Pistirský poklad se konečně dočkal publikování ****************************************************************************************** * Pistirský poklad se konečně dočkal publikování ****************************************************************************************** Emporion Pistiros, starověké řecké město v dnešním Bulharsku, zničil v roce 379 př. Kr. vp pozvání bulharské strany je lokalita již 22 let zkoumána expedicí Ústavu pro klasickou arc [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/"] , ve spolupráci s bulharskými a britskými badateli. Výsle publikovány již v pěti svazcích monografií UK i v četných dalších studiích a konferenčních V roce 1999 byl učiněn unikátní nález 552 kusů mincí, mezi nimiž byly tři zlaté statéry, 1 tetradrachem a 434 drachem z doby vlády Alexandra Velikého a jeho nástupců, poslední ražby roku 380 př. Kr. Právě vychází monografie The Pistiros Hoard jako 6. svazek řady Pistiros. and Studies pod redakcí Jana Bouzka, autora kapitol o kontextu nálezu. Publikace samotného pokladu byla svěřena bulharské kolegyni B. Russeve a J. Militkému z Národního muzea v Praz diadochů je známo několik desítek podobných pokladů, nalezených náhodně, bez dokumentace a žádný jiný se však nedochoval v úplnosti a s kompletní dokumentací kontextu. Profesor Jan zodpověděl několik otázek, byl unikátnímu objevu osobně přítomen. Můžete nám přiblížit nálezové okolnosti? Nález byl učiněn 2. září 1999, v poslední den expedice, pouhou půlhodinu před tím, než jsm ukončit práce a začít s místními lidmi slavit konec sezóny. Každý rok pořádáme na závěr ex na němž se můžeme s dělníky po několika týdnech společné práce rozloučit a poděkovat jim. ještě na závěr začišťoval profil pro závěrečnou fotografii a narazil na mince v nádobě. Ko jej hned zastavil a očistil poškozenou nádobu, v níž byl poklad uložen. Poté následovala s včetně návštěv novinářů a několika televizních štábů. Jak byly mince uloženy a kdo byl jejich majitelem? Mince byly uloženy v narychlo vyhloubené a zakryté jamce v rohové komůrce domu šéfa tržišt bráně, a to v měšci zastrčeném do nádoby. Nález neobsahoval drobné mince, které by musel m nebo správce tržiště. Dva astragaly, uložené v měšci, naznačují, že šlo spíše o gamblera. pravděpodobně žoldnéř, který sloužil u Lýsimacha až do jeho smrti v bitvě u Korupedia roku o mince, ražené Alexandrovými dědici, většinou Lysimachem, poslední až po jeho smrti v roc byl zřejmě nemocen, nemohl se účastnit obrany a vedle lůžka měl zásoby pití a jídla. Mince na poslední chvíli. Je zřejmé, jaký byl další osud majitele mincí? Je pravděpodobné, že se o jeho penězích vědělo, o čemž svědčí dva vkopy poblíž místa nález neměli štěstí. Pokud původně existovala i druhá část pokladu, mohli ji nalézt již Keltové. ta, že se majitel pokladu jeho druhou částí od Keltů vykoupil (Keltové, kteří v té době př byli ze dvou třetin obchodníky), aby nemusel sdílet osud ostatních zajatců, a poté se poku bohatství opět najít. S největší pravděpodobností však zemřel nedlouho po keltském vpádu. Kým byl emporion Pistiros založen a kde se o něm můžeme dozvědět více? Pistiros byl založen občany tří řeckých poleis – Thasu, Maroneie a Apollonie – jako autono právo samostatně uzavírat obchodní kontrakty, organizovat obchod, transport a výrobu v mno Jde o první doložený příklad malých autonomních řeckých měst na území thráckých králů, kat známé jen z písemných pramenů. Výstavba řeckého města, obehnaného hradbami, tak hluboko ve však nemohla obejít bez souhlasu místního vládce. Jeho hrobkou může být ta, která byla nal lokality Pistiros u vesnice Vetren a je datována kolem roku 400 př. Kr., tedy hrobka cca o než počátek emporia. Všechny tyto skutečnosti přibližuje naše ediční řada Pistiros. Excavation and Studies, vyd nakladatelství Karolinum, ale i nově otevřená stálá výstava v Archeologickém muzeu profeso Domaradzkého v Septemvri v Bulharsku. V loňském roce byly výsledky české expedice bohatě p na výstavě L´épopée des rois thraces v Louvru. Proč si osadníci z Řecka vybrali právě tuto lokalitu? Nacházíme také nějaké paralely? V okolí Pistiru se ve starověku nacházely měděné, železné a dokonce i zlaté doly i dostate byl asi posledním přístavem na tehdy splavné řece Marica (starověký Hebros). V blízkosti s několik významných cest, vedoucích do vnitrozemí, ale i do Řecka. Opevnění Pistiru má para Samothráce, systém kanálů upomíná na podobný v Amfipoli. Vykopané domy pak můžeme srovnat Můžete čtenářům přiblížit, proč publikace The Pistiros Hoard vychází nyní, jako nejnovější Pistiros. Excavation and Studies? Unikátní nález chtěla publikovat vedoucí bulharské části výzkumu a numismatička profesorka Youroukova, nicméně kvůli množství povinností v Archeologickém ústavu a bulharské Akademii své doktorandce Burjaně Russeve a ředitelce archeologického muzea v Septemvri Valentině Ta k publikaci byl připraven v roce 2003, nicméně finanční potíže vydání zdržely. Po delších mince v roce 2013 znovu konzervovány, vyfotografovány a bulharská strana souhlasila s publ textů v Praze. Mezi autory přibyl Jiří Militký z Národního muzea v Praze, který napsal dal mincích. V knize můžeme kromě podrobného zpracování pokladu, katalogu mincí a jejich vyobrazení naj fotografií ostatních důležitých nálezů z Pistiru, analýzy nálezové situace i zasazení do k a celé starověké Thrákie. Na co byste čtenáře ještě upozornil? Chtěl bych čtenáře upozornit na kapitoly, týkající se kontextu našeho mincovního pokladu i popisující vpád Keltů na území tehdejší Thrákie, ale i jejich návrat do českých zemí. Naše zahrnuje i seznam další literatury k tématu. Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., je nositelem zlaté medaile UK, vedl po léta obor klasická a UK, archeologické výzkumy u nás i v zahraničí – v Bejrútu, na Kypru a na Cejlonu, v letech proděkanem FF UK. Od roku 1993 vede výzkumy v Pistiru v Bulharsku. V devadesátých letech a století byl hostujícím profesorem v USA, Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii a Pols Učené společnosti ČR a řady mezinárodních a zahraničních institucí, čestným občanem Volter nositelem bulharských vyznamenání ministerstva kultury a města Septemvri.