Nastupujete do funkce poté, co byla Grantová agentura ČR letos na jaře vědeckou veřejností kritizována. Byla podle vás kritika oprávněná? Především se nám vyčítalo, že jsme dostatečně nezvládli komunikaci. V této obecnosti se ta nebudu. Ano, na komunikaci je vždy co zlepšovat, hledat vhodnější způsoby a formy. Podle m nešlo o manažerské selhání, možná jsme jen dostatečně nereflektovali tehdejší naladění ve badatelské komunity. Uvedu příklad: měli jsme zájem omezit příliv velmi nekvalitních návrh návrhů opakovaně vstupujících do soutěží bez respektování doporučení a podnětů odborných h orgánů GA ČR, často projekty, jak se říká, podané jen do počtu. Inspirovali jsme se přitom ERC. Oznámení asi nebylo optimálně formulováno a vyvolalo dojem, že GA ČR chce ze soutěží vyloučit 30 % navrhovatelů projektů, údajně proto, aby si zvýšila úspěšnost. O žádných 30 vznikl požár, který se nedařilo uhasit. A tak jste tyto projekty zavedli v pilotním režimu. Jaký byl nakonec výsledek? Ano, po řadě konzultací s vědeckou radou GA ČR jsme kategorii velmi nekvalitních návrhů pr hantýrce se jim říká projekty typu Cn, zavedli v pilotním provozu. Výsledkem bylo 1 % pane označených projektů. Soudí se, že tento bolestivý příběh měl za následek menší počet podan zato návrhů kvalitnějších. Ještě k tomu jednomu procentu: přílišná administrativa s přesně atributy nekvalitního projektu, které požadovala vědecká rada GA ČR, řadu panelistů odradi víceméně soustředili jen na mimořádně křiklavé případy. Vědecká rada GA ČR nám doporučila, abychom pro příští soutěž přešli z pilotního do ostrého Tedy aby navrhovatel projektu označeného Cn neměl možnost v dalším soutěžním roce aplikova diskuzích jsme se nakonec rozhodli administrativu spojenou s odůvodňováním kategorie Cn zj ještě jednou, opět v pilotním provozu, vhodnost tohoto přístupu ověřit. Osobně jsem si vza ještě jedno ponaučení: o ERC již v souvislosti s GA ČR nemluvím. Pochopil jsem, že toto vě irituje. Ano, samozřejmě, postavení, zázemí, úroveň či finance jsou pro obě agentury diame Pozoruhodné však je, že mnozí kolegové, zejména ti, kteří s ERC mají osobní zkušenost, při s radou: „A proč to neuděláte jako v ERC?“ Mají na mysli zákaz pro členy panelu podávat návrhy projektů? Například. V ERC, pokud jsem dobře informován, se zpravidla panely ob rok střídají. Paneli návrh projektu podat nesmí, ale v dalším roce, kdy ve službě není, si v případě zájmu návr Přiznám se, že na začátku mého působení v GA ČR jsem se přikláněl k tomu, že by z důvodů s klientelismu apod. bylo nejlepší panelistům podávání návrhů projektů neumožnit. Prostě pří vyřešit tím, že by nenastaly. Pak jsem začal jezdit do zahraničí na nejrůznější setkání př grantových agentur a od zkušených kolegů se mi dostalo důrazného upozornění: nedělejte to, získáte druhou ligu. Dnes je situace taková, že s výjimkou předsedy a místopředsedy panelu mají možnost návrh projektu podat. A nemohou přitom zneužít svého postavení? Máme proti tomu pojistky. Návrhy projektů panelistů jsou ještě speciálně posuzovány nezávi odborníkem, jehož úlohou je vyjádřit se také k tomu, zda umístění navrhovatele-panelisty v není neadekvátně vysoké. Panelový systém má v sobě takových pojistek zabudováno více, aby klientelismu nedařilo. Říkávám, že panelisté se v dobrém slova smyslu vzájemně hlídají a ž nepřipustili. Právě oni garantují expertní posuzování obsahu návrhů projektů. Role panelis nesmí spočívat v jakkoli mechanickém přístupu k hodnocení projektů. Posuzují kvalitu, ne ř nebo pouze kvantitativní údaje. Toto je obzvlášť důležité při interpretaci zahraničních po prostudování textů a seznámení se s uvedenými klady i zápory je naprosto nezbytné. Úspěšnost v grantových soutěžích GA ČR je poměrně nízká. Existuje vhodná terapie vedoucí k Souhlasím, že