Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace hodnotí nová publikace ****************************************************************************************** * Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace hodnotí nová publikace ****************************************************************************************** Dnešní svět přináší stále nové výzvy a od společnosti vyžaduje odvahu čelit narůstajícím p Komplikovanost a komplexnost různých procesů většinou znesnadňuje byť jen základní orienta se proměňujícím světě a klade na člověka značné nároky ve chvíli, kdy se má zodpovědně roz jaká stanoviska zaujme. Problematika měnícího se světa a jeho pochopení láká v poslední do myslitelů – od politických komentátorů přes vojenské analytiky po zástupce akademické obce sféry. S ambicí podat pokud možno úplný a objektivní pohled na hlavní trendy a problémy so přichází nyní i skupina odborníků, kteří se shromáždili kolem egyptologa Miroslava Bárty a Martina Kováře, aby se zamysleli nad příčinami i nad možným řešením krizí dneška. Výsledkem dlouhodobého bádání výše zmíněných odborníků je již několik tematických publikac náležitou pozornost. Zmínit lze např. sborníky Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kul současnost a budoucnost komplexních společností (2011) a Civilizace a dějiny: historie svě dvaceti českých vědců (2013). Zatím posledním počinem se stala kniha Povaha změny: bezpečn stav dnešní civilizace [ URL "http://www.ivysehrad.cz/kniha/povaha-zmeny/"] , kterou letos rámci Velkého knižního čtvrtku představilo nakladatelství Vyšehrad. Souběžně s vydáním pub v prostorách sálu Státní akta Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 22. října v dopoledních hodin předsedy Poslanecké sněmovny a rektora Univerzity Karlovy v Praze setkání, při němž byla k představena. Týž den odpoledne autoři prezentovali své dílo také v Literární kavárně nakla Academia na Václavském náměstí v Praze, kde od 17:00 proběhla i autogramiáda. Kniha Povaha změny navazuje na dvě konference, které proběhly v září 2014 na Generálním št a v únoru 2015 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Editoři Miroslav Bárta a Martin Kovář, vojenský analytik ppl. Mgr. Otakar Foltýn z Generálního štábu Armády ČR, vycházeli při ses publikace z přesvědčení, že „stupeň poznání, jehož člověk dosáhl, umožňuje rozpoznat, vysv i velmi dlouhé vývojové trendy. […] Ač člověk některé procesy skutečně neřídí, neznamená t schopen omezovat jejich následky. K tomu ale musí být ochoten a schopen takové procesy stu přijmout výsledky, jež nejsou příjemné. Přijímání pouze toho, co je momentálně nebo krátko odmítání přípravy na rizika by se nám mohlo vymstít.“ Není přitom pochyb, že většina těcht rychleji, než si kdokoli dokázal představit. „Kdyby nám někdo před lety řekl, jakým riziků nikdo by tomu nevěřil. Budoucnost je nyní hůře predikovatelná než dříve,“ zmínil při křtu hlavních editorů profesor Martin Kovář. Dvacet spoluautorů knihy, mezi nimiž lze nalézt nejen přírodovědce Petra Pokorného, orient Kropáčka, jadernou fyzičku Danu Drábovou, politologa Petra Robejška či geologa a klimatolo Cílka, ale i bezpečnostní odborníky analyzující citlivé otázky vojenských konfliktů, necht popsat a zhodnotit krizové společenské problémy v rámci svých oblastí zájmu. Hlavním vyzně je přesvědčení, že naši budoucnost máme stále ve svých rukou a neseme zodpovědnost za příp a podcenění možných nebezpečí. „Mantinely budoucnosti budou vymezeny našimi současnými roz S historicky bezprecedentně největšími prostředky a dosavadní nejvyšší úrovní znalostí v s kontrastuje alarmující nepřipravenost na krize,“ upozorňují autoři a kladou si otázku, zda změnit náš přístup. Ohlas, který kniha vyvolává již v okamžiku svého vydání, dává naději, že otázky celospoleč krizí se dočkají většího zájmu nejen u odborné veřejnosti. „Problémy nastíněné v knize Pov učinit předmětem seriózní celospolečenské diskuze,“ zdůraznil při představení knihy na půd sněmovny její předseda Jan Hamáček a stejné přesvědčení vyjádřil rektor Univerzity Karlovy Zima. „Věřím, že kniha nevyvolá paniku, ale seriózní diskuzi ve společnosti. […] Je třeba, byli připraveni a mohli se na ně adaptovat.“ Skutečnost, že se autorům knihy podařilo prop různých vědeckých a společenských oborů, lze vnímat jako záruku komplexně pojatého uvažová v naší současnosti. „Společenskovědní bádání je strategickým oborem pro 21. století,“ přip Miroslav Bárta s tím, že dosavadní, spíše izolované přístupy bránily plnému pochopení změn odvaze čelit novým výzvám.