Bolzanovu cenu získala práce o hudební kultuře současné Jižní Afriky ****************************************************************************************** * Bolzanovu cenu získala práce o hudební kultuře současné Jižní Afriky ****************************************************************************************** Univerzita Karlova každým rokem vyhlašuje Bolzanovu cenu [ URL "http://www.cuni.cz/UK-381. oborech. Za nejlepší disertační práci ve společenskovědních oborech ji letos obdržel dr. V [ URL "http://musicology.ff.cuni.cz/profil-zdralek.htm"] z Ústavu hudební vědy FF UK za pr Individual Musical Experience in Post-Apartheid South Africa: A Bio-Ethnography of Townshi Samuel Kadiaka. Jak vás napadlo téma spojené s Jižní Afrikou? Vyplynulo ze studia hudební vědy? Primárně ne. Studoval jsem původně učitelský dvouobor dějepis–hudební výchova na Univerzit Zaujaly mne kurzy mimoevropských dějin a vznikl ve mně tehdy pocit určité nespravedlnosti, tématům věnuje ve školách tak málo prostoru, přitom jsou pro orientaci v současném světě z Tento sentiment jsem si přenesl i do studia hudební vědy na FF UK. Chtěl jsem jít za onen který vytváří dojem univerzální neutrální perspektivy a chybí v něm sebereflexe a antropol Pod vlivem dalších okolností se zrodila motivace jet do Jižní Afriky. V roce 2005 jsme s k studenti vyjeli na Pretorijskou univerzitu, kde jsem strávil rok. Tam mi vlastně začala kr budoucí témata, ale to jsem tehdy ještě nevěděl. Postupně jsem se dostával do terénu – hla Mamelodi a jinam mezi lidi mimo univerzitu. V dalších letech jsem přijel ještě čtyřikrát n měsíce na kratší, zato intenzivní terénní výzkumy. To už jsem pracoval na tématu disertace Ve vaší práci se zabýváte i tématem migrace. Migrace za prací a šíření různých kulturních vlivů jejím prostřednictvím je velké téma jih antropologie i hudebních studií. V 19. století byly objeveny diamanty a zlato a do dolů by pracovní sílu; celý region se stal dějištěm nevídaných přesunů lidí, komodit i idejí. Pozd Jižní Afriky přes distribuci amerických nahrávek pronikat jazz a další afroamerická hudba, přítomné evropské misijní tradice – velmi vyživilo a ovlivnilo místní muziku. Celkově je jihoafrická kultura strašně bohatá a vzpouzí se naší stereotypní představě o „autentické“ „čisté“ „původní“ africké hudbě. Tyto pojmy jsou v tomto směru především naši stereotypizujícími mýty, s nimiž je třeba se vypořádat a re-definovat je. To je výzva, kte (jiho)africká modernita klade. Jak byste přiblížil pojem deteritorializace? Termín kulturní deteritorializace použil teoretik globalizace Arjun Appadurai. Poukazuje n a sociálního vykořenění, stav ztráty referenčního rámce v kulturním a sociálním smyslu a z pocit nejistoty a ztráty sebeúcty. Týká se to lidí, kteří jsou z různých příčin nuceni mig panujícímu systému, v tomto případě apartheidní politické ekonomii, resp. dravému postapar kapitalismu, se nacházejí ve znevýhodněné pozici. A to je i případ Samuela Kadiaky, o kterém jsem psal. I on se ocitl mezi několika světy a novou pozici a orientaci. Vyrostl v relativně tradiční pedské venkovské kultuře 60. a 70. moment deteritorializace pro něj ale znamenal odchod do města na začátku 80. let. V pretor Mamelodi byl bezprostředně konfrontován s rasistickým strukturálním útlakem, s nímž se nav kulturní a sociální vykořenění. Jako nekvalifikovaný dělník pracující v podřadných profesí systémově šikanován a bydlící v šílených podmínkách mužských ubytoven, tzv. hostelů, se zá kterou somatizoval do zdravotních problémů… Zachránila ho konverze k Zion Christian Church nalézat nejen