úspěšnost opravdu není vysoká. V posledním roce ve standardních grantech 17, mívali 22–23 %. Ve hře jsou ale tři hlavní parametry: rozpočet – ten je přidělen vládou; p projektů – ten samozřejmě agentura ovlivnit nemůže; výše požadovaných prostředků na řešení Poslední parametr regulovat lze, ale za cenu restriktivních opatření, která jsou vědeckou pochopitelně kritizována. Uvedu příklad: pro soutěže se zahájením řešení v roce 2015 bylo které znamenalo, že do způsobilých nákladů – s výjimkou doplňkových (režijních) nákladů – náklady na pořízení, opravu a údržbu přístrojů a zařízení z oblasti informační a komunikač technologií včetně výpočetní techniky. Teoretičtí chemici se vzápětí oproti jejich experim kolegům cítili poškozeni. A podobných situací bylo více. Pro návrhy projektů pro rok 2015 od takto striktního zákazu ustoupit. I tak ale budeme trvat na podrobném zdůvodnění nezbyt či onoho zařízení v přímém vztahu k projektu a zdůvodnění nutného nákupu pro splnění cílů. Nakolik se na nízké úspěšnosti podepsala povinnost plánovat mzdy? To, že mzdy jsou příčinou nízké úspěšnosti, je rozšířený názor. Málo se ví, že na základě rozpočet GA ČR v minulosti dvakrát významně posílen s tím, že peníze budou užity na možné druhé straně nikde není řečeno, že mzdy nemohou být kofinancovány z jiných zdrojů. Ve skutečnosti však možnost kofinancování využilo zhruba jen zhruba 1 % uchazečů. Naše osv nejsou primární příčinou poklesu úspěšnosti, ale že jde zejména o podstatný nárůst nákladů projekt, nebyla účinná. Při neformálních rozhovorech se děkani i ředitelé ústavů bránili t plánování mezd možné, musí toho pro svoji instituci přece využít. Zajímavé je, že v Německu i v dalších zemích by profesora či vědeckého pracovníka, který p svého zaměstnavatele, nenapadlo plánovat mzdu pro sebe. Potřebuje finanční prostředky pro studenty, případně na pořízení materiálu, cestování apod. Po projednání s vědeckou radou a se pro příští období jeví požadovat finanční spoluúčast jako nutnost. Ta bude menší, přípa mladších pracovníků, spoluúčast ale budeme požadovat u těch, kteří jsou tak jako tak z jin financováni. Hlad po grantových prostředcích asi bude vždycky… Osobně si myslím, že bude především potřeba řešit diskrepanci mezi institucionálním a účel financováním. Na řešení takového problému však GA ČR sama nestačí. Velmi často jsou granto totiž chápány jako nástroj k zaplňování mezer v institucionálním financování. Bylo by, sou kdyby rutinnější – tím neříkám špatný, nýbrž kvalitní, standardní – výzkum mohl být převáž z institucionálních prostředků organizací, které se tak jako tak primárně nebo z velké čás zabývají. Granty by pak mohly sloužit spíše pro podporu konkrétních projektů přinášejících origináln realizace vyžaduje prostředky nad rámec prostředků dostupných v instituci. Zavést určitý h kdy by vedle grantů mohly instituce v nepříliš administrativně náročné soutěži získat pení vymezené dlouhodobější výzkumné programy garantující určitou stabilitu a koncepčnost, tako považoval za dobré řešení. Samozřejmě neříkám nic objevného, do určité míry tuto funkci pl záměry, někdy se mluvívá o kontraktovém financování. Uvažujete, podobně jako některé evropské grantové agentury, o stanovení jednotného finančn všechny návrhy grantů? Zatím se tímto směrem neubíráme, univerzální číselnou hodnotu při takové variabilitě vědní stanovit neumíme. Požadované finanční prostředky jsou pochopitelně závislé na velikosti tý složení, na studované problematice a také na předpokládaných výstupech z řešení projektu. musí zahrnovat úměrné nároky na finance. V letošním hodnoticím procesu měly panely za povi soustředit se s velkou pozorností na návrhy s nadprůměrnými finančními nároky. Nejde tady částku, jde o korektní zdůvodnění nákladů. I pro příští rok bude na tento aspekt kladen ve zvažujeme přístup, kdy by nadprůměrně drahé návrhy byly podrobeny ekonomickému auditu – os kontrolní rada GA ČR uložila.Role panelistů nespočívá a nesmí spočívat v jakkoli mec k hodnocení projektů. Posuzují kvalitu, ne řetězce písmenek nebo pouze kvantitativní údaje prof. Ivan Netuka
