Archeologie je dobrodružství, ale i dřina ****************************************************************************************** * Archeologie je dobrodružství, ale i dřina ****************************************************************************************** Náročné nejsou jen samotné vykopávky, ale i jejich příprava, hlavně však shánění finančníc díky nimž se samotný archeologický výzkum může uskutečnit. Odehrává-li se ve vzdálených ko nutné získat prostředky na cestu a pobyt na zkoumaném místě. Výkopová sezóna va lokalitě Burgut Kurgan v Pašchurtské dolině v jižním Uzbekistánu již by zajištěna, dva studenti magisterského studia klasické archeologie však museli přijít na to archeologů připojit. Účast na terénním výzkumu je pro studenty archeologie zásadní zkušeno těžit v celém dalším profesním životě. O tom, jak vzali přípravu na cestu po finanční stránce do vlastních rukou a co všechno byl vymyslet, udělat a zorganizovat, si s námi (společně a nerozdílně) povídali studenti Ústav archeologii FF UK [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/"] Johana Tlustá a Jakub Havlík. Jak a kdy vás napadlo, že by se finance na výzkum v Uzbekistánu daly sehnat přes crowdfund Inspirovali nás spolužáci Michal Dyčka a Robert Frecer, kteří to navrhli vedoucímu výzkumu Stančovi, a ten tento způsob získání prostředků na expedici doporučil nám. Bylo to delší d jsme odjeli, protože samotná kampaň trvala měsíc, ale několik týdnů nám zabraly přípravy n promyslet všechno s předstihem a nic nepodcenit. Co všechno jste během kampaně podnikli? Stránka, na níž probíhala naše kampaň, nabízí pro shromáždění cílové částky 14, 30 nebo 90 termín se nám zdál nejvhodnější. Ještě před samotnou kampaní jsme však museli mít připrave vlastně veškerou prezentaci, kterou jsme potom zájemcům na crowdfundingových stránkách pře kampaně samotné běží čas a není už možné cokoliv nového vymýšlet. Natočili jsme video, to bylo hlavní. Vymýšleli jsme odměny pro sponzory s archeologickou t Nejoblíbenějšími odměnami byla trička a placky s motivy z uzbeckého výzkumu, ale chtěli js větší „dárky“ byly pestré a skrývaly v sobě nějaké dobrodružství. A součástí dobrodružství překvapení a trocha tajemství, což se nám, myslíme, povedlo. Také jsme museli sepsat a představit projekt, ale i propočítat cílovou částku, která byla 60 000 Kč. Kampaň také fungovala jako propagace projektu, šířila se mezi lidmi přes facebo Přispěli nám známí, kamarádi a kolegové, ale byli jsme překvapeni, že nás podpořili i lidé vůbec neznali. Přispěvatelů bylo celkem asi padesát a částky se různily od stokorun do sed Byli jste během cesty ve spojení se svými sponzory? Jistě! Průběžně jsme psali na již zmíněnou stránku, tedy v případě, že jsme se dostali na není v Uzbekistánu zrovna jednoduché. Internetové kavárny zde nejsou příliš časté, na rozd proudu. Dvakrát jsme byli v kavárně v Termezu, a tam jsme pak trávili veškerý čas tím, že nahrávali fotky a psali zprávy. Dění jsme den po dni zachycovali v deníku, který teď přepi bude další odměnou pro sponzory. Takže průběžně naši sympatizanti zprávy i fotografie z dě měli, i když většinu času jsme byli mimo internet i mimo mobilní signál. Setkali jste se se sponzory po návratu z Asie? Již proběhlo setkání s některými ze sponzorů v Ústavu pro klasickou archeologii, ale i veř prezentace výsledků výzkumu, a to 3. prosince pod názvem Archeologické výzkumy v jižním Uz 2015. Naši donátoři se samozřejmě zajímají i o další zpracování našich výzkumů. Průběžně j spojení na Facebooku. Ale výstupem samozřejmě budou hlavně odborné články. Jak si rozuměli členové expedice navzájem? I když jsme některé lidi poznali až tam, ukázalo se, že náš tým dokáže společně