nový referenční rámec a funkční a smysluplnou světonázorovou pozici, ale v 8 praktické sociální zázemí v podobě pracovních příležitostí. Pak se oženil, měl děti, začal „normálním“, byť zdaleka ne idylickým životem… Zion Christian Church tedy pomáhá sociálně vyloučeným lidem? Když hovoříme o většině, těžko mluvit o sociálním vyloučení v našem smyslu, ten termín tu nefunguje. ZCC je od svého vzniku 1910 kulturně hybridní institucí; přijímá část tradičníh myšlení, kde je důležitá například úcta k předkům a respekt k biskupské alias náčelnické a však integruje i evropskou a americkou křesťanskou misijní tradici. Skvěle tedy vyhovuje m V hudebním repertoáru jsou tyto vlivy také jasně přítomné. Zpívají se kreativní verze evro amerických náboženských písní 19. století v místních jazycích a jako autorita zde figurují kancionály. Kulturním jádrem je ale místní, v tomto případě pedská tradiční hudební vrstva band připomínající vojenské dechovky, a to včetně paramilitárních církevních uniforem… Jde kulturní mimikry a nečekané podoby vynalézání tradice. Tento mix žánrů je skvělou znějící metaforou oné nejednoznačné kulturní identity, která je svébytná a nevnímá samu sebe jako odvozenou. Používám tu termín „koherentní ambivalence“. performanci pomáhá tuto novou kvalitu doslova ztělesnit (ve smyslu embodiment) a tedy inte ano, církev pro řadu lidí představuje i důležité sociální zázemí, ať už jde o studentská s potřebným z pravidelných sbírek, nebo o prosté sociální síťování. Jak jste se se Samuelem vlastně seznámil? Samuel pracoval jako zahradník kolem studentského ubytování, kde jsem původně bydlel. Post ním spřátelil, poznával jeho příběh. Zjistil jsem, že je muzikant, písničkář, hraje na ako na aktuální témata. Byl jsem trochu v šoku, když mě ten chlapík v montérkách poprvé pozval ZCC a prozradil mi, že tam bude kázat… Trvalo mi ale ještě velmi dlouho, než jsem si uvědo tématem bude právě mapování jeho hudební zkušenosti jako součásti širší kulturní a sociáln Jaký je základní koncept vaší práce? Kombinuji v podstatě dvě metody, které se obvykle nekombinují, a to metodu etnografie zalo rozhovorech, dlouhodobém pobytu v místě, jehož součástí je pozorování, tedy synchronní met biografickou perspektivou zaměřenou na konkrétního člověka. Říkám tomu bio-etnografie. Je i v tom, že v etnomuzikologii převládá důraz na synchronní etnografickou metodu, na výzkum obecnější výpovědi, zatímco v muzikologii jsou to nejčastěji diachronní metoda biografie, výklad konkrétních děl. Propojení obou přístupů mi přijde produktivní. Zajímám se o jednot se upnout pozornost na něj a na jeho reflexi, konceptualizaci věcí, které kolem sebe vnímá je nějak hudbou. Hudební performance je mi prostředkem, jak na tyto souvislosti přijít. Po koncept subjektivity v pojetí kulturní antropoložky Sherry Ortner, který v duchu teorie je subjektivitu konstruktivisticky, ale nikoli deterministicky a umožňuje také hovořit napřík strukturách emoci a zkušenosti. Tím poskytuje skvělý teoretický most mezi individuálním a umožňuje obecnější výpověď. Budete práci publikovat? Plánujete další výzkum? Chci oslovit jihoafrická a další zahraniční univerzitní nakladatelství, aby text mohl proj Připravuji tedy články a monografii, podaří-li se vše vydat, a také postdoktorský grant ro disertační téma, zaměřený na historicko-etnografický výzkum hudebního repertoáru Zion Chri který bych rád podal také v zahraničí. Oceněná práce Mgr. Víta Zdrálka, Ph.D., který působí jako odborný asistent v Ústavu hudebn v kontextu apartheidní a post-apartheidní Jižní Afriky a teoretickým a praktickým implikac