Stejně jako cesta, i stopa je cíl… ****************************************************************************************** * Stejně jako cesta, i stopa je cíl… ****************************************************************************************** Martina Chrástková je studentkou Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy [ URL www.ftvs.cuni.cz"] , kde právě dokončila doktorské studium, a 26. listopadu převezme v aul s titulem Ph.D. Je však i juniorskou vicemistryní světa ve štafetě v běhu na lyžích, mnoho České republiky a držitelkou mnoha dalších sportovních ocenění, rovněž byla členkou české v běhu na lyžích. S úspěšnou sportovkyní jsme si povídali mimo jiné o tom, jak se jí podař náročné studium a intenzivní sportovní přípravu. Její životní krédo je názvem tohoto článk V běhu na lyžích jste získala mnoho medailí. Které z vítězství je pro vás nejcennější? Jak nejtěžší? Asi nelze říci, že jeden výsledek za dvacetiletou kariéru je nejcennější. Určitě mezi ně b bronz ze štafety na MSJ z roku 2005. Moc ráda pak vzpomínám na vítězství na MČR ve sprintu nebo na vítězný Bieg Piastow (50 km; 2011, 2012). To vůbec byly skvělé sezony. Bylo mi jed maraton, anebo sprint, jestli klasicky, anebo skatem. A nejtěžší? Těch byla spousta, ale k člověk fyzicky dobře, tak ho i bolest baví a nepřijde mu to. Když na tom člověk není dobře boj – nejenom fyzický, ale především psychický. Jedním z nejtěžších byl určitě letošní Vas klasicky). Celou zimu jsem se trápila a rozhodně jsem si nebyla jistá, jestli to „přežiju“ i s tím, že mi měsíc poté lékaři v ÚVN řekli, že mám akutní boreliózu… Na lyžích běháte od mládí. Chtěla jste v některém období třeba i skončit? S lyžemi jsem se skoro narodila, pocházím z Trutnova, z Krkonoš, a sotva jsem uměla chodit mě posílali mezi sebou z kopečka: byl mi asi rok a půl, co jsem hlídala medvídky na špičká lyžiček, které se nesměly ani překřížit, ani rozjet. Abych se nestala dítětem ulice, rodič do lyžařské přípravky a k hraní na klavír. Klavír jsem odchodila celý, ale nebylo to to, c lyžování – pohyb, volnost. Asi od 10 let se závodilo. A končit? Takové myšlenky přišly až prodělání boreliózy, mě ta tréninková dřina baví, jsem dříč, pracant, možná i trochu masoc počasí, tím líp… A teď, když kvůli borelii musím skončit, nemůžu se s tím úplně srovnat, m mi 5–6 hodin tréninku denně. V poslední době se více věnujete vytrvalostnímu běhu na lyžích. Jaké výzvy před vás tato d krátkým tratím klade? Tzv. laufy jsou pro mě spíš takovým nutným vyústěním, jak moci zůstat v top lyžování. Víc tratě, tedy ty pro SP: chvíli do kopce, pak sjezd se serpentýnou. Jsem technický typ a rov jsou trochu nuda. Ale neměla jsem moc šancí se do SP podívat a prosadit se tam. Výzva je v stejná: vyhrát. A pokud vím, že na to nejsem připravená, závodit nechci. A v současné době prodělané borelióze – rozhodně nejsem připravená podávat top výsledky, takže pro letošek m závodit určitě nebudu. Kromě náročné sportovní přípravy jste právě dokončila studium v doktorském programu na FTV skloubit trénink se studiem a vědeckou prací? Na katedře sportů v přírodě jsou báječní lidé, kteří mi maximálně vycházeli vstříc – snad svou prací pomohla. Nepřišlo mi to nijak náročné, celé mé sportování a studium bylo o doml Vždyť hned v 1. ročníku studia na FTVS UK, na oboru tělesná výchova – zeměpis, jsem chyběl když jsme byli na MSJ, a také bylo možné se domluvit. Potřebuju zatížení svalů kompenzovat mozkovny. I vaše disertační práce souvisela se sportem? Disertace navazovala na mou diplomovou práci a obojí souviselo s během na lyžích. Pomocí E (elektromyografie) jsem se snažila zmapovat pohybový vzorec při různých stylech běhu na ly Pomáhá vám sport i při studiu? Určitě. Sport člověka naučí trpělivosti, sebekázni, pokoře, cílevědomosti, navíc fyzická p pomůže při psychické koncentraci. A pokud je člověk vnímavý k tomu, co se s ním při trénin na některé zkoušky nemusí moc učit (např. sportovní trénink, fyziologie zátěže, anatomie), závěrečné doktorské zkoušce také na témata, jako jsou výběr talentů, fyziologie běhu na ly mohla mluvit z vlastních zkušeností. Věnujete se i sportovní žurnalistice. Chcete v psaní článků i nadále pokračovat? Nevím, jestli to nazývat žurnalistikou, ale momentálně je psaní článků část mé obživy. Chc a takhle k nim mohu promlouvat. Kdo chce, něco si z toho odnese. Mám radost, když slyším p Jen se bojím, aby mi nedošla témata. Jaké jsou vaše sportovní cíle pro tuto sezonu a jaké ty vědecké? Vzhledem k borelióze je mým sportovním cílem být schopná pravidelně sportovat, občas tomu eliminovat stavy únavy. Co se týče vědy, ač na katedře není zatím místo, ráda bych pokračo práci. Nějakou dobu pracuji s přírodním prekurzorem oxidu dusnatého, který má velmi zajíma vliv jak na sportovní výkon, tak na zdraví člověka vůbec. A vzhledem k tomu, že chci lidem zdravého životního stylu od správného stravování přes pohyb a regeneraci až k dušení hygie toto téma parádně hodí do konceptu. Záleží, jestli se podaří na toto „výzkumničení“ získat Martina Chrástková se narodila v roce 1985 v Trutnově. Od dětství se věnuje běžeckému lyžo a FTVS UK (obor učitelství tělesné výchovy – zeměpis pro střední školy). V současné době d v běhu na lyžích. Zúčastnila se mládežnického olympijského festivalu ve slovinském Bledu v maratonech, kde hájí barvy Rossignol Racing Teamu, v loňské sezoně italského Excalibur Lil sportovec Žďárska a v letech 2007–2009 byla držitelkou ocenění Nejúspěšnější akademická bě