Antropologové hledají na Pohansku důvody pádu Velkomoravské říše ****************************************************************************************** * Antropologové hledají na Pohansku důvody pádu Velkomoravské říše ****************************************************************************************** Na náš rozhovor jel přímo od kameníka, který pro jeho výzkumný tým vyrábí funkční kopii ve mlýnku na obilí. „Pomocí něj pak budeme zjišťovat, jak se fyzická činnost při mletí na slo zapisuje do kostí“, vysvětlil docent Vladimír Sládek z katedry antropologie a genetiky člo "http://www.natur.cuni.cz/biologie/antropologie"] Přírodovědecké fakulty UK. Docent Sládek svými kolegy plné ruce práce. Analyzují totiž kosterní pozůstatky nalezené na nově objeven druhého kostela na severovýchodním předhradí někdejšího velkomoravského hradiště Pohansko. jim podaří najít odpověď na otázku, jak ovlivnil život Slovanů zánik Velkomoravské říše. Nové pohřebiště na Pohansku umístěné okolo rotundy archeologové objevili před čtyřmi lety. výzkumu kosterních nálezů zapojil váš tým? Je to tak, že antropologové bedlivě sledují prá když se objeví někde kosterní nález, tak se rychle hlásí o úkoly? Většinou to tak není, jedná se spíše o dlouhodobě budovanou spolupráci. Na Pohansku jsme s věnovali některým terénním otázkám a nakonec jsme se dohodli, že se do akce zapojí celý mů bioarcheologicky směřovaný výzkum. Archeologický průzkum v rotundě na severovýchodním před vede Jiří Macháček z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Profesor Macháček je jední specialistů, kteří se danému období věnují, a je pro nás skutečným partnerem v diskuzi. Js ním mohu spolupracovat, jeho tým je navíc dobrý v různých disciplínách, které potřebujeme komplexního obrazu. V naší širší skupině je také tým doktora Petra Velemínského z Národního muzea v Praze. V t nám především pomohly jeho dlouhodobé zkušenosti s výzkumem Velkomoravských pohřebišť v Mi se nám tedy živě diskutovat různé úrovně výzkumu a doplňovat, která témata dále probádávat dokončili první fázi antropologického výzkumu a katalogové zpracování koster. S výsledky n už vystupovali na dvou zahraničních konferencích, teď by měl vyjít shrnující článek od Jiř na němž jsme se podíleli analýzou jedinců pohřbených přímo v srdci celého pohřebiště, uvni prostoru rotundy. Kolik osob se vám na pohřebišti u rotundy na Pohansku podařilo objevit? Zatím jsme se dopočítali čísla 152. Zdá se ale, že malá část pohřebiště ještě není odkryta že finální číslo bude o něco vyšší. Co je zajímavé a co čeká nyní na analýzu a vysvětlení, na místě objevili velké množství nedospělých jedinců. Ti tvoří na pohřebišti zhruba 2/3 ná přitom předpokládá, že na pohřebištích jsou nedospělí jedinci špatně zachováni z důvodu me kostní tkáně, která snadněji podlehne rozkladu. Chceme zjistit, jestli to tak skutečně je, posledních letech se obecně objevují pohřebiště s větším zastoupením nedospělců. Výhodou n je skutečnost, že jsou kostry mimořádně dobře zachované a můžeme si proto pokládat mnohem otázky než v jiných případech. Čím to je, že se ostatky zachovaly v tak dobrém stavu? Je to kombinací dobrých podmínek a dobré exkavace. V lokaci je písčitá půda, která nebyla archeologové odvedli opravdu kus velmi dobré pečlivé terénní práce, bez které by nebyl sou zachovaný. Co ukázala první fáze vašeho výzkumu? V první fázi výzkumu jsme zjišťovali, co kosterní soubor konkrétně obsahuje, což je třeba pečlivě. Každá kost se musí identifikovat, přesně popsat a je nutné zjistit, jak je zachov