Vědci si často stěžují, že po nich požadujete, aby už do návrhu projektu uvedli, kolik výs druhu vyprodukují. Přitom jde o věc, kterou nemohou vědět. Budete v tomto něco měnit? Pozor, toto není požadavek vycházející z GA ČR, ale povinná položka požadovaná Centrální e (CEP). Předchozí předseda GA ČR před několika měsíci na otázku uvádění počtu jednotlivých upozornil dopisem předsedu RVVI. Odpověď jasně říká, že je třeba pro CEP tuto položku o př počtech vyžadovat. Věřím ale, že většina vědců – podobně jako předsednictvo GA ČR – chápe, že jde o odhad pře výsledků a že to budou nikoli úředníci, ale vědci, kteří při hodnocení budou umět s údaji na základě věcného posouzení a na základě zvyklostí v daném oboru. Hodnocení vědy nelze se aritmetických formulí. Ano, s touto neměřitelností vědecké práce není úplně lehké žít. Ces a jen přes expertní posouzení. Platí to mimo jiné pro široce diskutovaný problém, kolika p výsledek dedikovat. Letos byla poprvé vyhlášena soutěž juniorských projektů. Připravujete v nich nějaké úpravy Ano, úpravy připravujeme. Po projednání s vědeckou radou GA ČR jsme vládě předložili návrh podmínek ze strany navrhovatelů juniorských projektu. V návrhu mizí hranice 35 let, podmín od získání Ph.D. přitom zůstává stejně jako prodloužení lhůty o dobu strávenou na mateřské dovolené. Navrhujeme, aby za stáž bylo možné uznávat získání akademického titulu Ph.D. v zahraničí a bylo možné šestiměsíční stáž absolvovat ve dvou částech. Pro zahraniční pracovníky je form upřesněna. Výjimky by mělo předsednictvo mít možnost udělovat při mimořádně závažných zdra rodinných situacích. Vědecká rada GA ČR, která typ juniorské soutěže s pečlivým odůvodnění značné části připravila, považovala ústup od požadavků zahraniční stáže za zásadně nemožný Přesto jste ale připomínky alespoň části vědců zohlednili. Bude možné od vás takový vstříc dále očekávat? Snažíme se o něj, ale je to složité. V oboru, za který již šestý rok zodpovídám, to jsou v přírodě, mám deset panelů a v nich více než 110 vědců. Snažil jsem se na panelech vždy vys otevřeně a o problémech bez přehnané diplomacie diskutovat. Bohužel často výpovědi, teď ne od panelistů, mají často charakter implikace: mně (nám) to nevyhovuje, tudíž je to špatně. kritiku doprovázenou řadou zajímavých, ale mnohdy proti sobě jdoucích podnětů a námitek. J juniorským grantům a přál by si v masovém měřítku postdoktorské granty, jiný by vítal proj excelence, další potřebuje pro svou práci prostředky pro doktorandy, jiný laboratorní zaří investice, jiný výpočetní techniku. A mohl bych pokračovat. Jiná je situace na univerzitách, jiná v ústavech Akademie věd ČR, jiná ve výzkumných insti typu. Samozřejmě hodně komunikuji s kolegy z vysokých škol, nejen z matfyzu, s kolegy z Ak jsem pravidelně konfrontován s názory Akademického sněmu, užitečné diskuze vedeme s kolegy rady či na radách ústavů AV ČR. Člověk tak získá velké množství názorů, nápadů, doporučení najít společného jmenovatele prakticky není možné. Velice bychom stáli o to, aby představi hráčů na poli základního výzkumu, mám na mysli zejména RVVI, AV ČR, Konferenci rektorů, Ra prezentovali za své instituce nikoli individuální podněty, ale převažující, převládající n diskuzi dospěli k realistickým závěrům, jak jít dál. Samozřejmě pro předsednictvo budou dů nově jmenované vědecké rady GA ČR.Osobně jsem si vzal pro sebe ještě jedno ponaučení: o E souvislosti s GA ČR nemluvím. Pochopil jsem, že toto vědeckou veřejnost irituje.