Plameny i čtyřkolky. Brdy budou po odchodu armády potřebovat zvláštní péči ****************************************************************************************** * Do CHKO s plameny i čtyřkolkami. Brdy budou po odchodu armády potřebovat zvláštní péči ****************************************************************************************** Mohlo by se zdát, že armádní cvičení s těžkou technikou a municí bude jenom ničit. Ve voje v Brdech však paradoxně došlo k naprosto opačnému účinku. V některých místech tam vznikly tak výjimečné ekosystémy bohaté na vzácné druhy, že odborníci volají po jejich zvláštní oc prezident ČR rozhodnutí Parlamentu ČR o zrušení vojenského prostoru, které v lednu padlo, příštím roce by měla v této lokalitě vzniknout chráněná krajinná oblast. Na plánu péče o n RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK [ URL "https://www.natur.cuni.cz Vojenský prostor mezi Příbramí, Rokycanami, Hořovicemi a Rožmitálem pod Třemšínem vznikl v letech minulého století, kdy měl sloužit jako bezpečné území pro výcvik armády. Využíván b světové války pro potřeby wehrmachtu a pak především v době studené války. Poté, co v Česk k profesionalizaci armády a stavy vojsk se výrazně snížily, se však ukázalo, že vlastnit t prostory ozbrojené složky nepotřebují. Posledních několik let se proto debatovalo o zrušen újezdu Brdy. A dnes se zdá, že k tomu skutečně dojde. V polovině prosince Poslanecká sněmo podpořila zákon o jeho zrušení, její rozhodnutí pak podpořili i senátoři. Pokud listinu po na začátku roku 2016 se přírodně rozmanitá rozsáhlá krajina na jihozápad od Prahy přemění újezdu v chráněnou krajinnou oblast. „Je několik důvodů, proč pečovat o tuto oblast. To nejcennější na Brdech a to, co si zaslo ochranu, je samotná krajina. Jedná se o 260 kilometrů čtverečních, kde stojí jen několik h vojenských objektů a žije tu asi 30 obyvatel. Stačí třicet minut jízdy autem z Prahy a naj v úplně opuštěném prostoru, kde nepotkáte civilizaci. To je ve střední Evropě něco naprost Více než 90 procent krajiny pokrývají druhově sice nijak zvláštní hospodářské lesy, mimořá však to, že tvoří nejkompaktnější lesnatý celek ve vnitrozemí celé České republiky. Rozloh devizou pro diverzitu – čím větší plocha, tím větší množství organismů. Je to také vhodné živočichy, kteří potřebují větší plochy: rys, jelen, čáp černý, datel černý, výr velký, sý opravdu velké a stabilní populace celé řady lesních druhů,“ vysvětlil Ondřej Sedláček a po rysa v této krajině zaznamenaly dokonce už i armádní bezpečnostní kamery. Jako velký milovník Brd a spoluautor plánu péče o tuto oblast však upozorňuje především na bez lesních porostů, která se v krajině podařilo zachovat paradoxně díky poněkud destrukti armády. Když lokalita připadla vojsku a vesnice, jež ležely ve vytyčeném území, byly srovn ozbrojené složky měly prostor pro cvičení, došlo vlastně k zakonzervování hospodářské kraj vypadala před sto lety. Armáda totiž dbala na to, aby místa, která se jí hodila, nezarůsta „V místech někdejších vesnic, např. Kolvín, Padrť, Zadní a Přední Záběhlá nebo Hrachoviště vidět stopy hospodaření – pozorovat tam můžeme bývalé pastviny nebo ovocné sady. Zachovala česká krajina, jak vypadala, než se začaly odvodňovat louky, což ve druhé polovině 20. sto všechny druhy mokřadních rostlin i dalších, na ně vázaných organismů. Nikdy tam neproběhla a hnojení, což dnes patří k největším plošným problémům krajiny. Nejen biologa tak musí uh že na těchto loukách v porovnání s jinými žije obrovské množství živočichů od bezobratlých upozornil Ondřej Sedláček. Vůbec nejpozoruhodnějším přírodním bohatstvím, které se ukrývá ve vojenském újezdu, jsou h oblastech dopadů střel, kam ani vědci kvůli bezpečnostnímu riziku dnes pořádně nemohou vst však, že právě v těchto místech vznikají po zásazích munice rašeliniště podobná těm na Šum připomínající norské tundry, ve kterých žijí vzácné rostlinné a živočišné organismy. Odborníci si už nějakou dobu lámou hlavu nad tím, jak po odchodu armády co nejlépe simulov podmínky, aby tento výjimečný úkaz vyvolaný činností člověka z krajiny nevymizel. Potíž je i v tom, že až do konce roku 2017 se podle dosud zveřejněných plánů ministerstva obrany bu oblasti čistit od nahromaděné munice. „To znamená, že tato místa budou stále nepřístupná a moct nic dělat, takže začnou zarůstat,“ obává se Ondřej Sedláček. Návrhy na to, jak taková území spravovat, i kdyby na ně odborníci mohli vstoupit, však tak snadné prosadit. Jsou totiž na první pohled poněkud kontroverzní. Hovoří se totiž o tom, ž vytipované lokality mohly cíleně vypalovat nebo by se do nich mohli záměrně pouštět fanouš čtyřkolek. Právě tyto činnosti nejvíce připomínají pohyby a činnost armády. „Oheň byl vždycky součástí krajiny, potlačili jsme to až v posledních stoletích. I když te péče není složitý ani příliš nákladný, myslím, že systém ochrany přírody v České republice není nastaven. Pochybuji, že se to někomu podaří prosadit. Obávám se, že to v Brdech skonč vyhlášením chráněné krajinné oblasti a pak se to nechá ležet ladem. Našimi hlavními úkoly bojovat za prosazení stavební uzávěry a netradičních způsobů hospodaření,“ podotkl Ondřej „My už teď nedokážeme nastolit to, co v krajině bylo před tím, než se proměnila ve vojensk změna v ní ale vyvolala něco mimořádného a byla by velká škoda o to teď přijít. Jestli se náležitě pečovat, fenomény, kvůli kterým se CHKO bude vyhlašovat, do dvaceti let zaniknou,