jsme základní demografické analýzy, odhad pohlaví, věku, výšky postavy a hmotnosti. Přijel Margit Berner z Naturhistorisches Museum ve Vídni, která se soustředí na paleopatologickou dospělých a nyní pokračuje na nedospělých jedincích. Sylva Kaupová už získala isotopové sl tkáně a my nyní pokračujeme v rekonstrukci potravních zvyklostí velkomoravské populace. Pe z Národního muzea dělá analýzy kloubních změn a modifikace svalových úponů, což propojujem mobility a manipulace. Lucie Bigoni od nás z fakulty zkoumá asymetrie lebek, jejichž prost chceme ověřit naše dřívější závěry týkající se rekonstrukce sociální struktury velkomoravs Pracujeme také na specifických analýzách, například na microCT nebo strukturálních vlastno kostní tkáně. Sbíráme tedy množství dílčích dat. Jsme ale v podstatě pořád na začátku, pro velkou spoustu práce velmi málo času. Některé výsledky však náš pohled na Slovany přece jen posouvají. Zajímavý závěr vyšel z an postavy. Původně jsme chtěli na pohanských nálezech jenom vyzkoušet nové rovnice, které js navrhli pro výzkum nálezů kosterních pozůstatků lidí žijících v době holocénu (10 000 až 8 Zjistili jsme ale, že nefungují tak, jak jsme si představovali. Ověřili jsme, že rozdíly o očekáváním jsou zapříčiněny specifickou povahou tělesných proporcí a sociální struktury na Výsledky právě dokončujeme pro publikaci. V tomto bodě se začínáme dostávat k tématu, o které nám nejvíce jde. Pohřebiště pochází z existence Velké Moravy, my se snažíme zjistit, zda její konec způsobila politicko-sociální nebo zda došlo k nějakému kolapsu jiného druhu. Vaše výzkumy tedy začínají ukazovat, že za pádem Velkomoravské říše nestála jen politika? To zatím nemůžeme s určitostí říct. Na kostrách se ukazuje, že ve společnosti Velké Moravy a dívkám velmi brzy přiřknuty jejich sociální role, dívky byly ve společnosti velmi odlišn chlapci. To ale nemusí vůbec souviset s rozpadem Velké Moravy, naopak, je docela možné, že dlouhodobý trend ve středověké Evropě a bude zajímavé téma podrobněji prozkoumat. Přesto n jak se tato genderová odlišnost projevila i na dospělé populaci z Velké Moravy. Potřebujem další analýzy, ale čekal bych, že kdyby se jednalo skutečně o velké kolapsové období, proj i na kostrách mužů. Patřilo toto pohřebiště mezi dlouhodobé, nebo vzniklo např. během nějaké epidemie? Všechno nasvědčuje tomu, že se jednalo spíše o dlouhodobé pohřebiště. Je však opředeno spo zvláštností. Dva dospělí a tři nedospělí byli pochováni přímo uvnitř rotundy, v sakrálním z dospělých byl ve všech parametrech obrovský muž – ve výšce postavy, v hmotnosti – překra ostatní. Archeologové předpokládají, že se jednalo o vlastnický kostel a že někteří z poch rotundy jsou jeho zakladatelé. Na hřbitově kolem rotundy by pak byli pohřbeni lidé, kteří „rodiny“ tohoto zakladatele, tedy nejenom jeho příbuzní, ale i lidé, kteří pro něj pracova Jaké úkoly vás čekají nyní? Chceme se pustit do bioarcheologických analýz. Naším úkolem je zjistit pomocí kosterních u se lidé chovali v době blížícího se konce existence Velkomoravské říše. Chceme zjistit, ja odlišovala od dob předchozích i následujících. Zajímá nás také, jaký vliv na život obyvate velkomoravské společnosti do středověké společnosti Přemyslovců. Na konci bychom snad měli různých bioarcheologických ukazatelů komplexnější obrázek dané skupiny, její socioekonomic k celé říši. Doc. Mgr. Vladimír Sládek, Ph.D., je vedoucím katedry antropologie a genetiky člověka Přír obhájil na Univerzitě v Bordeaux. Věnuje se evoluci člověka, antropologii tvrdých tkání, b