 10 výzkumníků.. Peníze na pok nyní sháníme všemi možnými způsoby. Poté, co pro Českou republiku přestala být oblast post Asie prioritním regionem, jsme získali dvouletý grant NATO. Před nedávnem jsem obdržel hod zprávy, které je velmi pozitivní, s nabídkou, abychom ve výzkumu v rámci nového projektu N To určitě uděláme. Jak vás napadlo obrátit se při žádostech o granty právě na NATO? To není zrovna běžný posk podpory českým vědcům… Inspirovali mě k tomu němečtí partneři, kteří několik projektů NATO měli. Říkali mi, že kd rizikové faktory, NATO to bude zajímat, protože ty největší katastrofy se pak bez pomoci a Ve svém širokém vědeckém záběru stíháte hledat řešení i našich tuzemských problémů. Granto nedávno podpořila váš projekt orientovaný na domácí prostředí, můžete jej představit? V České republice je třeba řešit protipovodňovou ochranu a do budoucna analyzovat možná je problém, kterým bude sucho. Budou-li změny klimatu pokračovat v současném trendu, v roce 2 začnou Českou republiku trápit sucha. Náš nový pětiletý projekt by měl řešit oba problémy bychom se věnovat extremitě odtoku z horských oblastí a problémy řešit u pramenů řek. Potř získat daleko více dat. Naše katedra proto zřídila padesát monitorovacích stanic v pramenn Monitorují jak dešťové srážky, tak kolísání hladin, a tedy i průtoky řek v pramenných obla odečítají vodní stavy každých 10 minut. To jsou data, jimiž nedisponuje ani Český hydromet ústav. Jejich stanice začínají pod horami, zatímco my jdeme výše, blíže k pramenům. Data z chceme později ústavu věnovat, aby je využil ke zpřesnění předpovědi povodní i sucha, prot ukážou povodeň pár minut poté, co spadne přívalový déšť. Vedle toho také vyhodnocujeme obsah vody ve sněhové pokrývce, což lze využít při zpřesňová povodní z jarního tání sněhu. Důležitým motivem našeho výzkumu je i to, že bychom chtěli lépe využít četné akumulační pr oblastech. V české krajině musíme zadržet daleko více vody a dělat vše pro to, abychom zpo odtok z našeho území. Proto navrhujeme obnovu menších starých nádrží. V českých horách se malých, dnes nepoužívaných nádrží, tzv. klaus, které se dříve využívaly při plavení poleno Kdyby se je podařilo citlivě opravit, mohly by se začít znovu používat. Bylo by to adaptač zmírnění sucha a zároveň by nádrže mohly být využity v protipovodňové ochraně při náhlých deštích. V tomto směru však zatím narážíme na odpor ochránců přírody. Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., (narozen 1951) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK, a geoekologie [ URL "http://www.natur.cuni.cz/geografie/fyzicka-a-geoekologie"] . Ve své v rizikových přírodních procesů. Od začátku 90. let se věnuje výzkumům v pramenné oblasti Am objevit prameny této jihoamerické řeky. Na začátku nového tisíciletí upřel svou pozornost let je zapojen i do mezinárodního projektu Labe. Profesor Janský je členem řady tuzemských i mezinárodních odborných a vědeckých organizací ministra životního prostředí ČR za celoživotní přínos ochraně životního prostředí.