Nejen Střet civilizací. O díle Samuela Huntingtona vyšla první česká monografie ****************************************************************************************** * Nejen Střet civilizací. O díle Samuela Huntingtona vyšla první česká monografie ****************************************************************************************** Po událostech 11. září 2001 Českou republiku zaplavila doslova „Huntingtonmánie“, když tro vyšel v českém překladu tehdy už světový bestseller Střet civilizací známého amerického po P. Huntingtona. Doktorand věnující se studiu historické sociologie na Fakultě humanitních [ URL "http://fhs.cuni.cz/"] Mgr. Jaroslav Mrázek však prostřednictvím publikace Svět očim Huntingtona, která nyní vyšla v Nakladatelství Karolinum [ URL "http://www.cupress.cuni.cz upozorňuje, že za touto osobností se skrývá daleko více témat, jimž stojí za to věnovat po monografie by měla posloužit jako takový úvod do rozmanitého a inspirativního Huntingtonov není ani zdaleka pouze a jen místem ‚střetávání civilizací‘,“ říká v rozhovoru pro časopis Co bylo vaším hlavním záměrem při psaní této publikace? Primární ambicí monografie, která vychází do značné míry z mojí magisterské diplomové prác na přínos již zesnulého amerického politologa Samuela P. Huntingtona historické sociologii rozhodl analyzovat relevantní část poměrně rozsáhlého Huntingtonova díla historicko-sociol a vybrané koncepty detailněji rozebrat, přiblížit a zasadit do kontextu. Vzhledem k tomu, sociologie se tradičně zaměřuje především na problematiku dlouhodobých historických a spol procesů, v případě Huntingtona jsem zvolil několik tematických okruhů, které jsou alespoň blízké historické sociologii. Důraz jsem kladl na témata, jako jsou vývoj vojensko-civilní americké poválečné společnosti, problematika modernizace, teorie demokratizace, proměny me řádu po rozpadu studenoválečné bipolarity či eroze americké identity. Je třeba říci, že Hu sice v prvé řadě politolog, ale nikdy mu nečinilo problém orientovat se na poli historie, ekonomie či politické filozofie. Moje monografie by tedy měla posloužit jako takový úvod d inspirativního Huntingtonova světa, který není ani zdaleka pouze a jen místem „střetávání Samuel P. Huntington je alespoň v našem středoevropském prostředí dost známou a populární pozitivním, či negativním slova smyslu) osobností. Předpokládala bych, že o něm byly napsá prací, nebo se pletu? Překvapivě tomu tak není. Dokonce ani ve Spojených státech amerických, kde platil za jedno nejuznávanějších intelektuálů a akademiků posledních padesáti let, o něm dosud nevyšla žád mapující jeho pozoruhodné dílo. Z mého pohledu je to o to více zarážející, že se jedná o d ředitele Institutu strategických studií na Harvardově univerzitě, který určitým způsobem o řadu tehdy ještě mladých myslitelů. Vždyť mezi jeho žáky patřili například politický filoz Fukuyama nebo komentátor a politolog Fareed Zakaria. V českém prostředí je situace poněkud složitější, protože drtivá většina čtenářské obce si spojuje pouze s kontroverzním bestsellerem Střet civilizací, který se stal v České republi hitem“ až po tragických událostech 11. září 2001, eventuálně se studií Kam kráčíš, Ameriko „postarší patriot“ Huntington bránil americkou identitu před „hordami mexických přistěhova dvě poslední práce bývají mnohdy chápány jako reprezentativní vzorek jeho uvažování o svět jisté míry zavádějící a nešťastné zjednodušení. Navíc nelze ignorovat fakt, že jeho nejsla střetu civilizací bývá opětovně překrucována a dezinterpretována. Naneštěstí se pak často skrze teorii o střetu civilizací Huntington (ruku v ruce s jinými badateli) srozumitelně z vyhlídky Západu na celoplanetární rozšíření liberální demokracie západního střihu, ale rov chybné přesvědčení, že ekonomická globalizace nutně vyústí v kulturní unifikaci světa. V t jsem považoval za nutné některé skutečnosti zdůraznit a uvést na správnou míru. Badatelský P. Huntingtona však dalece překračuje médii zpopularizovaný střet civilizací, což doufám a poodhalí moje monografie. Jak těžké bylo zpracovávat monografii o této složité osobnosti? To, že byl Huntington složitou osobností, dokazuje i šíře jeho zájmu, protože témat, který kariéry věnoval, bylo obrovské množství. Já jsem si rozhodně nečinil ambici postihnout ve jeho kompletní odkaz, tudíž jsem musel jeho dílo do určité míry zredukovat. A to nikdy nen Ostatně rád bych se k Huntingtonovi někdy v budoucnu ještě jednou vrátil a záměrně opomenu nezajímavé) koncepty odpovídajícím způsobem zpracoval v kompletní intelektuální biografii, mého názoru zasloužil. Učinil jste během podrobného studia Huntingtonovy práce nějaký svůj vlastní objev, myslím v jeho práci našel něco, čeho jste si třeba dříve nevšímal, nebo vás neoslovovalo… Neřekl bych, že neoslovovalo, ale kupříkladu jsem nedokázal adekvátně docenit jeho přínos modernizace, která je mimochodem jedním ze základních a klíčových tematických okruhů histo sociologického bádání. Huntingtona toto nadmíru zajímavé téma provázelo prakticky celou ak a například jeho studie Political Order in Changing Societies z konce šedesátých let, v ní rozdílným tempem rozvoje jednotlivých dimenzí modernizačního procesu, představuje i dnes r k analýze světového dění. Vždyť právě problematika nerovnoměrnosti raných fází modernizace posloužit k analýze nestability a konfliktnosti blízkovýchodního regionu. Čím vás osobně oslovuje Samuel P. Huntington? Osobně si na Huntingtonovi cením hned několika věcí. Jednak mi vždy imponoval jeho vytříbe realitu, který mu opakovaně umožňoval vystihnout palčivé problémy světové i americké spole mě oslovil jeho interdisciplinární přístup, díky němuž dokázal zasazovat zkoumané fenomény historického a společenského rámce. A nakonec oceňuji, že se nebál pokusů o tvorbu „velkýc komparací“, což ukázal třeba ve Střetu civilizací, případně ve vlivné tranzitologické stud Demokratizace na sklonku 20. století. Na druhou stranu Huntingtona netřeba glorifikovat. V případech se prostě mýlil, jindy zase nedokázal adekvátně obohatit společensko-vědní tradi odvolával. I přesto si myslím, že i dnes se jej vyplatí číst, minimálně jako zdroj inspira můžu obzvláště jeho příspěvky ke kritice první vlny teorií modernizace a k teoriím demokra