Kouzelných deset tisíc kroků ke zdravému a dlouhému životu ****************************************************************************************** * Kouzelných deset tisíc kroků ke zdravému a dlouhému životu ****************************************************************************************** Choďte, choďte, choďte. Toto doporučení pro nás mají odborníci, kteří se zaměřují na zdrav A naléhavější je to obzvlášť teď, v době, kdy Česká republika čelí stárnutí populace, lidé svého času sedavým zaměstnáním a místo toho, aby vyrazili do práce pěšky nebo na kole, sed vystoupí z něj až před kanceláří. „Dnes už nemůžeme hovořit o tom, že by naše společnost v životní styl, upadla do pasivity,“ podotýká Mgr. Jiří Baláš, Ph.D., z Fakulty tělesné vých [ URL "http://www.ftvs.cuni.cz/"] , který se na tuto problematiku specializuje. Zvláště alarmující je podle něj tato situace u dětí. Právě v mládí si totiž člověk postupn pohybové dovednosti a návyky, které s sebou nese i do dospělosti. Dítě, jež odmalička prav bude vyhledávat podobné aktivity pravděpodobně po celý život. Sportujících teenagerů však „Výzkumy, které se provádějí u nás na fakultě i v zahraničí, ukazují, že v průběhu dospívá pohybová aktivita jedinců. Děti dnes už po škole nehrají fotbal nebo na schovávanou, tato v podstatě vymizela. Malé děti se věnují spontánním aktivitám dvě až tři hodiny týdně, jak jich však ubývá. Pokles pohybových aktivit dětí ve věku mezi deseti až osmnácti lety je ud až do šedesáti procent. Osmnáctiletí se věnují pohybu v průměru hodinu až hodinu a půl týd by to však mělo být pětkrát týdně alespoň půl hodiny, “ podotkl Jiří Baláš, který na FTVS koordinátor výzkumů, které se věnují tématu aktivního životního stylu, a je hlavním řešite vysokoškolského výzkumu Biomedicínské determinanty aktivního životního stylu. Jakmile se člověk nenaučí pravidelně sportovat už během dětství a dospívání, cestu k těmto podle odborníků pravděpodobně už nenajde. A ve stáří se pak začnou hlásit závažné důsledky pohybová aktivita a nízká zdatnost jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku civilizačních c sníženou soběstačností. Jakmile se lidé ve vyšším věku nebudou udržovat, budou mít problém o sebe, sníží se jim schopnost udržet rovnováhu, což vede k pádům a nebezpečným zraněním, až fatální následky,“ podotkl doktor Baláš. Univerzální návod k tomu, jak se udržet v kondici, nelze dát. Vždy se to odvíjí nejen od c lidského těla, ale také od toho, jak aktivní je jedinec ve svém zaměstnání. „Člověk, který na stavbě, potřebuje spíše odpočívat nebo kompenzovat pracovní zátěž. Lidé, kteří jsou cel a sedí na židli, by měli pohybové aktivity vyhledávat, v mírné intenzitě je ideální zhruba pětkrát týdně, případně třikrát týdně třicet minut aktivit ve vyšších intenzitách. To je ú vzorec, který se doporučuje. Optimálně by se měl člověk rovnoměrně věnovat vytrvalostním ( aktivitám, kdy se zapojuje kardiovaskulární systém, pak aktivitám, které rozvíjejí sílu – má dnešní populace především horní polovinu těla ve velmi špatném stavu. Doporučuje se tak flexibilitu, koordinačně náročné aktivity a rovnováhu,“ vysvětlil doktor Baláš. Ideální aktivitou pro udržování kondice – zvláště pro lidi ve vyšším věku – je chůze. Pro je to nejpřirozenější způsob pohybu. „Výzkumy ukazují, že pokud jsou senioři schopni ujít denně, mohou tak nejen významně redukovat množství tělesného tuku, ale také podpořit nárůs Přitom úbytek svalové hmoty je velkým problémem starších lidí, chůze to ale může zastavit upozornil. A právě s tím, jak tuzemská populace stárne, je téma zachování kondice a péče o důležitější a sledovanější oblastí, a to nejenom na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.