fungovat v Výborně jsme se sžili. Jakub: Jediné, co mě znervózňovalo, bylo, když mě Johanka při práci pro účely dokumentace Johana: Bylo to dost těžké, Jakub byl moc rychlý a nezachytitelný! Ale slíbili jsme to spo bylo nutné. Když jsme vyměřovali, nemohla jsem zároveň natáčet, což přede mě stavělo nároč video se nakonec opravdu povedlo. Oba již máte zkušenosti s archeologickými výzkumy v Čechách, ale i jinde v Evropě. V čem b práce v Uzbekistánu? Archeologie je sice všude stejná, ale podmínky velice odlišné. Také půda, materiál v Uzbek A nikdy předtím jsme nebyli na výzkumu, kde by spolu s námi v takové míře pracovali dělníc výzkumech v Čechách i v Bulharsku, na nichž jsme se podíleli, jsme dělníky a zároveň i dok my, studenti. Co měl během výzkumu každý z vás na starosti? Pracovali jste na některých úkolech společně Práci jsme měli rozdělenou. Každý člen expedice plnil svůj přesně přidělený úkol. My jsme a dosud zpracováváme Burgut Kurgan. Johana: Já jsem dělala především kresebnou a fotografickou dokumentaci nálezů. Jakub: A já jsem se staral v terénu o dělníky, snažil jsem se s nimi komunikovat rusky, al jsem se musel naučit i uzbecky. Koordinoval jsem vždy drobnější části výzkumu, jednotlivé oba dohromady jsme obsluhovali totální stanici. Plánujete v příštím roce odjet do střední Asie znovu? Samozřejmě bychom moc rádi ve výzkumu pokračovali, bude-li to jen trošku možné. Budete pokračovat ve výzkumu i ve studiu ruštiny a uzbečtiny? Asi spíš ve studiu ruštiny, ta se více hodí… Z uzbečtiny pouze pár základních věcí, které komunikaci s místními lidmi. Co na vás po příjezdu do Uzbekistánu nejvíce zapůsobilo? Místní lidé, kteří jsou velice srdeční a přátelští. V rodině, ve které jsme bydleli, se o starali, i když žijí v poněkud skromnějších podmínkách než my, bydlí v domcích bez tekoucí krajina, která je velice exotická. Když jsme jí projížděli, byli jsme úplně uchváceni. Pro je to něco naprosto úžasného. Hrozně těžko se tam odhaduje vzdálenost. Vypozorovali jsme r krajiny, jejichž rozdíly spočívají v naprostých maličkostech, ale o to je to zajímavější. zahlédli čajana neboli štíra, pouštní lišky, všude pobíhaly ještěrky, poletovali kolem nás výsadkáři na padácích… V tomto ohledu jsme to ale vlastně čekali divočejší. Johana: A nemůžeme zapomenout na oslíky. Učili jsme se rusky, a když se mě kolegové snažil autě cestou do Pašchrtu, naučili mě rusky jako první větu: „To je ale roztomilý oslík!“ Které lokality v Uzbekistánu a ve střední Asii vůbec byste doporučili lidem, kteří mají ar jako koníčka? Kousek od Taškentu na sever se nachází náhorní plošina Pulatchan. Pak také Bucharu a z arc lokalit bychom doporučili lokalitu Kampyr Tepa, město ležící nad řekou Amudarja, kde je zr část hradeb z kušánského období, ale je zde možné setkat se i s horizontem období helénist V minulém článku zaujala čtenáře tajemná místnost, kterou jste objevili. Byl to skutečně nečekaný objev. Dochovaná je mimo zdi vlastně jen podlaha z keramických st I, ale naprosto nepoškozených. Vzhledem k tomu, že tyto střepy jsou vyráběné v ruce a veli jisté, že po podlaze se nikdy nešlapalo, nikdy se nepoužívala. U kultury Jáz I nejsou tako Profesor Šajdullaev z Termezské státní univerzity tedy vyslovil hypotézu, že by to mohla b a rituální místnost popisovaná v Avestě, tzv. káta, kam se na určitou dobu ukládali mrtví nebylo možné pohřbít obvyklým způsobem, totiž zanecháním ve vyhrazeném prostoru, dachmě, k dravci. Káta by měla být tak velká, aby se v ní člověk mohl postavit a nedotýkat se stropu aniž by se dotýkal stěn. Tomu by odpovídala dispozice prostoru, totiž 2 × 2 metry. Střepy mohly nebožtíka rituálně oddělovat od země. Kdyby se tato interpretace potvrdila, šlo by o