Zemřel Mons. doc. PhDr. ThDr. Karel Vrána ****************************************************************************************** * Zemřel Mons. doc. PhDr. ThDr. Karel Vrána ****************************************************************************************** Narodil se 24. 8. 1925 v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Po absolvování Klasického gymnázia Praze byl jako seminarista královéhradecké diecéze vyslán do Říma, kde na Papežské Laterán absolvoval filosofická a teologická studia, která završil licenciátem teologie. V r. 1950 na kněze. Protože komunistický režim nedovoloval těm, kdo studovali v zahraničí, návrat do Karel Vrána v Itálii. V roce 1951 se stal zakládajícím členem české Křesťanské akademie – zvolen jejím sekretářem a předsedou), v roce 1958 spoluzaložil významný exilový teologický Při pastorační praxi v diecézi Bressanone Bolzano (1951-55) pokračoval ve studiích teologi (1954-55). V l. 1955-77 byl profesorem filosofie v diecézním semináři v Beneventu, přičemž na teologické fakultě v Salzburgu promován doktorem teologie (s disertací o české středově Magister Stephanus de Palecz – Vita, opera, ecclesiologia) a v r. 1963 na Papežské Laterán doktorem filosofie (s disertací La costituzione ontica degli organismi nel pensiero di H. Od 60. let se podílel na spoluvytváření kulturně náboženských pořadů českého vysílání rozh Radio Vaticana, Svobodná Evropa, Deutsche Welle, Deutschlandfunk. V l. 1974-80 byl Vrána h profesorem na univerzitě v Neapoli, 1978-1992 pak rektorem československé papežské koleje v Římě, kde také v l. 1980-81 a 1984-92 přednášel filosofii na filosofické fakultě Papežsk univerzity. V r. 1967 byl Pavlem VI. jmenován monsignorem, v r. 1980 byl Janem Pavlem II j Od r. 1991 se Vrána ujal přednášek filosofie na Katolické teologické fakultě Univerzity Ka kde působil – s krátkou přestávkou – až do své smrti. V r. 1992 se přestěhoval zpět do své věnoval rozsáhlé přednáškové činnosti na různých místech země a péči o českou křesťanskou o ediční činnost. Přestože byl v Římě řádným profesorem, byl po svém návratu nucen opět se Ačkoli o to nové vedení fakulty usilovalo, profesury vzhledem ke ztrátě příslušných akredi nedosáhl. Až do posledních chvil přednášel, publikoval, povzbuzoval a dodával naději. Filosofické dílo Karla Vrány je zakotveno v tradici kritického a otevřeného tomismu (J. Ma Gilson, J. Pieper), obohaceného o fenomenologickou ontologii (A. Pfänder, D. von Hildebran Martius, E. Stein, J. Seifert, E. Coreth), podněty dialogického personalismu (M. Buber, F. F. Ebner, G. Marcel, R. Guardini) a české i zahraniční krásné literatury. Z hlediska obsah filosofickou reflexi rozčlenit do tří okruhů: vztah přírodních věd a filosofie, zejména pr vzniku organického života, vývoje organismů, nahodilost a finalita v biosféře, kosmogeneze Chardin) a ontologická dějinnost světa; filosofická antropologie spojující kritický tomism personalismem; filosoficko-teologická interpretace kultury, zejména literatury, jakožto vý poutnické a adventní povaze člověka. Dialogický personalismus prostupuje veškerá Vránova d jeho vlastní život. Tento stručný životopis ani žádný jiný text ovšem nemůže vystihnout hloubku toho, o kom je proto, že – jak by jistě připomněl – žádný člověk nemůže být „vystižen“ a vždy pro nás zůs obdivu a lásky hodným tajemstvím, ale i proto, že Mons. Karel Vrána byl (abych tak řekl) č povedl. Byl mužem, který přitakával celému bytí jako již dobrému a který choval naději, že ustavená v napětí mezi již ano a ještě ne – je směřováním ke vždy větší plnosti v trojjedi nám přichází. Jak aktivní tato naděje byla, tj. s jakým nasazením pomáhal všem a všemu kol kdo se s ním setkali. Mons. Karel Vrána zemřel v půli adventu. Je to symbolické – často hovořil o tom, že svou p existenci prožíváme v adventní naději a očekávání. Jdeme, ale přitom zároveň čekáme, až k přijde. Všichni, ať již jsme křesťané či nikoli. Pro otce Karla si Pán již přišel. Vojtěch Novotný