Muzeum může mít mnoho podob. Svou expozici mají i zuby ****************************************************************************************** * Muzeum může mít mnoho podob. Svou expozici mají i zuby ****************************************************************************************** Budova děkanátu 1. lékařské fakulty UK [ URL "http://www.lf1.cuni.cz"] v době skrývá jeden Stomatologické muzeum profesora Jana Jesenského, jehož škálu exponátů nám mohou závidět od světa. V současnosti slouží muzeum především k vědeckým a studijním účelům, přístupné je a řad veřejnosti. Stomatologické muzeum je prostorově nevelké. V budově děkanátu 1. lékařské fakulty UK v Ka zabírá jen jednu místnost, ovšem množstvím a hlavně charakterem exponátů je naprosto jedin speciální stomatologické muzeum se kromě Prahy nachází ještě v Německu a Holandsku, tak ve sbírky chrupu a lebek jsou však světově unikátní,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Mazánek, Dr muzeum pečuje. U zrodu muzea stál lékař Jan Jesenský (1870–1947), který za svůj život nashromáždil velké stomatologického studijního materiálu. Časem k němu přibylo i několik lebek vybraných k vý ze Sedlecké kostnice či embryologické a histologické preparáty zubů a orofaciálních tkání. poprvé veřejnosti představena v roce 1906 v nově zřízeném zubním ambulatoriu ve Viničné ul Do odborné náplně sbírky významně zasáhla i první světová válka, a to především zdravotním zraněných vojáků. Jan Jesenský se systematicky věnoval léčení válečných poranění obličeje, shromáždil a uspořádal velké množství fotografií, diapozitivů či modelů různých válečných následných defektů tvrdých i měkkých tkání obličeje vzniklých v důsledku poranění střelným Obdivuhodné jsou dochované popisy chirurgických postupů léčby. Sbírka se postupně rozrůstala o další a další exponáty, až bylo rozhodnuto, že jí bude věn muzeum. To bylo slavnostně otevřeno 16. 5. 1928 v 8 hodin během VI. sjezdu slovanských a č přírodozpytců, lékařů a inženýrů. Dalo by se říci, že co exponát, to historický skvost. Velmi cenná je například dokumentace profesora Kostečky z konce 20. let minulého století, který popsal operace předkusu a otevř Výsledky jeho práce jsou dodnes citovány. „Česká stomatochirurgická škola měla za první re díky osobě profesora Kostečky a jeho kolegům ve světě velmi dobré jméno a řada zahraničníc nim toto pracoviště navštívila. Na tuto prestiž jsme pyšní a zároveň bychom tento odkaz ch do budoucnosti,“ říká profesor Mazánek. Problematika stomatologie je v muzeu pojata opravdu celistvě. Jeden panel je věnován techn postupům v oblasti protetiky, další se zaměřují na zubní a čelistní anomálie či poroštěpov Pozoruhodné jsou i sbírky komparativní anatomie lebek a zubů savců, které pocházejí předev doktora Emila Holuba a cestovatele A. V. Friče. Najdeme tu ale překvapivě i exponáty poměr data. Stává se totiž, že muzeu zajímavý exponát věnuje dentista končící svou praxi. „Za zm že zdejší nábytek je původní a byl vyroben podle návrhu Jaromíra Krejcara, který byl zetěm Jesenského,“ popisuje profesor Mazánek. V současné době probíhá katalogizace exponátů a vzniknout by měla i brožura, jež by muzeum představila odborné i laické veřejnosti. Stejně jako Anatomické muzeum [ URL "http://iforu IFORUM-15720.html"] , ani Stomatologické muzeum nemá svého kustoda. O muzeum se převážně v čase kromě profesora Mazánka starají profesor Václav Seichert, doktor Zdeněk Hrubý a docen současný přednosta stomatologické kliniky. Expozice slouží především odborníkům k vědeckým účelům, studenti lékařství zde nacházejí p jak vznikl a vyvíjel se obor stomatologie. Veřejnosti se pravidelně zpřístupňuje v rámci d dveří 1. lékařské fakulty, který se koná druhou lednovou sobotu, letos poprvé sem mohli ná i během Pražské muzejní noci. Profesor Mazánek je ale ochoten provést po muzeu každého, kd problematikou velký zájem. „Činím tak z toho důvodu, že odborníkem se člověk stane, když h kapacitou se stane až ve chvíli, kdy zná historii svého oboru,“ dodává.