Kvasinky proti rakovině. Spolupráce s Norskem otevírá nové možnosti výzkumu ****************************************************************************************** * Kvasinky jako pomocníci v boji proti rakovině. Spolupráce s Norskem otevírá nové možnost ****************************************************************************************** Rakovina je pro běžného člověka strašákem, pro vědce záhadou a mimořádnou výzvou, o které rozlousknou a obavy jednou provždy lidem odstraní z cesty. V této bitvě na život a na smrt zdánlivě nesouvisející výzkumy, které však mohou vědce přiblížit ke šťastnému konci. Jeden takový objev učinil před pár lety tým profesorky Zdeny Palkové z Přírodovědecké faku "https://www.natur.cuni.cz/fakulta"] , který ve spolupráci se skupinou okolo RNDr. Libuše z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, odhalil, že se kvasinky v mnoha ohledech chova nádorové buňky. V pokračujících studiích se oba týmy nyní snaží přijít na to, jaké mechani těchto kvasinek. Práci vědců může nyní dovést k dalšímu úspěchu i to, že se jim podařilo n Norských fondů spolupráci s kolegy z Osla (Oslo University Hospital), kteří mají k dispozi velmi dobře vybavené pracoviště pro tzv. sekvenace nové generace. Na běžném modelovém organismu, jednobuněčných kvasinkách Saccharomyces cerevisiae, které s třeba i při vaření piva, se týmu profesorky Palkové podařilo zjistit, že kolonie kvasinek primitivní mnohobuněčné organismy a že v rámci těchto kolonií mají jednotlivé kvasinkové b Jejich plnění jiným buňkám prospívá, popřípadě je naopak ovlivní negativně. Studium kolonií laboratorních kmenů kvasinek ukázalo, že buňky ve spodních vrstvách koloni buňky ve vrstvách horních. Nad mechanismy, kterými procesy se to děje a jak jsou regulován vědci lámou hlavu. A to hlavně proto, že právě ty kvasinkové buňky, které se nechají vyživ jsou metabolicky velmi podobné nádorovým buňkám. „Otázka regulačních mechanismů, které by kvasinkových buňkách, podobných buňkám nádorů, mohly uplatňovat, se tak stala velmi atrakt studium,“ podotkla profesorka Palková. Kromě tohoto otazníku se vědci snaží vyřešit i otázku, jakým způsobem jsou v koloniích roz mezi jednotlivé kvasinkové buňky a jaký to má vliv na dlouhodobý vývoj a přežívání celé po Vědci studují kolonie tvořené nejen laboratorními kmeny kvasinek, ale i kmeny přírodními, odlišné vlastnosti. Aby biologové rozlouskli různé záhady chování kvasinkových kolonií, vy průběžně nové techniky. Spolupráce s kolegy z Osla a získání společného grantu Norských fo který pomůže rozšířit metodické zázemí projektu a posunout poznání kvasinkových kolonií ku „V Oslu mají velmi dobré vybavení pro techniky sekvenace nové generace, umožňující sekvena navíc i znalost techniky tzv. imunoprecipitace chromatinu. Díky tomu jsme nyní naplánovali jednotlivých kvasinkových subpopulací vznikajících v koloniích, včetně buněk podobných buň Některé mechanismy, které regulují vývoj jednotlivých subpopulací, by mohly být spojeny s změnami, tedy se změnami chromatinu, jež mohou ovlivnit expresi specifických genů v určitý genomu,“ vysvětlila profesorka Palková. Její výzkumná skupina spolu s týmem doktorky Váchové už také s očekáváním vyhlíží dokončen Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK [ URL "http://www.biocev.eu/"] (BIO se buduje ve Vestci u Prahy. „Pevně věříme, že v prostorách BIOCEV bude velmi dobré přístr především v centrálních servisních laboratořích. V tuto chvíli jsou už zakoupeny některé p např. hmotnostní spektrometr. Další – pro náš projekt naprosto zásadní – je mikroskopické BIOCEV by měl být nový dvoufotonový konfokální mikroskop, což je klíčový přístroj pro naše V současné době využíváme mikroskop Fyziologického ústavu AV ČR, který je ale už hodně sta docela obtížné ho přesvědčit, aby ještě fungoval. Ve Vestci by navíc měl být také některý se kterým se naučí pracovat moji studenti při pobytu na pracovišti v Oslu, což je výborné, teď naučí, budou moci v BIOCEV pro náš výzkum ihned využít,“ upozornila profesorka Palková že efektivitu práce zvýší i propojení laboratoří Přírodovědecké fakulty UK a Mikrobiologic ČR v rámci stejné budovy a také další diskuze s kolegy z příbuzných oborů, kteří se do BIO „Inspirace z ostatních směrů je k nezaplacení,“ řekla s úsměvem. Tuzemští i zahraniční vědci, kteří se věnují nádorové biologii, práci týmů profesorky Palk se zájmem sledují. Jejich objevy by totiž mohly v budoucnu přispět k průlomu v boji s rako