Co tím chtějí lindušky říci? Vědkyně hledá ptačí sexy slabiky ****************************************************************************************** * Co tím chtějí lindušky říci? Vědkyně Přírodovědecké fakulty UK hledá ptačí sexy slabiky ****************************************************************************************** Hlasem nekomunikuje jen člověk. Většina živočišných druhů tento způsob dorozumívání využív ani pořekadlo „němý jako ryba“ není vůbec pravdivé. „Moderní technologie, které dokáží zac pod hladinou vody, ukazují, že i tam probíhá čilá konverzace,“ podotýká specialistka na bi Tereza Petrusková, Ph.D., z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://www.n fakulta"] . Dorozumívání zvuky je v říši zvířat určitě nejnápadnější u ptáků, na jejichž hlasové proje Petrusková zaměřuje. V současné době hledá mimo jiné i tzv. sexy slabiky, kterými samci li okouzlují něžnější pohlaví a případně jimi také zastrašují své soky. Linduška lesní je malý, vzhledem ničím nápadný pěvec, kterého si laik může snadno splést t skřivanem. Díky středně složitému zpěvu se však zdá být vhodným modelovým druhem pro výzku obecných zákonitostí ptačí komunikace. Tereza Petrusková se studiu chování tohoto tažného během svých dřívějších výzkumů a po mateřské dovolené se k němu zase vrátila, tentokrát se jakými zvukovými signály projevuje agresi či zda jsou samice i samci schopní posoudit kval jeho zpěvu.

Novější práce ukázaly, že samice kanárů preferovaly sa bohatosti repertoáru, ale podle produkce speciálních struktur zpěvů, pro něž se vžil termí

„Řada starších odborných prací hovoří o tom, že kvalita samce souvisí s velikostí jeho rep kde samci mají v repertoáru desítky různých typů zpěvů, to však jen těžko samičky mohou zv Novější práce ukázaly, že samice kanárů preferovaly samce nikoliv podle bohatosti repertoá produkce speciálních struktur zpěvů, pro něž se vžil termín ‚sexy slabiky‘. Další práce pr tyto struktury zpěvu jsou náročné na produkci a správně zazpívat je umí jenom ‚dobří‘ samc různé, může se například jednat o starší jedince, kteří už mají ‚natrénováno‘ nebo jsou v kondici, že jim nečiní problém vydávat tento typ zvukových projevů. Z dřívějších výzkumů j u lindušek by se takováto potencionální ‚sexy slabika‘ mohla vyskytovat také, to byl hlavn jsem se vrátila k výzkumu tohoto druhu. Vycházeli jsme z teze, že když budeme schopní rozl horší samce u lindušky lesní, můžeme testovat další zajímavé hypotézy, jež mohou obecně pl druhů,“ vysvětlila Tereza Petrusková. Její tým provádí výzkum na populaci lindušek obývajících úpatí Brd. Vědci přitom začali vy způsob sledování, tzv. individuální akustický monitoring. Díky němu jsou na základě analýz schopní identifikovat konkrétní jedince. „Pro naši studii je to velmi užitečné. Samce totiž pro další účely výzkumu odchytáváme na nahrávku zpěvu lindušky lesní a kromě toho, že je po odchytu označíme barevnými kroužky, j vážíme a odebíráme jim krev, což se jim samozřejmě moc nelíbí. Po této zkušenosti pak ptác reagují jinak a někteří si nás zjevně i zapamatují. Jakmile se k takovýmto jedincům přiblí zpívat, schovají se a dělají, že tam nejsou. Těžko je pak můžete studovat nebo jim zkontro abyste věděli, kterého samce nahráváte. Individuální akustický monitoring nám však umožňuj zpívající z úkrytu určit zpětně podle nahrávky,“ vysvětlila Tereza Petrusková. Upozornila se rozpoznávat ptačí jedince podle jejich hlasu je zpočátku velmi obtížné a časově náročné potřeba zpěv daného druhu důkladně zanalyzovat a zorientovat se v něm. Tato počáteční inve vyplatí u dlouhodobých výzkumů druhů v nepřehledném prostředí, kde je těžké odečítat krouž sledování ohrožených druhů citlivých na odchyt. Pozorováním lindušek lesních na úpatí Brd tráví tým Terezy Petruskové už čtvrtý rok. Během otevřela řada dalších témat, jimiž se výzkumníci zabývají. Sledují tak, jak se proměňuje z kteří se vrátili na místo po zimě, jak mláďata přejímají zpěvy svých rodičů apod. První vý už byly publikovány a další publikační výstupy se postupně připravují. Aby však ze svých p vyvodit nějaké obecné závěry platné nejen pro populaci jednoho konkrétního ptačího druhu n potřebují získat ještě větší množství dat, proto je čeká ještě dlouhá a pečlivá práce v te následných analýzách nahrávek a pokusů.