Aby se nezapomnělo. Nové vydání knihy o Hrabalovi dorazilo do knihkupectví ****************************************************************************************** * Aby se nezapomnělo. Nové vydání knihy o Hrabalovi dorazilo do knihkupectví ****************************************************************************************** Nedávno obohatilo pulty knihkupectví nové vydání po mnoho let již zcela rozebrané knihy př romanisty, esejisty a překladatele Jiřího Pelána nazvané Bohumil Hrabal: Pokus o portrét [ www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&id=252604"] . Důkladná syntetic zachycuje Hrabalovo literární dílo v průběhu celých šedesáti let. Autor klade důraz na tem výstavby umělcova díla a zařazuje Bohumila Hrabala do kontextu literatury evropské a světo Přednášíte italskou literaturu – jak jste připadl na myšlenku zpracovat život a dílo Bohum Stojí za tím vaše studia srovnávací literatury u Václava Černého? V seminářích Václava Černého byla česká literatura samozřejmou součástí jakéhokoli hovoru literatuře“ a pro mne je to tak dodnes. Impuls k napsání studie o Hrabalovi byl trojí. Jed byl vyzván, abych uvedl velký, 2000stránkový soubor Hrabalových textů, které se chystalo v nakladatelství Mondadori. Jim šlo o to, aby to napsal někdo, kdo si dovede představit, že italskému publiku. Uvědomil jsem si, že pro tyto souvislosti by bylo záhodno zasadit Hraba evropského literárního kontextu, a to mě velmi lákalo. Hrabal je totiž podle mne s evropsk vývojem dokonale synchronizován. A pak tu byly dva důvody jen zdánlivě vnější. Hrabala jsem pokládal za „svého“ autora. Čet za knihou, tak jak je vydával, a vášnivě jsem vstupoval do všech neformálních debat, které novou knížkou vznikaly. To Hrabalovo psaní jsem prožil s ním a za každou novou knížku jsem Od první chvíle jsem věděl, že je to velký, opravdu „světový“ spisovatel. A pak koncem devadesátých let dokončil Václav Kadlec vydávání Hrabalových Sebraných spisů, vyplynulo, že Hrabal byl ještě lepší spisovatel, než jsme ho znali, a že byl jedinečný – l nesmlouvavý – svědek doby. A že zkrátka toto je pravá chvíle přečíst Hrabala znovu a třeba napsat. Publikace je nabitá fakty. Z jakých materiálů jste při psaní vycházel? Za všechna fakta o Hrabalovi všichni primárně vděčíme Václavu Kadlecovi. Sebral toho tolik akribií, že dnes všichni – včetně mne – můžeme dělat dojem informovaných badatelů. Kniha je spíše syntetickou studií. Dal jste prostor také fantazii, fabulacím či domněnkám? Doufám, že jsem nedal prostor ani fantazii, ani domněnkám. Ve chvíli, kdy jsem psal svůj t že možná až příliš převážily formální analýzy Hrabalova psaní. To určitě nebylo špatně, Hr velký reformátor české prózy, a právě tohle ty analýzy jasně doložily. Ale Hrabal se ve sv dotkl také všech neuralgických okamžiků moderních českých dějin – protektorátu, cikánského vyhnání Němců, padesátých let – a vyprávěl neuvěřitelně sugestivní příběhy. Dokázal hovoři metaforách. Mne zajímaly spíše Hrabalovy tematické volby, případně etický horizont Hrabalo samém počátku kritické reflexe Hrabalova psaní si tyhle otázky kladli třeba Jiří Opelík ne vší skromnosti jsem se pokusil vstoupit do jejich stop. Kniha vychází vlastně již potřetí. První, rozebrané vydání je z roku 2002 a text je také s knihy Kapitoly z francouzské, italské a české literatury, vydané v roce 2007. Jak si vysvě zájem o toto dílo? Nápad vydat knížku znovu měl redaktor nakladatelství Torst Jan Šulc. Jan Šulc se s neuvěři stará o to, aby se na nikoho nezapomnělo. Aby se nezapomnělo na Jana Kameníka, Aloyse Skou Jílovskou, Václava Hraběte, Josefa Topola, Josefa Palivce, Jiřího Weila nebo právě Bohumil Nové vydání mě samozřejmě těší, zvlášť když je tak krásně obrazově vypraveno. Knížka mi op dělala radost, měla ohlas, zvlášť ve Francii a v Itálii se stala jedním ze základních refe podnítila řadu prací o existencialistické inspiraci některých Hrabalových textů. Čtenář získá velmi ucelenou představu o díle Bohumila Hrabala. Existují oblasti Hrabalova v budoucnu rád rozpracoval? Už jsem se o to opakovaně pokusil, rozepsal jsem partie o Hrabalově poezii, o jeho koncepc Evropy“ a o „donkichotismu“ jeho hrdinů. Naposledy jsem zkusil na jednotlivé fáze Hrabalov rétorické kategorie „brevitas“ (styl „pábitelských“ próz) a „amplificatio“ (styl próz memo Setkal jste se s Bohumilem Hrabalem osobně? Líbila by se mu vaše kniha? Ano, asi třikrát. Jednou jsem tlumočil jeho odpovědi na interview, který s ním dělal jeho Sandro Ferri. Ale nepatřil jsem do jeho přátelského okruhu. Tam patřil například můj příte někdejší lektor oddělení italianistiky, který ho vozil do Kerska a vysedával s ním u Zlaté něho jsem taky věděl leccos o tom, jak Hrabal žije. Nejsem si jist, jestli by Hrabal vůbec Nechával ostatní, ať o něm napíší, co uznají za vhodné, sám poslouchal jen několik hlasů: Jankoviče, Kadlece či Kroutvora. Myslím, že mu na názoru druhých příliš nesešlo: měl to sv od pánaboha a snažil se ten úkol splnit. Jak známo, stihl to. Doc. PhDr. Jiří Pelán, Ph.D., vystudoval na FF UK francouzský a italský jazyk a literaturu románských studií FF UK [ URL "http://urs.ff.cuni.cz/"] . Nyní je vedoucím oddělení italia