Moru se není třeba obávat, jsou horší nemoci, uklidňuje historik Karel Černý ****************************************************************************************** * Moru se není třeba obávat, jsou horší nemoci, uklidňuje historik Karel Černý ****************************************************************************************** V červenci proběhla médii zpráva, že se v Číně objevila nákaza dýmějovým morem. Tato nemoc nikdy vymýcena, jen s ní už umíme díky antibiotikům bojovat. „Moru bych se tedy při cestov větší strach bych měl z jiných onemocnění,“ říká docent Karel Černý [ URL "http://udl.lf1. cerny-mgr-phd"] , který shodou okolností právě v létě vydal rozsáhlou monografii Mor 1480– lékařských traktátech raného novověku. Jak vás vůbec napadlo zaměřit tak rozsáhlou monografii zrovna na téma moru? Důvodů bylo hned několik. Tím prvním bylo, že jsem se již dříve podílel s kolegou Jiřím M. knížce nazvané Jezuité a mor. A pak jsem také zjistil, že ne všechny části dějin lékařství stejně důkladně a moderně. Například poměrně dobře máme popsány dějiny osobností a institu ale chybí obsah raně novověké lékařské vědy, tedy co vědci vybádali, jak o tom bádali, co a jak postupovali. Tento nedostatek vychází ze skutečnosti, že všechny prameny čítající st psány latinsky. Proto se často stává, že se citují závěry např. z 19. století, ovšem v děj došlo v 20. století k výraznému posunu, a tak se logicky citují naprosté anachronismy. Kolik pramenů jste při svém bádání prošel, v jakých jazycích byly a který byl nejstarší? Bohužel jsem byl při své práci dost tlačený časem, prošel jsem asi třicet starých tisků. S se věnoval pramenům od roku 1480. Z této doby pocházejí spisy italských autorů – boloňskéh medicíny Girolama Manfrediho a lékaře z Parmy Rolanda Capelutiho. Naopak k nejmladším pram disertační práce anglického lékaře Johna Colleta, který studoval medicínu v Nizozemí a svo roce 1731. Jazykem pramenů byla téměř výhradně latina, krátké pasáže byly i v italštině. V literatury jsem využíval rovněž angličtinu, polštinu nebo němčinu. Do kterého období lze datovat první epidemii moru? To je strašně zajímavá otázka, na kterou nikdo nezná přesnou odpověď, a to z toho důvodu, mezi slovem mor, kterým se v minulosti často opisovala jakákoliv velká epidemie, a morem j konkrétním onemocněním, které je – jak víme už od roku 1894 – způsobováno bakterií Yersini V současné době převládá teorie, že nejstarší relativně spolehlivě doložitelný mor byl tzv mor, který se šířil od poloviny 6. století. Po 8. století mor z Evropy mizí. Proč, to neví dramaticky objevuje až kolem roku 1346 v oblasti tzv. Hedvábné stezky a v letech 1347–1348 do Evropy námořními cestami přes Středozemní moře a pak se šíří jako požár celou Evropou. takřečené černé smrti, jež podle odhadů spolkla kolem 50 milionů obětí, což mohla být témě obyvatel Evropy. Od té doby se mor do Evropy vrací v dvaceti- až padesátiletých periodách. V 17. století se začínají prodlužovat a mor ze středu Evropy definitivně mizí kolem roku 1717. Potom se již záležitostí neevropských zemí. V 2. polovině 19. století se začíná objevovat v některých č provinciích a postupně se rozšiřuje až do Hongkongu a dalších oblastí. Tam je totiž mor „d vlastně poslední velká pandemie, která trvala až do okamžiku, než se povedlo nasadit antib V současné době mor propuká v oblastech, kde se nacházejí přírodní ohniska morových epidem Madagaskaru, ve Střední Asii, USA nebo nedávno v Číně, tedy oblastech, kde je hojný výskyt svišťů. Pokud bych se chystala na dovolenou do Číny, mám se obávat, že chytnu mor a zemřu? Nezemřete, protože mor je naštěstí choroba poměrně snadno léčitelná antibiotiky, pokud se Výjimkou je pouze plicní mor, který je velmi vzácný, ale zároveň téměř vždy smrtelný. Osob daleko větší strach z jiných onemocnění. Jak si lidé kdysi vysvětlovali příčiny moru? Obyčejným lidem bylo obtížné vysvětlovat jiný koncept, než že mor je božím trestem. Zárove středověku existovala rozsáhlá lékařská literatura, která mor přisuzovala např. vlivu plan rozšířená byla také teorie, že mor je environmentální problém, tedy že je projevem znečišt prostředí, např. vlivem zemětřesení. Všimněte si, že tady můžeme hovořit o nejstarších děj V 16. století přibylo zdůvodnění, že mor existuje ve formě neživých částeček, které se pře na jedince. V 18. století se pro změnu mluvilo o zastavení cirkulace krve. Panovala totiž choroby vznikají, když někde krev cirkuluje příliš rychle, nebo naopak příliš pomalu. Až v proběhla mikrobiologická revoluce, kdy bylo objeveno mnoho skutečných původců nemocí – vče pestis. Překvapilo vás osobně při procházení pramenů některé zjištění? Překvapilo mě, že v dějinách moru vlastně, jak už bylo řečeno, najdeme dějiny ekologie. Tí vědě ještě nikdo nezabýval. Zároveň jsou zde důkazy, že ve středověku byli lidé velmi vním Neplatí tedy, že ve středověku a baroku byli lidé špinaví a nemyli se. Oni velmi dobře věd příznakem toho, že něco není v pořádku. Samozřejmě tehdy mohli lidé zápach vnímat jinak ne nežili v odporně páchnoucím prostředí. Překvapily mě také recepty. Objevil jsem fascinujíc člověk jíst. Například maso se vařilo i šest hodin. Kterým směrem budete pokračovat ve svém bádání? Už mám rozjetý projekt, který je o něco optimističtější. Zaměřuje se na dějiny kávy, čokol století. Tyto suroviny k nám přišly doprovázeny aurou medicínského významu. V první řadě t jako léky a prodávaly se výhradně v lékárně. Motivací pro mě bylo, že v roce 1720 byla na fakultě obhájena disertační práce nazvaná Pojednání o užívání a nadužívání kávy, čokolády, medicíně. Doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D., se zapsal do doktorského programu nejprve v oboru České a če lékařství a cizích jazyků 1. LF UK [ URL "http://udl.lf1.cuni.cz/"] , v současné době jako