Debata o systému vzdělávání představila jeho českou i francouzskou podobu












            ******************************************************************************************

            * Debata o systému vysokoškolského vzdělávání představila jeho českou i francouzskou podob
            ******************************************************************************************
            V předvečer kongresu Evropské asociace mezinárodního vzdělávání (EAIE) se odehrála řada se

            seminář se konal 16. září 2014 odpoledne ve Francouzském institutu v Praze. Záštitu nad ní
            velvyslanec Francie Jean-Pierre Asvazadourian a spoluorganizovala ho francouzská národní a
            mobility Campus France.

            Po úvodním vystoupení Rachida Makhloufiho, atašé pro vědu a vysoké školy, a nové ředitelky
            institutu Isabelle Guisnelové krátce promluvila i Béatrice Khaiatová, náměstkyně generální
            Campus France.

            V úvodním vystoupení Systém vysokoškolského vzdělávání v ČR a jeho reformy podal prorektor
            studia prof. Stanislav Štech interpretaci vývoje terciárního vzdělávání v ČR po roce 1989.

            tři hlavní fáze tohoto vývoje. První označil jako období „návratu Humboldta“ (1990–1998), 
            byl prosazován ideál nezainteresovaného hledání pravdy v okamžiku, kdy byl tento ideál v z
            paradoxně rozkládán tlaky na komercializaci a akontabilitu univerzit. Druhou fázi označil 

            odstátnění vysokých škol (1998–2006), kdy posílení institucionální autonomie (při trvající
            rozpočtové závislosti univerzit na státu) paradoxně znamenalo i lhostejnost státu k společ
            vysokých škol a v důsledku toho jakousi jeho „demisi“, pokud jde o koncepci terciárního vz

            fázi souhrnně nazval fází zlomu a nástupu neoliberální agendy (2006–), stejných receptů do
            EK pro všechny země.
            Neúspěšné reformy terciárního vzdělávání pak interpretoval jako důsledek tří hlavních přek

            reformy byly vnímány jako nepodložené empirickými důkazy, nebyly evidence-based (vysoké šk
            dobré hospodaření, zvýšily počet absolventů a významně i výzkumné výsledky). Dále byly vní
            morálně nepřijatelné, protože jejich akceptace by znamenala zpronevěření se hlavnímu účelu

            – nezainteresovanému hledání pravdy, kultivaci občanské společnosti a přijetí instrumentál
            užitkovosti. A konečně byly psychologicky dehonestující – jejich podstata byla vyjádřením 
            akademické obci, jejíž členové náhle jako by ztratili legitimitu své činnosti a museli se 

            nechávat kontrolovat.
            V dalším průběhu semináře vystoupili také francouzští představitelé. Joëlle Courbi?resová 
            velice přesně vysvětlila poměrně složitý systém francouzského vysokoškolského vzdělávání. 

            velkými školami, univerzitami, speciálními instituty, vysokoškolskými univerzitními ústavy
            srozumitelné a pro zájemce o studium je vhled do nich důležitý. Rachid Makhloufi pak popsa
            českou spolupráci v oblasti VŠ a mobilit.

            Daniel Frank z Technologického centra AV ČR zase zhodnotil českou a francouzskou účast na 
            rámcového programu EU i společné projekty. Překvapivou informací pro mnohé bylo, že projek
            účastí představovaly 55 % všech tzv. joint research projektů.

            Za českou stranu představil Lukáš Levák z MŠMT francouzským partnerům velké české výzkumné
            a také priority v programu Horizont 2020. Podobně kolegyně z Domu zahraniční spolupráce MŠ
            strukturu českého vzdělávacího systému a v motivujícím příspěvku představily atraktivní pr

            ČR.
            Celý seminář byl zakončen slavnostní recepcí na francouzském velvyslanectví v Bukvojském p