Souvisí spolu partnerské vztahy a odpouštění? Výzkum přinesl PLESS ****************************************************************************************** * Souvisí spolu partnerské vztahy a odpouštění? Překvapivé výsledky přinesla laboratoř PLE ****************************************************************************************** Pražské laboratoře PLESS [ URL "http://www.pless.cz"] a CEBEX [ URL "http://www.cebex.cz"] dalšími výzkumnými pracovišti z celého světa zapojily do nového velkého replikačního proje americké Asociace pro psychologickou vědu a odborného žurnálu Perspectives on Psychologica Zatímco minulá replikační studie [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-15388.html"] se zaměř tentokrát byly jejím předmětem partnerské vztahy a odpouštění. „Z mnoha předchozích studií víme, že lidé, kteří se cítí více svázaní se svými partnery, j náchylní odpouštět jim jejich prohřešky a tím podporovat udržení vztahu. S jistotou se ale závazku přímo způsobuje častější odpouštění – tedy zda je mezi závazkem a odpuštěním kauzá říká Ing. Mgr. Marek Vranka, vedoucí Experimentální laboratoř PLESS při katedře psychologi ano, našel by tento poznatek využití například v partnerském poradenství: pomocí intervenc zvyšování vnímaného závazku by bylo možné podpořit dlouhodobé trvání partnerského vztahu. kauzalitu nejedná, takové intervence by se nejspíš minuly účinkem. Jednu z mála existujících demonstrací kauzálního vztahu mezi závazkem a odpouštěním přinesl v roce 2002 Eli Finkel se svými kolegy [ URL "https://scholar.google.cz/scholar? cites=4403965939528725&as_sdt=2005&sciodt=0,5&hl=en"] . V jejich studii byla účastníkům ex manipulována intenzita vnímaného závazku pomocí primingu [ URL "https://en.wikipedia.org/w %28psychology%29"] : jedna část účastníků odpovídala na otázky, jež měly aktivovat pocit b svázanosti se svými partnery, zatímco druhá část dostala k zodpovězení otázky navozující p od partnera a zdůrazňující vlastní individualitu. Dle výsledků původní studie byla tato pr manipulace úspěšná a lidé v první skupině opravdu cítili silnější závazek ke svým partnerů rovněž v další části výzkumu častěji volili smířlivé a odpouštějící reakce na hypotetické partnerů: například v situaci „váš partner úmyslně řekne něco, co vás velmi raní“ volili s „zeptal(a) bych se svého partnera, proč ranil mé city“ nebo „snažil(a) bych se pochopit, ž možná neměl v úmyslu ranit“ než „řekl(a) bych ihned partnerovi něco stejně ošklivého“ či „ svého partnera ignoroval(a)“. Lze ale těmto výsledkům věřit? V nedávné době se objevily desítky studií a analýz naznačuj že významná část výsledků publikovaných v odborné literatuře není spolehlivá [ URL "https: slideslive.com/38896356/jak-znovu-verit-vysledkum-v-psychologicke-vede"] . „Jediný způsob, důvěryhodnost existujících výsledků, je pokusit se původní studii co nejvěrněji zopakovat vysokým počtem účastníků dle předem určeného výzkumného plánu. Přesně o to jsme se pokusil replikačním projektu s více než 2200 účastníky ze 16 laboratoří,“ popisuje Marek Vranka. V sběr dat na podzim roku 2015 v prostorech laboratoře CEBEX na CEVRO Institutu a zúčastnilo participantů, zejména z řad studentů UK a dalších pražských univerzit. „Výsledky bohužel potvrdily existující obavy ohledně důvěryhodnosti výsledků v publikovaný mezi skupinami nebyl zjištěn naprosto žádný rozdíl. Pravděpodobnou příčinou je, že priming tedy změna aktuálně pociťované intenzity závazku vůči partnerovi v důsledku zodpovídání sp zkonstruovaných otázek, jednoduše nefungovala – zatímco v původní studii účastníci ve skup silnějšího závazku opravdu pociťovali svůj závazek jako silnější (o 1,33 bodu na 9bodové š účastníci ve druhé skupině), v současné studii byl nejvyšší zjištěný rozdíl pouze 0,29 bod českých studentů,“ konstatuje Marek Vranka. Úspěšnost manipulace v jednotlivých laboratoří grafu níže: Neúspěch primingové manipulace je v souladu se závěry mnoha nových studií demonstrujících, zdaleka neovlivňuje chování a myšlení tak silně a spolehlivě, jak se v minulosti věřilo. L přesvědčeni, že i zcela drobné vlivy – jako je například čtení slov asociovaných se stářím obrázek bankovek nebo myšlení na Alberta Einsteina může vést k výrazným změnám chování či například k pomalejší chůzi, pravicové politické orientaci či zlepšení výkonu ve vědomostn Tato domnělá schopnost primingu jednoduchým způsobem výrazně ovlivnit téměř libovolnou psy charakteristiku byla mnoha výzkumníky považována za nesmírně užitečnou při navrhování stud za cíl experimentálně zkoumat jevy, u nichž nelze navodit experimentální manipulaci běžným „Když například chcete zkoumat vliv cukru na rozhodování, můžete účastníky výzkumu snadno skupin a jednu pak nechat vypít nápoj s cukrem a druhou nápoj s umělým sladidlem. Když ale Eli Finkel zkoumat vliv síly závazku vůči partnerovi, jakým způsobem zajistíte, aby náhodn účastníků cítila větší svázanost se svým partnerem?“ popisuje Marek Vranka. Priming měl bý který přesně něco takové umožní. Dnes se ale ukazuje, že tento příslib byl přehnaný a že m efektů primingu popsaných v odborné literatuře není robustních a s velkou pravděpodobností díky kombinaci [ URL "http://blogs.discovermagazine.com/neuroskeptic/2013/10/16/the-f-prob pochybných výzkumných praktik. Výsledky současné replikační studie tedy neříkají mnoho o odpouštění v partnerských vztazí experimentální manipulace selhala a míra závazku se mezi skupinami nelišila, nebylo možné má závazek vliv na odpouštění. Výsledky studie jsou ale dalším důkazem potřeby replikovat výzkumy, jež jsou často mnohem méně spolehlivé, než si laici i odborníci myslí. „Nicméně samotné replikace mohou jenom poukázat na existenci problému a korigovat poznání efektů. Aby bylo možné problém skutečně odstranit a zajistit, aby budoucí výzkumy byly mno důvěryhodnější, musí dojít k rozsáhlé změně používané metodologie – zejména k zvýšení počt jednotlivých studiích, díky čemuž budou výsledky robustnější, a k předregistrování zamýšle pro sběr a analýzu dat, díky čemuž nebude možné používat pochybné výzkumné praktiky. V PLE problematice věnujeme už několik let a za tu dobu pozorujeme na světové úrovni sice zatím ale vytrvalý vývoj směrem k lepší praxi, jehož dokladem je i existence tohoto a podobných projektů,“ dodává Marek Vranka. Více informací o studii naleznete na stránkách laboratoře PLESS [ URL "http://pless.cz/arc O experimentální laboratoři PLESS PLESS (Prague Laboratory for Experimental Social Sciences) laboratoř vznikla v roce 2013 p spočívá v otevřenosti laboratoře i pro studenty a výzkumné pracovníky jiných, především sp Laboratoř PLESS se aktivně zapojuje do inovativních výzkumných projektů, a podílí se tak n účastníky pořádaných experimentů.