Historický sociolog Maslowski sleduje proměny elit národa napříč staletími ****************************************************************************************** * Historický sociolog Nicolas Maslowski sleduje proměny elit národa napříč staletími ****************************************************************************************** O tom, kdo se dostane mezi elitu národa, nemusejí rozhodovat jenom samotné činy člověka, a jak, kde a zda vůbec se o něm píše. Jakým způsobem byl v průběhu 19. a 20. století konstru národních elit na území dnešní České republiky a Slovenska a jakým způsobem se pak odrážel v kolektivní paměti Čechů a Slováků, sleduje projekt Mgr. Nicolase Maslowského, DEA, Ph.D. humanitních studií UK [ URL "http://fhs.cuni.cz/"] . Na obdobných analýzách pracují i jeho dalších evropských státech a nyní společně usilují o získání finanční podpory pro výzkum o Při svém studiu pracuje tým Nicolase Maslowského se slovníkovými publikacemi, které vycház území od druhé poloviny 19. století až do současnosti. Zajímá je to, o jakých osobnostech se v knihách píše, i to, jaká kritéria musely elity splňovat, aby se do seznamů vůbec dost „Se vznikem národních států začaly být některé osobnosti velmi uznávané, jejich životy stu zapsány obvykle dle abecedního pořádku do tzv. prosopografických publikací. Je to podobné ve středověku zapisovaly životy svatých jako vzor ctnosti. Cílem bylo naznačit lidem, jaké důležité, a ovlivnit tak život celé společnosti. Když vznikly moderní národy a národní stá si podobným způsobem takové svoje světské ‚svaté‘ – popisují jejich život, některé element zdůrazňují, jiné neberou v potaz,“ upozornil historický sociolog Maslowski. S tím, jak se v průběhu věků národ vyvíjí, proměňují se i tyto seznamy a obsah vydávaných publikací. „Sto padesát let staré seznamy osobností nebudou stejné jako ty, které vyšly dn některá jména a u těch, která se nezmění, se promění argumentace toho, proč jsou v publika podotkl. A právě tyto proměny tým doktora Maslowského sleduje. Vybral si k tomu 16 publikací, které různých historických etapách. Nejstarším materiálem, jímž se zabývá, je Slovník naučný Fra Riegera z 60. let 19. století, mezi ty nejmladší patří Biografický slovník českých zemí a lexikón Slovenska, oba z roku 2013. Z doby po pádu železné opony, příchodu svobody tisku a technologií se vědci snaží soustředit pouze na publikace, které vycházejí na univerzitách české nebo slovenské akademie věd. „Musíme brát v potaz důvěryhodnost publikací. Dnes vych osobností, kam se dostane každý, kdo zaplatí určitou částku. Takovými publikacemi se nezab doktor Maslowski. Výzkum je dnes zhruba v polovině, proto je ještě brzy na předkládání nějakých obsáhlých zá se již z průběžných analýz začínají ukazovat některé zajímavosti. „Pohled na všechny osobn Každý den, s každou publikací se mění minulost. Jsou osobnosti, které nemohou být vymazány je nepředstavitelné. Z některých slovníků velkých osobností ale třeba zmizel Tomáš Garrigu současných publikacích je zase patrné to, že narůstá uznání lidí, kteří utrpěli v předchoz si všímaly i prvorepublikové slovníky, bylo to ale téměř zanedbatelné množství. Kolem roku začínají tito lidé nabývat významnou část slovníků,“ upozornil vědec. Je možná zarážející, že výzkum takového zaměření vede badatel, který má francouzsko-polské vyrůstal ve Francii. Výzkumu to však podle něj nevadí. „V České republice žiji již patnáct se jazyk, integroval jsem se. To, že nejsem rodilý Čech, má svoje výhody i nevýhody. Tento může vést jenom člověk, který dobře zná Českou republiku a Slovensko, bez důkladné znalost dělat nedá. Ovšem na druhou stranu může mít člověk, který se v místě narodil, vžité určité dokážu udržet větší odstup od tématu a to je výhoda,“ podotkl. Celý výzkumný projekt vznikl na popud maďarského sociologa Viktora Karádyho, který upozorň analýzy zaměřené na elity národů některým evropským státům chybějí. Obdobné studie jako v proto vznikají třeba i v Estonsku, Irsku nebo Portugalsku. Mezinárodní tým nyní také spole získání evropského grantu, který by jim umožnil přichystat komparativní publikace a vědeck věnující se tématu kolektivní paměti a konstrukci národních elit. Tématu kolektivní paměti se Nicolas Maslowski věnuje dlouhodobě. Je také členem univerzitn collectivememory.fsv.cuni.cz/CVKP-1.html"] , společného vědeckého pracoviště Fakulty sociá UK. Na začátku příštího roku vyjde v Nakladatelství Karolinum [ URL "http://www.cupress.cu otázkám, kterou doktor Nicolas Maslowski připravil k vydání spolu s docentem Jiřím Šubrtem