Na Právnické fakultě se diskutovalo o listopadu 1989 jako o trvalé výzvě ****************************************************************************************** * Na Právnické fakultě se diskutovalo o listopadu 1989 jako o trvalé výzvě ****************************************************************************************** Při příležitosti dvacátého pátého výročí sametové revoluce se v sobotu 15. listopadu na Pr UK uskutečnila diskuse Listopad 1989 – Trvalá výzva. Uspořádaly ji společně Univerzita Kar českých právníků Všehrd a Úřad vlády ČR. Nejen před studenty, ale i před vyslanci, velvyslanci a televizními kamerami, vystoupil re Tomáš Zima, který celou událost zahájil svým projevem. Svou řeč dále přednesli děkan Právn prof. Jan Kuklík a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstb ani studentský mluvčí Listopadu 1989 Martin Klíma, novinářka a bývalá redaktorka Rádia Svo Rakušanová či další dříve politicky činné osobnosti jako bývalý poslanec a čelný představi fóra v letech 1989–1991 Petr Kučera a bývalý disident a senátor, předseda vlády České repu 1990–1992, Petr Pithart. Pozvání přijal také předseda vlády Bohuslav Sobotka, který se cho projevu. Celou diskusi moderoval Jan Pokorný z Českého rozhlasu. Všichni hosté mluvili především o svých vlastních zážitcích a pocitech z listopadu 1989. V Bohuslava Sobotky však nešly přeslechnout ani odkazy k současné situaci. Lída Rakušanová se zmínila o roli médií během protestů. Nikdo ze současné generace student asi nedovedl představit, jak by se cítil, kdyby ho v televizních záběrech z demonstrací za rozvraceče republiky. Zásadní byl podle ní moment, kdy reportéři přestali dění komentovat začalo se vysílat jen to, co se doopravdy dělo. I když se celá akce konala při příležitosti výročí 17. listopadu 1989, studenty zajímaly n na současné tuzemské a zahraniční problémy. Hovořilo se tak například i o způsobech vyjadř Miloše Zemana v porovnání s jinými hlavami státu ve světě. Snad nejvášnivější reakci Petra Pitharta vyvolala otázka studentky, která se ptala na to, sametové revoluci zakázána komunistická strana. „Znáte nějakou proceduru, na jejímž základ takového provést? Tehdy žádná neexistovala. Politickou stranu zkrátka nešlo zrušit. Dnes j situace jiná, ale musíte vzít v potaz, že jen na Ústavní soud jsme čekali deset let. Oprav nějakou ústavní úpravu, která by obsahovala takovou proceduru, ale žádnou jsme nenašli. Ha vykřiknout z okna Hradu, že komunistickou stranu zakazuje. Dovedete si však nejspíš předst působilo,“ podotkl Petr Pithart. Listopadové události roku 1989 významně ovlivnily naše životy, přestože si to možná mnozí neuvědomují a státní svátek vnímají jen jako den, kdy nemusejí do práce či školy. My, co j revoluci nezažili, vše sledujeme jen jako ozvěny minulosti z televizních obrazovek. Je pro si, že státní svátek 17. listopadu tu není jen od toho, abychom získali jeden den volna na by nám připomínat naši historii. Jak na diskuzi o listopadu 1989 řekl děkan Právnické faku Kuklík: „Ten, kdo nezná nebo se nezajímá o svou minulost, tomu hrozí, že ji bude muset zno