Čeští egyptologové opět bodovali v prestižním odborném žebříčku objevů ****************************************************************************************** * Čeští egyptologové opět bodovali v prestižním odborném žebříčku objevů ****************************************************************************************** Britská organizace Heritage Daily [ URL "http://www.heritagedaily.com/2015/12/top-10-archa discoveries-of-2015/108888 "] vyhlásila 28. 12. jako každý rok deset nejvýznamnějších svět archeologických objevů končícího se kalendářního roku. Na třetím místě se umístila expedic egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy [ URL "http://egyptologie.ff objevem hrobky královny matky v Abúsíru. Mezi celkem deseti největšími archeologickými objevy se objev ústavu umístil jako jediný e vůbec. Není to však poprvé, co se výzkumy ústavu dostaly do žebříčku nejvýznamnějších svět světě. Za rok 2013 to byl objev mastaby lékaře Horního a Dolního Egypta Šepseskafancha. Te rovněž odborným magazínem Heritage Daily vyhlášen šestým nejvýznamnějším světovým archeolo roku 2013. K objevu hrobky královny Chentkaus došlo na pyramidovém poli v Abúsíru, kde pracuje ústav století.  „Opět se tak podařilo ukázat, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších archeologic na území Egypta, která v minulosti opakovaně prokázala obrovský potenciál pro poznání dopo aspektů vývoje staroegyptské civilizace a jejích dějin a komplexních civilizací jako takov prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. [ URL "http://egyptologie.ff.cuni.cz/?req=doc:barta"] , řed egyptologického ústavu FF UK. Hrobka typu mastaby patřící královské manželce a matce jménem Chentkaus se nachází na pohř rozkládajícím se na jihovýchod od zádušního komplexu panovníka Raneferefa. Na tomto pohřebišti tvořeném severojižně orientovanou řadou čtyř větších kamenných hrobek členové královského dvora a královské rodiny žijící v druhé polovině 5. dynastie (přibližn př. Kr.). Hrobka (nesoucí kódové označení AC 30) se skládá z nadzemní a podzemní části. V části mastaby se nacházela kaple, v jejíž západní stěně stály dvě kamenné stély, tzv. nepr kterými procházel duch zesnulé majitelky na Onen svět a vracel se do kaple v době obřadů. vybudovaná v podzemí hrobky byla spojena s povrchem mastaby několik metrů hlubokou šachtou sice již ve starověku vykradena, přesto se nám však podařilo ve vlastní komoře i v jejím o části původní pohřební výbavy – např. travertinové modelů nádob, měděné modely nástrojů, z zbytky zvířecích kostí obětovaných v době pohřebních rituálů apod.,“ popisuje profesor Bár Výzkum v pohřební komoře odhalil i stavební nápisy na bočních stěnách a podlaze komory, kt hovoří o tom, že majitelkou hrobky byla „manželka krále“ a „matka krále“ jménem Chentkaus doby před tímto výzkumem neznámá královna Chentkaus (III.) byla s velkou pravděpodobností panovníka Raneferefa, jehož hrobový komplex s Nedokončenou pyramidou a zádušním chrámem se blízkém sousedství hrobky královny,“ upozorňuje profesor Bárta. Raneferův komplex je světově proslulý unikátními nálezovými celky papyrových archivů, král tohoto faraona a mnoha dalšími nálezy.  K jeho objevu došlo již v 80. a 90. letech 20. sto „Tímto dalším významným objevem učiněným v průběhu několika posledních několik let se opak potvrzuje, že abúsírská nekropole poskytuje celou řadu unikátních pramenů pro rekonstrukci staroegyptských dějin 5. dynastie. Zároveň tento nález dokumentuje významné a historicky u některých žen ve staroegyptských dějinách a politice,“ vysvětluje profesor Bárta. Hrobka k spadá do doby egyptských dějin, kdy byl staroegyptský stát doby stavitelů pyramid Staré ří svých sil. Zároveň se začínal potýkat s nepotickými tendencemi, nárůstem vlivu zájmových s administrativě, inflací a klimatickou změnou. „Právě anatomie těchto makroprocesů v kombin multidisciplinárním výzkumem jednotlivých archeologických entit, kam spadá i hrobka králov jeden z několika hlavních pilířů současných výzkumů Českého egyptologického ústavu,“ dodáv