Věda je jen dvojího druhu: dobrá, nebo špatná ****************************************************************************************** * Věda je jen dvojího druhu: dobrá, nebo špatná ****************************************************************************************** Jako zástupce oboru, který obvykle bývá s typicky českým despektem řazen mezi tzv. „humáče nejsem tím nejpovolanějším, abych se vyjadřoval ke kvalitě vědy u nás obecně. Navzdory tom jen pokusím krátce představit svůj subjektivní názor a náhled na to, proč se české vědě ne „nobelovky“ či jejich obdoby v jiných oborech: až na čestnou výjimku z poslední doby, prof Halíka. Nedaří se nám to, přestože jsme v některých oborech nepochybně na vrcholu možného stavu vě nejvýznamnějším oceněním (kvůli kterým ale přirozeně nikdo z vědců vědu nedělá). Svá slova jako úvahu o tom, proc? r?ada veleu?spe?s?ny?ch c?esky?ch oboru? neni? mnohem dels?i?. ****************************************************************************************** * Kafemlejnek bere energii a čas ****************************************************************************************** V prvni? r?ade? se na souc?asne?m stavu vy?znamnou me?rou podi?li? obecny? pr?i?stup admin dy. Te?ch u?r?edni?ku?, kter?i? musi? vs?e a kaz?de?ho a za vs?ech okolnosti? ne?jaky?m zp Nema? cenu zmin?ovat „kafemlejnek“, pro ne?jz? musi? sami ve?dci lopotne? pr?ipravovat pod az? chorobny?m zpu?sobem pouz?i?va?n pro patronizova?ni? vybrany?ch ve?decky?ch odve?tvi?. kdyby ne?kdo pr?is?el s ne?c?i?m takovy?m na univerzita?ch Ivy League (kde jsem měl možnos jejichž prostředí velmi dobře znám), je třetina tamních vědců bez zaměstnání… Zbytečně tak časem, jež mohou, respektive musí chybět jinde. Významným problémem a zhoubou je i záměrná polarizace vědeckého prostoru. V důsledku lobbi neznalosti s obory leckdy třídí na užitečnější a méně užitečné. Ty, jejichž význam je pro značný, ale jež nefungují na prostém principu „dolar dovnitř, deset dolarů ven“, se pohybu likvidace a nezřídka jsou s velkou chutí zostouzeny. Věda je přitom jen dvojího druhu: dob Ne tak v Česku. U nás se základní výzkum stal skoro nadávkou a zbožňovanou mantrou je slov Kdo z vědců nedokáže obratem odpovědět na otázku „K čemu je to dobré“, je považován za člo není zcela při smyslech. I díky tomu se to ve vědě hemží „brouky Pytlíky“, kteří znají odp vědeckými „podnikateli“, již jsou experty na psaní projektů s „vyhledávanými“ tématy. Těch říci „já nevím“, je stále méně. Já sám si přitom těch, kteří dokážou říci „nevím“ (a jsou kvalitními vědci) a vykazují sklony k schizofrenii, protože si nikdy nejsou jisti správnos považuji. Kvalitní věda musí stát na neustálém puzení k hledání cesty, tomto nekončícím pr konec obvykle nelze dohlédnout. ****************************************************************************************** * Konkurenci musí vytlačit spolupráce ****************************************************************************************** Bohužel v České republice není ani zdaleka automatické to, co například ve Spojených státe mezioborová spolupráce a letní školy a semináře, na nichž se může například potkat genetik a historik s chirurgem. U nás je, bohužel, běžnou normou boj mezi jednotlivými obory a vzá K tomu často přistupuje umělá antagonizace vztahu vysokých škol a Akademie věd ČR. Věda ja často bere jen jako nástroj a prostředek, třebaže primárně by měla sloužit k poznávání svě a uchopování nového. Že to je kvalita, o kterou zhusta ani zdaleka s ní i jakákoli vize. J symbolickou záležitost, jenže: leckdy si ani neuvědomujeme, jak moc naše mysl se symboly p Přitom je více než zřejmé, že je to právě dnešní doba a stav civilizačního vývoje, které p velké výzvy a nutně vedou k nezbytnosti mnohem kvalitnějšího poznávání světa a k mezioboro Situace v energetice, technologiích, změnách klimatu či vývoji civilizací na této planetě povahy, že jen pošetilý a málo informovaný jedinec nebo zájmová skupina mohou tvrdit, že s oboru nebo směru výzkumu vše vyřešíme, a proto je třeba ostatní zašlapat do země, protože že jsou k ničemu. Z historie vědy je známo, že inovace samotné i přes svou velkou a nespornou důležitost vel problémy nikdy zcela nevyřešily. Stejně tak je známo, že výsledek základního výzkumu nelze Není nijak překvapující, že i penicilín, jeden z klíčových objevů dvacátého století, byl o náhodou. Pak ovšem příjmy z licence na jeho výrobu zajistily finanční prostředky britské v dopředu. Podobně kritickým faktorem se mi na základě vlastní zkušenosti jeví i velmi škodlivá tende „zlidovění“ vysokého školství a zejména univerzit, jež má za cíl naplnit tabulky o počtu v vzdělaných obyvatel Evropské unie. To má přirozeně leckde závažný vliv na kvalitu výuky i jednotlivých stupňů výuky a finálních prací.nejde, dokládá konečně i to, že z názvu Rady p ****************************************************************************************** * Úspěch není hanbou ****************************************************************************************** Jako další velký problém vidím obecný stav české společnosti, která má ujímání z toho, je- výjimečně, má-li výjimečné schopnosti a výjimečné výsledky. To se přirozeně projevuje i v prostředí, i když se na tomto poli již dosáhlo důležitého posunu. V rámci vymezeného prostoru k této úvaze není možné se vyslovit ke všem možným aspektů pro české vědy. Navíc k tomu postrádám mnohé důležité kompetence. Nicméně jsem přesvědčen, že české vědy spočívá v představě o tom, co věda vlastně je (vynecháme-li „business“), postoj od ní očekáváme, a v odvaze chtít dosahovat těch nejvyšších vrcholů. Aby se na této cestě více vědců a vědeckých týmů, vyžaduje chování, jež v této zemi stále není normou a které l reakce proměnlivé povahy a kvality. Abych nekončil zcela pesimisticky: v poslední době nabývám přesvědčení, že alespoň moje al Univerzita Karlova, dělá všechno pro to, aby se věci změnily k lepšímu.